Blok (periodická tabulka)

 

Bloky se dále dělí na skupiny (sloupce). Platí, že prvky nacházející se ve stejné skupině vykazují i podobné chemické vlastnosti. Proto mají některé skupiny své názvy:

• 1. skupina (růžová barva) – alkalické kovy a vodík
• 2. skupina (oranžová barva) – kovy alkalických zemin
• 3.–12. skupina (modrá barva) – přechodné kovy
• 17. skupina (zelená barva) – halogeny
• 18. skupina (světle modrá) – vzácné plyny
• Blok světle hnědý – vnitřně přechodné kovy, lanthanoidy a aktinoidy

 

Názvy bloků (s, p, d a f) jsou odvozeny z hodnoty vedlejšího kvantového čísla (l), které vyjadřuje velikost momentu hybnosti a popisuje tvar orbitalu:

• s - sharp, česky ostrý (vedlejší kvantové číslo l=0),
• p - principal, česky hlavní (vedlejší kvantové číslo l=1),
• d - diffuse, česky difúzní (vedlejší kvantové číslo l=2),
• f - fundamental, česky fundamentální (vedlejší kvantové číslo l=3),
• další bloky jsou v abecedním pořadí (g, h...), ale prvky nebyly dosud nalezeny.

• Blok s je na levé straně periodické tabulky (červený a žlutý sloupec, zeleně vodík) a jeden prvek vpravo (modře helium).
• Skládá se z prvků prvních dvou sloupců a jednoho prvku v pravém krajním sloupci (helia): nekovů vodíku a helia. alkalických kovů (ve skupině 1) a kovů alkalických zemin (skupina 2).
• Obecná valenční konfigurace prvků bloku s je ns^1–2, kde n je číslo periody, index 1-2 je počet elektronů v orbitalu.
• Každý řádek tabulky má dva prvky s.
• Prvky bloku s mají valenční elektrony v orbitalu s a patří mezi prvky hlavní skupiny.
• Kovy bloku s jsou většinou měkké a mají obecně nízké body tání a varu. Většina z nich zabarvuje plamen.
• Chemicky jsou všechny prvky s kromě helia vysoce reaktivní.
• Kovy bloku s jsou vysoce elektropozitivní a často tvoří iontové sloučeniny s nekovy, zejména s vysoce elektronegativními halogenovými nekovy.

• Blok p je na pravé straně periodické tabulky (barevně vyznačené sloupce v tabulce)
• Zahrnuje prvky ve skupinách 13 až 18.
• Obecná valenční konfigurace prvků bloku p je ns² np^1–6, kde n je číslo periody, index 1-6 je počet elektronů v orbitalu.
• Každý řádek tabulky má šest prvků p.
• Prvky bloku p mají valenční elektrony v orbitalu s a p. Patří mezi prvky hlavní skupiny..
• Tento blok obsahuje kovy i nekovy, které jsou většinou slabě elektropozitivní.

• Blok d je uprostřed periodické tabulky (oranžové sloupce v tabulce)
• Zahrnuje prvky ze skupin 3 až 12.
• Obecná valenční konfigurace prvků bloku d je ns² np^1–6n-1d^1–10, kde n je číslo periody, index 1-10 je počet elektronů v orbitalu.
• Každý řádek tabulky má deset prvků d.
• Prvky bloku d jsou také známé jako přechodné kovy, protože zaujímají přechodnou zónu ve vlastnostech mezi silně elektropozitivními kovy skupin 1 a 2 a slabě elektropozitivními kovy skupin 13 až 16.

• Blok f je umístěn vlevo uprostřed tabulky nebo pod tabulkou (světlé a tmavé fialové sloupce v tabulce).
• Tyto prvky se obecně nepovažují za součást žádné skupiny a nazývají se vnitřně přechodné kovy, protože poskytují přechod mezi blokem s a blokem d.
• Obecná valenční konfigurace prvků bloku f je ns² np^1–6n-1d^1–10n-2f^1–14, kde n je číslo periody, index 1-14 je počet elektronů v orbitalu.
• Každý řádek vnitřně přechodných prvků má čtrnáct prvků f.
• Prvky bloku f jsou kovy. Jsou také nazývány lanthanoidy a aktinoidy. Lanthanoidy zahrnují 15 prvků od lanthanu (La) po lutecium (Lu); aktinoidy zahrnují 15 prvků od aktinia (Ac) po lawrencium (Lr).

• Periodická tabulka
• Elektronová konfigurace
• Atomový orbital

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Block (periodic table) na anglické Wikipedii.