on

• IPA: [ˈʔɔn]

• (nářečně) von, un

• osobní
• rod mužský

Poznámky:

• ^*Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.
• ^**Používá se po předložce.
• Variantní zkrácené tvary genitivu a akuzativu s předložkou jako předponou, pociťované jako archaické či knižní, se mění na pouhé "-ň", např. naň, oň, proň, veň, zaň, bezeň, podeň.

Tvar nominativu množného čísla je oni pro životný rod a ony pro neživotný rod.

1. označuje osobu nebo věc mužského rodu, která vyplývá ze souvislostí
   • To byl on!

1. subjekt mužského rodu

   • angličtina: he, him
   • dánština: han
   • esperanto: li
   • finština: hän
   • francouzština: il, lui
   • fríština: hy
   • hebrejština: הוּא
   • chorvatština: on
   • islandština: hann
   • italština: lui, egli
   • japonština: 彼
   • jidiš: ער
   • litevština: jis m
   • lotyština: viņš m
   • maďarština: ő
   • němčina: er
   • nizozemština: hij
   • norština: han
   • perština: او
   • polština: on
   • portugalština: ele
   • romština: jov
   • ruština: он
   • slovenština: on
   • slovinština: on
   • španělština: é&l
   • švédština: han
   • turečtina: o
   • ukrajinština: він
   • žemaitština: ons

• ona
• ono
• oni
• ony
• onen

• brit. IPA: [ɒn]
• amer. IPA: [ɑn], [ɔn]
•   on^{? • info}

1. na (něčem)
   • There is an apple on the table. – Na stole je jablko.
2. u (sebe), při (sobě)
   • I have no money on me. – Nemám s sebou peníze.

1. zapnutý
2. otevřený, puštěný

1. off
2. off, closed, shut

• IPA: [on]

• on

1. 3. osoba singuláru přítomného času od slova olema

• IPA: [on]

• on

1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova olla

1. (hovorově) o

• IPA: [ɔ̃]   on^{? • info}

• ont

• neosobní

1. umožňuje vyjádřit tvrzení obecně platné pro více osob
   • Quand on vient trop tard, on ne sait pas qui est arrivé le premier. – Když člověk přijde pozdě, netuší, kdo dorazil jako první.

• IPA: [on]

• osobní

1. on

• IPA: [on]

• osobní

Poznámky

^*Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.

^**Používá se po předložce.

1. on

• on

• (starým pravopisem) اون

1. deset

• IPA: [ˈʔɔn], [ˈʔon]

• neosobní

1. umožňuje vyjádřit tvrzení platné obecně nebo pro více osob

• IPA: [on]

• on

1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova õlla^[1]