[go: up one dir, main page]

Možná hledáte , , še, śe, sẹ, sẹ̀, sẹ́, Se, SE, Se., se-, see nebo See.

čeština

editovat

výslovnost (1)

editovat

dělení

editovat
  • se

varianty

editovat

zájmeno

editovat
  • osobní zvratné

skloňování

editovat
Pád Tvar
Nominativ
Genitiv sebe
Dativ si / sobě
Akuzativ se / sebe
Vokativ
Lokál sobě
Instrumentál sebou

význam

editovat
  1. zastupuje osobní zájmena, pokud je věc nebo osoba, kterou dané zájmeno označuje, shodná s podmětem
    • Ničím mne nepřekvapil, ale já se překvapil, já sám sebe nepříjemně ano.
  2. akuzativ zvratného zájmena si, zpravidla jako součást zvratných sloves

synonyma

editovat
  1. sebe

související

editovat

výslovnost (2)

editovat

předložka

editovat

význam

editovat
  1. (se + instrumentál) jako s; používá se před slovy začínajícími na s nebo z nebo tam, kde byl silný jer
    • se sestrou, se zlobivými dětmi
  2. (se + genitiv) (zastarale) ze
    • …má tu ohromnou nevýhodu, že se všech stran je obklopeno vrchy, které je převyšují…[4]

mezijazykové

editovat

zkratka

editovat

význam

editovat
  1. ISO 639-1 kód severní sámštiny

synonyma

editovat
  1. sme

albánština

editovat

význam

editovat
  1. že

dánština

editovat

výslovnost

editovat

sloveso

editovat

význam

editovat
  1. vidět

finština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • se

zájmeno

editovat
  • nepravidelné

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ se ne
genitiv sen niiden
niitten
akuzativ sen
se
ne
partitiv sitä niitä
essiv sinä niinä
translativ siksi niiksi
inessiv siinä niissä
elativ siitä niistä
illativ siihen niihin
adessiv sillä niillä
ablativ siltä niiltä
allativ sille niille
abessiv niittä
komitativ niine
instruktiv niin

význam

editovat
  1. ten, ta, to
  2. ono, to
  3. (hovorově) on, ona, ono

synonyma

editovat
  1. hän

související

editovat

francouzština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • se

zájmeno

editovat
  • osobní

význam

editovat
  1. se, si

související

editovat

italština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • se

význam

editovat
  1. pokud, -li, jestliže, jestli, kdyby
    • Se cerchi l'infinito, lo troverai nel sorriso di un bambino. – Budeš-li hledat nekonečno, najdeš ho v úsměvu dítěte.
    • Se non ti connoscevo, ti sgriderei subito. – Kdybych tě neznal, tak bych tě teď seřval.

zájmeno

editovat
  • osobní zvratné

význam

editovat
  1. akuzativ a ablativ osobního zájmena nevytvářejícího nominativ, které má genitiv sui
    • Coniūrātī furtim nonnumquam inter sē aspiciēbant. – Spiklenci se chvílemi na sebe navzájem po očku dívali.
    • Nemo dē sē potest rēctē iudicāre. – Nikdo není schopen soudit správně sám o sobě

související

editovat

portugalština

editovat

výslovnost

editovat

zájmeno

editovat

význam

editovat
  1. sebe, se, si

význam

editovat
  1. pokud, jestli, kdyby

španělština

editovat

zájmeno

editovat
  • osobní, zvratné, slabé
  • vždy se slovesným tvarem, nikdy po předložce
  • (pouze) ke 3.osobě obou čísel

význam

editovat
  1. se, sobě, sebe, si
    • ¿Porqué no se ha ido? – Proč ještě neodešel?
    • No querían quejarse. – Nechtěli si stěžovat.

související

editovat

švédština

editovat

výslovnost

editovat

sloveso

editovat
  • nepravidelné

časování

editovat
(i) aktivum pasivum
infinitiv se ses
přítomnost ser ses
préteritum såg sågs
supinum sett setts
rozkazovací zp. se ses
příčestí
Číslo singulár plurál/
urč. tvar
Rod společný střední
přítomné seende
trpné sedd sett sedda

význam

editovat
  1. vidět
    • Det är för mörkt; jag kan inte se någonting. – Je příliš velká tma; nic nevidím.

votština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • se

zájmeno

editovat
  • ukazovací

význam

editovat
  1. ten, ta, to[5]

poznámky

editovat
  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „mě“, s. 54, 57.
  2. Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „(svině) se bouká“, s. 468–470.
  3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „se sestrou“, s. 406–408.
  4. Jaroslav Hašek: Inspektor dešťoměrného ústavu z Prahy
  5. TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 156. (estonsky, rusky)