Minsk

Minsk leží v mírně zvlněné a lesnaté krajině ve střední části Běloruska; průměrná nadmořská výška je 280 m, průměrné roční srážky 646 mm. Minsk je křižovatkou hlavních dopravních tepen východní Evropy.

V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мінская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač a Njamiha (Няміга) na 53°54'8” s. š. a 27°33'41” v. d.

První zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Republice obou národů. Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.

Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.

V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě skomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.

Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nová velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.

Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech 19. století, byl následně podpořen výstavbou železnice, která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během první. a zejména druhé světové války. Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s vědou a výzkumem. Minsk se stal hlavním centrem strojírenství (zejména výroby dopravních prostředků), chemického průmyslu (gumárenství) a elektrotechniky (výroba televizí, rozhlasových přijímačů). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji zpracovatelského, potravinářského a textilního průmyslu. K nejznámějším podnikům patří MAZ (Minský automobilový závod) nebo MTZ (Minský traktorový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních automobilů, autobusů, ale i tramvají, trolejbusů, zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi. Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z SSSR, což vedlo po rozpadu svazu v roce 1991 k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí neokeynesiánských opatření Alexandra Lukašenka v roce 1995 byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města SNS a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivního obyvatelstva je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.

Současné administrativní členění Minsku bylo ustanoveno v roce 1938 v souvislosti s výrazným nárůstem počtu obyvatel (218 tisíc obyvatel). Usnesení Výkonného výboru BSSR ze dne 17. března 1938 byl vytvořen Stalinský rajón (od 2. listopadu 1961 Zavodzký rajón), Varašylaŭský rajón (od 2. listopadu Sovětský rajón) a Kahanovický rajón (od 20. července 1957 Kastryčnický rajón). Moderní město je rozděleno do 9 administrativních rajónů (čtvrtí):

 

Mírné přechodné mezi kontinentálním a oceánským. Nejnižší naměřená teplota byla -39,1 °C a naopak nejvyšší 35,8 °C.

V dnešním Bělorusku mají asi 32 univerzit, z toho 12 se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří Běloruská státní technická univerzita, Běloruská státní lékařská univerzita nebo víceoborová Běloruská státní univerzita.

Ve městě je velké množství hokejových klubů. Mezi nejznámější patří:

• HK Dinamo Minsk

Ve městě se konalo mnoho sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější patří:

• Mistrovství světa v ledním hokeji 2014
• Evropské hry 2019

Minsk je jedním z hlavních dopravních uzlů východní Evropy. Železniční tratě odtud vycházejí sice jen do 4 směrů, jde však o hlavní evropské magistrály ve směru jihozápad - severovýchod (Berlín - Varšava - Brest - Minsk - Orša - Smolensk - Moskva) a severozápad - jihovýchod (Riga - Vilnius - Maladzečna - Minsk - Homel - Kyjev). Ve stejných směrech vedou i hlavní silniční tahy, přičemž další významné silnice vedou na Sluck a Polock, resp. Vitebsk. Silnice a dálnice ve městě jsou v dobrém stavu. V Minsku se nachází mezinárodní letiště Minsk-1, zhruba 40 km od centra města pak leží vnitrostátní letiště Minsk-2, otevřené roku 1992. Hlavním osobním nádražím je Minsk Passažyrskij.

Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří metro, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Minské metro má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.

 

 

 

• Maksim Bahdanovič (1891–1917), spisovatel, novinář a literární kritik, zakladatel běloruské poezie
• Nataša Zverevová (* 1971), bývalá profesionální tenistka, bývalá světová jednička ve čtyřhře
• Vitalij Ščerbo (* 1972), bývalý sportovní gymnasta
• Světlana Boginská (* 1973), bývalá sportovní gymnastka, trojnásobná olympijská zlatá medailistka
• Vladimir Samsonov (* 1976), bývalý profesionální stolní tenista
• Max Mirnyj (* 1977), bývalý profesionální tenista, olympijský vítěz ve smíšené čtyřhře z LOH 2012
• Olga Barabanščikovová (* 1979), bývalá profesionální tenistka
• Alexandra Herasimenjová (* 1985), bývalá plavkyně, trojnásobná olympijská medailistka
• Alexander Rybak (* 1986), norský zpěvák-písničkář, houslista, skladatel a klavírista běloruského původu
• Darja Domračevová (* 1986), bývalá biatlonistka a trojnásobná olympijská vítězka ze ZOH 2014
• Maryna Arzamasavová (* 1987), atletka, běžkyně, mistryně Evropy i Světa v běhu na 800m
• Olga Govorcovová (* 1988), profesionální tenistka
• Viktoria Azarenková (* 1989), profesionální tenistka, bývalá světová jednička, olympijská vítězka a bronzová medailistka z LOH 2012
• Jegor Gerasimov (* 1992), profesionální tenista
• Marina Zujevová (* 1992), rychlobruslařka
• Hanna Husková (* 1992), akrobatická lyžařka, dvojnásobná olympijská medailistka
• Aljaksandra Sasnovičová (* 1994), profesionální tenistka
• Ilja Ivaška (* 1994), profesionální tenista
• Iryna Šymanovičová (* 1997), profesionální tenistka
• Věra Lapková (* 1998), profesionální tenistka
• Aryna Sabalenková (* 1998), profesionální tenistka

Minsk navázal přátelské vztahy s mnoha partnerskými městy v různých zemích:

•   Káthmándú, Nepál
•   Belo Horizonte, Brazílie
•   Bengalúru, Indie
•   Madrid, Španělsko
•   Detroit, Spojené státy americké
•   Eindhoven, Nizozemsko
•   Lyon, Francie
•   Murmansk, Rusko
•   Nottingham, Spojené království
•   Novosibirsk, Rusko
•   Sendai, Japonsko
•   Postupim, Německo
•   Bakersfield, Kalifornie, Spojené státy americké
•   Jerevan, Arménie
•   Teherán, Írán
•   Ankara, Turecko

• Metro v Minsku
• Tramvajová doprava v Minsku

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Minsk na Wikimedia Commons
•   Téma Minsk ve Wikicitátech
•   Slovníkové heslo Minsk ve Wikislovníku
• Weather of Minsk - minsk.the.by [online]. Dostupné online. (ruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Шпацыр па старым Менску [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-04. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менскія старажытныя бровары [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск, што мы губляем [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менская ратуша [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першая менская электрычная станцыя [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Першае менскае трамвайнае дэпо [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Лякарня габрэйская [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Вайсковы шпіталь у Менску [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Траецкі кляштар базыльянак [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23. (běloruština) 
• Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Менск па-за фасадамі [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (běloruština)