Dubnium

Dubnium
(268)	Db
	105
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Dubnium, Db, 105
Cizojazyčné názvy	lat. Dubnium
Skupina, perioda, blok	5. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS	53850-35-4
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	268,13
Atomový poloměr	předpokládaný 139 pm
Kovalentní poloměr	předpokládaný 149 pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d3 7s2 (založeno na tantalu)
Ionizační energie
První	předpokládaná 664,8 kJ/mol
Druhá	předpokládaná 1546,7 kJ/mol
Třetí	předpokládaná 2378,4 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
	; Radioaktivní
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Dubnium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat tantal.

Historie

První příprava prvku s atomovým číslem 105 byla ohlášena roku 1967 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z americia ²⁴³Am urychlenými ionty neonu. Byl ohlášen vznik dvou izotopů nového prvku s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260 a 261,

243
95 Am + 22
10 Ne → 260
105 Db + 5 1
0 n,

243
95 Am + 22
10 Ne → 261
105 Db + 4 1
0 n.

Vědci kalifornské university v Berkeley v roce 1970 za pomoci lineárního urychlovače částic bombardováním terče z izotopů kalifornia ²⁴⁹Cf jádry dusíku ¹⁴N získali nový prvek s atomovým číslem 105 a relativní atomovou hmotností 260,

249
98 Cf + 15
7 N → 260
105 Db + 4 1
0 n.

V Sovětském prostoru byl nový prvek pojmenován nielsbohrium (s chemickou značkou Ns) na počest dánského fyzika Nielse Bohra. V Americkém prostoru byl naopak pojmenován hahnium (s chemickou značkou Ha) na počest německého jaderného fyzika Otto Hahna. Zasedání IUPAC v roce 1997 nakonec definitivně rozhodlo o pojmenování prvku dubnium (s chemickou značkou Db) po místě svého prvního vzniku (tj. po městě Dubna).

Izotopy

Dnes je známo celkem 16 izotopů dubnia, nejstabilnější izotop ²⁶⁸Db má poločas přeměny 32 hodin.

Izotop	Rok objevu	Reakce	Poločas přeměny
²⁵⁵Db			1,6 s
²⁵⁶Db	1983? , 2000	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,3n)	1,6 s
²⁵⁷Db			2,3 s
²⁵⁷Db^g	1985	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,2n)	1,50 s
²⁵⁷Db^m	2000	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,2n)	0,67 s
²⁵⁸Db	1976? , 1981	²⁰⁹Bi(⁵⁰Ti,n)	4,2 s
²⁵⁹Db	2001	²⁴¹Am(²²Ne,4n)	0,51 s
²⁶⁰Db	1970	²⁴⁹Cf(¹⁵N,4n)	1,52 s
²⁶¹Db	1968	²⁴⁹Bk(¹⁶O,4n)	1,8 s
²⁶²Db	1971	²⁴⁹Bk(¹⁸O,5n)	35 s
²⁶³Db	1971 (?), 1990	²⁴⁹Bk(¹⁸O,4n)	27 s
²⁶⁴Db			?
²⁶⁵Db			?
²⁶⁶Db	2006	²³⁷Np(⁴⁸Ca,3n)	?
²⁶⁷Db	2003	²⁴³Am(^48CaCa,4n)	73 min
²⁶⁸Db	2003	²⁴³Am(⁴⁸Ca,3n)	32 h
²⁶⁹Db			?
²⁷⁰Db			1,0 h

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements.
↑ Chemical Data. Dubnium - Db, Royal Chemical Society

Literatura

N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dubnium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo dubnium ve Wikislovníku

[Haire-1] HAIRE, Richard G., 2006. The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer Science+Business Media. ISBN 1-4020-3555-1. Kapitola Transactinides and the future elements.

[rsc-2] Chemical Data. Dubnium - Db, Royal Chemical Society

[1]

[2]