Luna 10

Luna 10 je první sonda ze Sovětského svazu a Země, která se stala v roce 1966 umělou družicí Měsíce. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1966-027A.^[1]

Typ E-6S byl vyroben jako všechny Luny od Luny 9 v konstrukčním středisku OKB Lavočkina v Chimkách (Moskevská oblast). Základem konstrukce tříosé stabilizované sondy byla nádrž s okysličovadlem, pak zásobník paliva a raketový motor. Dále zde byly tři raketové řídící motorky, několik gyroskopů, schránka s řídící elektronikou. Byla zde i vědecká aparatura s řadou přístrojů, jimiž se měřilo infračervené, gama i sluneční záření a plazma, záření z Měsíce, detektory mikrometeoritů. Dále zde byla vysílací aparatura pro přenos signálů na Zemi.

Start nosné rakety Molnija se sondou byl dopoledne 31. března 1966 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 195-212 km nad Zemí-(též uváděna jako parkovací).

Během druhého letového dne byl ve vzdálenosti 240 000 km od Země zapnut korekční raketový motor.

Večer 3. dubna byl zapálen znovu brzdící raketový motor v době, kdy sonda prolétala zhruba 1000 km nad povrchem Měsíce. O 20 sekund později se od sondy oddělilo pouzdro s vědeckou aparaturou, zůstalo na oběžné dráze jako mateřská sonda.

Sonda pracovala na oběžné dráze ve výši 350–1007 km nad povrchem Měsíce 56 dní, pak se chemické baterie vybily a přenosy informací na Zem ustaly. Během oněch necelých dvou měsíců vykonala 460 oběhů Měsíce a vyslala 219 radiových relací, zaznamenala na detektoru 198 nárazů mikrometeoritů. Nedodávala žádné snímky, ovšem mimo vědeckých údajů vysílala na Zem 4x Internacionálu.^[2] Tím její tvůrci uctili 23. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 10 na Wikimedia Commons
• Luny jednotlivě
• Luna 10 na Space