Valivý odpor
Valivý odpor (nepřesně valivé tření, neboť se stýkající se povrchy navzájem netřou) je odpor, který působí na těleso kruhového průřezu při jeho valivém pohybu po podložce.
Značení
[editovat | editovat zdroj]Fyzikální princip
[editovat | editovat zdroj]V místě kontaktu pružného (plného) válcového tělesa s pružnou rovinnou podložkou dochází vlivem jejich deformace kolmou (normálovou) silou k vytvoření stykové plošky, na které je průběh kontaktního Hertzova tlaku eliptický. V klidu je tento průběh symetrický a výsledná reakce působí proti zatěžující síle. Pokud na těleso působí vodorovná síla (nebo síla vyvolaná točivým momentem ), začne se navalovat na přední část kontaktní plošky a zadní část začne odlehčovat. Následkem hystereze je odlehčování pomalejší než stlačování. To se projeví deformací průběhu kontaktního tlaku, jehož výslednice se posune směrem dopředu o takzvané rameno valivého odporu, které se označuje (někdy také e, d nebo ).
Velikost tohoto ramene je dána vlastnostmi materiálu jako jsou:
- vnitřní tření – způsobuje hysterezi, která v podstatě valivý odpor zapříčiňuje
- tuhost – větší modul pružnosti → menší rameno odporu
- struktura povrchu, tj. drsnost a její charakter – menší drsnost ve směru valení → menší rameno odporu
Aby se těleso valilo, musí být na něj působící vodorovná síla větší než valivý odpor (). Jelikož platí, že , lze odvodit velikost valivého odporu:
. Normálová síla na nakloněné rovině je rovna , po dosazení je pak:
- m - hmotnost tělesa,
- g - gravitační zrychlení (=9,81 m/s2)
- α - úhel sklonu
- ξ - rameno valivého odporu
- r - poloměr tělesa
Ekvivalentní veličinou činitele smykového tření je činitel valivého odporu, což je poměr .
Činitel valivého odporu představuje poměr dvou délkových rozměrů, a tedy představuje veličinou bezrozměrovou, na rozdíl od ramene valivého odporu , který je délkovou mírou a v tabulkách bývá uváděn jeho rozměr v milimetrech nebo v metrech. V Česku je zvykem uvádět v tabulkách rozměr ramene valivého odporu, na rozdíl od jiných zemí, kde je zvykem uvádět spíš činitel valivého odporu . Proto musíme dávat velký pozor, když zjišťujeme hodnotu koeficientu pro výpočet valivého odporu, kterou veličinu ta která tabulka uvádí.
Hodnota koeficientů valivého odporu
[editovat | editovat zdroj]Hodnoty obou koeficientů v tabulkách mají velmi veliký rozsah. Hlavním důvodem je fakt, že jejich velikost je závislá, kromě druhu materiálů a vlastnostech povrchů, také na poloměru valeného tělesa a na rychlosti. Hodnoty také ovlivňuje přítomnost maziva nebo vody na styčné ploše a také teplota. Pro některá konkrétní řešení je třeba zjistit přesnější hodnotu koeficientu. Tak například pro výpočet ramene odporu ocelových kol na kolejnici stanovil prof. Gustav Niemann empirický vzorec , kde průměr kola i rameno jsou v milimetrech.
Zjišťování hodnot odporu konkrétních druhů pneumatik se musí provádět laboratorně dle standardních metod vzhledem k tomu, že jejich valivý odpor závisí na jejich konstrukci, zatížení, použité směsi, druhu a stavu dezénu, nahuštění, teplotě, atd. Proto je jednou z metod stanovení odporu pneumatiky vyhodnocení podle spotřebované energie za jízdy za stanovených podmínek.
Materiály | rameno valivého odporu
[mm] |
činitel valivého odporu
| |||
---|---|---|---|---|---|
Strojnické tabulky | Tabulky pro stř. školy | Dynamika vozidel | (Schmidt,Schlender:) | další zdroje
(výběr) | |
nekalená ocel – nekalená ocel | 0,05 ÷ 0,06 | 0,05 ÷ 0,06 | — | — | — |
kalená ocel – kalená ocel (valivá ložiska) | 0,001 ÷ 0,005 | 0,001 ÷ 0,005 | — | 0,0005 ÷ 0,0010 | 0,0010 ÷ 0,0015 |
ocelové kolo – ocelová kolejnice | 0,4 ÷ 0,5 | 0,4 ÷ 0,5 | — | 0,0010 ÷ 0,0020 | 0,0010 ÷ 0,0024 |
tramvajové kolo – kolejnice (za provozu) | — | — | — | — | 0,005 |
litinové kolo – ocelová kolejnice | — | — | — | — | 0,0019 ÷ 0,0065 |
litina – litina | 0,005 ÷ 0,006 | — | — | — | — |
pneu – beton | 1,5 ÷ 2,5 | — | 0,015 ÷ 0,025 | 0,010 ÷ 0,020 | 0,010 ÷ 0,015 |
pneu – dlažba | — | — | 0,020 ÷ 0,030 | 0,015 ÷ 0,030 | — |
pneu – polní cesta (suchá) | — | — | 0,040 ÷ 0,050 | 0,050 | — |
pneu – štěrk | — | — | 0,030 ÷ 0,040 | 0,020 | — |
pneu – hluboký písek | — | — | 0,15 ÷ 0,30 | 0,20 ÷ 0,40 | 0,30 |
pneu – asfalt | 2,5 ÷ 4,5 | 2,5 ÷ 4,5 | 0,010 ÷ 0,020 | — | — |
pneu – asfalt (nákladní) | — | — | — | 0,006 ÷ 0,010 | — |
pneu – asfalt (pro návěsy) | — | — | — | — | 0,0045 ÷ 0,008 |
pneu – asfalt (osobní) | — | — | — | 0,011 ÷ 0,015 | — |
pneu – asfalt (motocyklové) | — | — | — | 0,015 ÷ 0,020 | — |
galusky (8,3 bar) na válcích | — | — | — | — | 0,0022 ÷ 0,0050 |
tvrdá pryž – ocel | — | 7,7 | — | — | — |
tvrdá pryž – beton | — | 10 ÷ 20 | — | — | — |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DIVIŠ, Tomáš. Analýza elektrifikace vozového parku firmy United Bakeries a.s. Praha, 2020 [cit. 2004-02-16]. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze - Fakulta strojní. Vedoucí práce Ing. Miloslav Emrich, Ph.D. Dostupné online.
- ↑ HORKÝ, Martin. Měření aerodynamických charakteristik vozidla na základě jízdních testů. Brno, 2014 [cit. 2024-02-16]. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně - Fakulta strojního inženýrství. Vedoucí práce Ing. Petr Porteš, Dr. Dostupné online.
- ↑ VÁVRA, Pavel et al. Strojnické tabulky. 2. vyd.. vyd. Praha: SNTL, 1984. 672 s.
- ↑ MIKULČÁK, et al. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školy. Praha: SPN, 1988.
- ↑ VLK, František. Dynamika motorových vozidel. 1.. vyd. Brno: NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ VLK, 2000. 434 s.
- ↑ Schmidt, Dr. Schlender: Reifenwechsel unter technischen und klimatischen Aspekten.2003
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu valivý odpor na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo odpor ve Wikislovníku