Téthys
| Téthys | |
|---|---|
 Téthys na římské mozaice z Antiochie, zhotovená ve 2. až 3. století našeho letopočtu | |
| Choť | Okeanos[1] |
| Děti | Klymene Amaltheia Amfitríta Nemesis Métis Týché[2] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Úranos[1] a Gaia[1] |
| Příbuzní | Okeanos, Kronos, Hyperion, Iapetos, Theia, Themis a Rheia (sourozenci) Faethón, Aegiale, Epimétheus, Prométheus[3], Menoitios, Éósforos, Deukalión[4], Atlás[5], Dioxippe, Hellén a Helia[6] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Téthys (řecky Τηθύς, latinsky Tethys) je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Ókeanem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to byla Venuše.
Podle Homérského mýtu o stvoření světa je dcerou boha nebe Úrana a bohyně země Gaie, sestra a manželka nejstaršího Titána Ókeana. Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.
Manželé/Děti
[editovat | editovat zdroj]Ókeanovi zrodila nesčíslné množství potomků: všechny řeky a potoky, které ústí do moře; dále tři tisíce dcer a tři tisíce synů. Jejich úplný počet neuvádí ani Homér, Hésiodos ani žádný jiný z antických básníků.
- s Ókeanem
- Achelóos
- Acherón
- Alfeios
- Amaltheia
- Amfitríta
- Asia
- Asópos
- Kallirhoé
- Catillus
- Cebren
- Kéfísos
- Kirké
- Clitunno (Římská mytologie)
- Klymené
- Crinisus
- Dióna
- Dóris
- Élektra
- Enipeus
- Eurynomé
- Ínachos
- Lysithea
- Melia
- Meliboea
- Meropé
- Métis
- Nil
- Péneios
- Persé
- Filyra
- Pléioné
- Rhodé
- Skamandros
- Styx
- Telesto
- Tiberinus (Římská mytologie)
- Tibertus (Římská mytologie)
- Tyché
- Volturnus (Římská mytologie)
Účast v příbězích
[editovat | editovat zdroj]Do mýtů se Téthys zapsala zejména tím, že když Zeus povstal proti svému otci (a jejímu bratru) Kronovi, unesla bohyni Héru a poskytla jí útočiště až dokud Zeus nezvítězil a neodvedl si ji jako svou manželku na Olymp.
Téthys také na příkaz nespokojené Héry společně se svým mužem zařídila, že Kallistó a její syn Arkas, umístění Diem na oblohu jako souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda, nikdy neklesnou pod obzor. Héra totiž na Dia žárlila, ale protože nemohla trestat jeho, trestala předměty jeho vášně, což byla také Kallistó. Tímto mýtem Řekové vysvětlovali, proč jsou tato dvě souhvězdí cirkumpolární.
Jiné postavy
[editovat | editovat zdroj]Téthys je někdy zaměňována s mořskou vílou Thetidou, manželkou Pélea a matkou Achillea.
Téthys v Science fiction
[editovat | editovat zdroj]V několikadílném cyklu Kantos Hyperionu je Téthys řekou, která teče po planetách impéria známého jako Hegemonie Člověka. Pomocí speciálních transdimenzionálních bran jsou spojeny toky na desítkách planet v jedinou řeku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Tethys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Τύχη. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Prometheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Deucalion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Atlas (ii). In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4
- Robert Graves (1982), Řecké mýty – Odeon, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Téthys na Wikimedia Commons
- (anglicky) výtahy z originálních řeckých pramenů, theoi.com
