Julie Halardová-Decugisová

Julie Halardová-Decugisová
Stát	Francie Francie
Datum narození	10. září 1970 (54 let)
Místo narození	Versailles, Francie
Bydliště	Pully, Švýcarsko
Výška	173 cm
Hmotnost	56 kg
Profesionál od	1986
Ukončení kariéry	2000
Držení rakety	pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek	3 096 734 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	386–233
Tituly	12 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	7. místo (21. února 2000)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (1993, 2000)
French Open	čtvrtfinále (1994)
Wimbledon	4. kolo (1992)
US Open	4. kolo (1999)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	čtvrtfinále (1994)
Olympijské hry	3. kolo (2000)
Čtyřhra
Poměr zápasů	253–156
Tituly	15 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění	1. místo (11. září 2000)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2000)
French Open	semifinále (1994, 2000)
Wimbledon	finále (2000)
US Open	vítězka (2000)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň	1. kolo (1994, 1995, 2000)
Olympijské hry	čtvrtfinále (2000)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (1996)
French Open	2. kolo (1995)
Wimbledon	2. kolo (2000)
US Open	1. kolo (1999, 2000)
Týmové soutěže
Fed Cup	semifinále (1993, 1994, 1995, 1996, 1998)
Hopman Cup	semifinále (1995)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. května 2014 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Halardová-Decugisová (* 10. září 1970 Versailles) je bývalá francouzská profesionální tenistka a světová jednička v ženské čtyřhře, když na čele světové klasifikace v roce 2000 strávila čtrnáct týdnů.^[1] Ve své kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dvanáct singlových a patnáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2000 na 7. místě a ve čtyřhře pak v září téhož roku na 1. místě jako první Francouzka v otevřené éře tenisu. Od roku 1989 ji trénoval Arnaud Decugis.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si připsala titul v ženské čtyřhře US Open 2000, když spolu s Japonkou Ai Sugijamovou ve finále porazily zimbabwsko-ruskou dvojici Cara Blacková a Jelena Lichovcevová poměrem 6–0, 1–6 a 6–1. Stejný rok odešly jako poražené finalistky ze wimbledonské čtyřhry po porážce od sester Sereny a Venus Williamsových 3–6 a 2–6.

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 1990 utkáním Světové skupiny proti Tchaj-wanu, v němž vyhrála dvouhru nad Su-lin Laiovou a dopomohla k francouzské výhře 3:0 na zápasy. Pětkrát – v letech 1993, 1994, 1995, 1996 a 1998, byla členkou družstva, které se probojovalo do semifinále Fed Cupu. V soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 13–10 ve dvouhře a 9–3 ve čtyřhře.

Francii reprezentovala na barcelonských Hrách XXV. olympiády, kde v ženské dvouhře v roli patnácté nasazené překvapivě prohrála ve druhém kole s nizozemskou kvalifikantkou Nicolou Munsovou-Jagermanovou po dvou nezvládnutých tiebreacích. O osm let později se zúčastnila také Letních olympijských her 2000 v Sydney, kde z pozice náhradnice došla v singlové soutěži do třetího kola, kde ji zastavila rakouská turnajová dvanáctka Barbara Schettová. V ženské čtyřhře vytvořila favorizovaný, první nasazený pár, s Amélií Mauresmovou. Na turnaji hrála jako úřadující deblová světová jednička. Ve čtvrtfinále však Francouzky skončily na raketách pozdějších olympijských vítězek Sereny a Venus Williamsových.

Zemi galského kohouta také dvakrát zastupovala na Hopmanově poháru s celkovou bilancí utkání 2–3 ve dvouhře a 3–1 ve smíšené čtyřhře. Poprvé se účastnila po boku Henriho Leconta v roce 1992, kde po výhře nad Švédskem odešli poraženi ve čtvrtfinále s Německem 1:2. Podruhé přijela do Perthu na Hopman Cup 1995 v páru s Jeanem-Philippem Fleurianem. Tým postoupil po vyřazení Nizozemska a Španělska do semifinále, kde byli nad jeho síly opět němečtí reprezentanti poměrem 1:2 na zápasy.

V juniorském tenisu vyhrála dvouhru na French Open 1988, když zdolala Američanku Andreu Farleyovou, 6–2, 4–6 a 7–5. Z boje o titul ve Wimbledonu 1987 pak odešla jako poražená finalistka poté, co ji zastavila sovětská reprezentantka Nataša Zverevová.

Do profesionálního tenisu vstoupila v červnu 1987. Triumfem na travnatém rosmalenském turnaji 1998 se stala dvacátou tenistkou otevřené éry, která vyhrála singlové tituly na všech površích. „Double“ – vítězství ve dvouhře i čtyřhře, dosáhla na thajském Pattaya Women's Open 1998. Mezi elitní světovou desítku žebříčku WTA pronikla poprvé v srpnovém vydání 1999, a to jako pátá Francouzka v historii po Françoise Dürrové, Mary Pierceové, Nathalie Tauziatové a Sandrine Testudové. Během sezóny 1999 získala dva vavříny, a to na aucklandském ASB Classic a na travnatém DFS Classic v Birminghamu. Od 15. listopadu do 9. ledna 2000 byla s krajankami Nathalií Tauziatovou, Amélií Mauresmovou a Mary Pierceovou součástí elitní světové desítky, což znamenalo první účast čtyř francouzských hráček v Top 10 současně.

S profesionální kariérou se rozloučila v sezóně 2000. Podruhé v kariéře se probojovala do čtvrtfinále Australian Open, kde z pozice deváté nasazené uhrála na pozdější vítězku Lindsay Davenportou jen tři gamy. Bodový zisk ji v únoru vynesl na kariérní maximum, když figurovala na 7. příčce světové klasifikace. V červnu získala druhou trofej z události Tier II na travnatém International Women's Open v Eastbourne. Na wimbledonském pažitu pak se Sugijamovou prošly do finále čtyřhry žen, v níž nestačily na sestry Williamsovy.

V den 30. narozenin vybojovala svůj jediný profesionální grandslamový titul, když po boku Japonky Ai Sugijamové opanovaly US Open 2000. Jednalo se o její poslední grandslam v kariéře. Devět dalších vyhraných turnajů ze čtyřhry v sezóně 2000 (pět se Sugijamovou), a čtvrtfinálové účasti na Australian Open a French Open, znamenaly, že se po newyorském majoru 11. září stala novou deblovou světovou jedničkou – první Francouzkou v otevřené éře.

Na obou říjnových turnajích konaných v Tokiu se probojovala do svých závěrečných finále kariéry. V prvním z nich na Tokyo Princess Cupu podlehla favorizované Sereně Williamsové. Navazující týden porazila na Japan Open Tennis Championships americkou obhájkyni titulu Amy Frazierovou, když dokázala odvrátit tři mečboly. Na této události získala druhý „double“ poté, co se Ai Sugijamovou triumfovaly i ve čtyřhře.

Ve dvouhře odehrála čtyři a ve čtyřhře tři ročníky Turnaje mistryň.

V singlové soutěži ji v roce 1991 na úvod deklasovala nejvýše nasazená Jugoslávka Monika Selešová 6–0 a 6–1. Roku 1994 v prvním kole překvapivě porazila turnajovou dvojku Arantxu Sánchezovou Vicariovou až v tiebreaku rozhodující sady, aby poté nenašla recept na Gabrielu Sabatiniovou. Potřetí se kvalifikovala jako osmá nasazená na ročník 1999, kde ji však v úvodním duelu hladce zastavila Němka Anke Huberová po setech 1–6 a 2–6. Roku 2000 pak v prvním kole skončila na raketě Švýcarky Martiny Hingisové.

Deblovou soutěž si poprvé zahrála s krajankou Nathalií Tauziatovou v roce 1994, kde prohrály s americkým párem Patty Fendicková a Meredith Mcgrathová. Se stejnou spoluhráčkou nestačily v roce 1995 na argentinsko-nizozemskou dvojici Gabriela Sabatini a Brenda Schultzová. V roli turnajových jedniček pak po boku Ai Sugiajomové přijížděly na šampionát v ročníku 2000, kde je však v prvním kole vyřadil belgický pár Els Callensová a Dominique Van Roostová. Ve čtyřhře nevyhrála na této události žáfné utkání.

Narodila se roku 1970 ve Versailles do rodiny lékaře Jacquese a hospodyně Nicole Halardových. Má dva starší bratry. Tenis začala hrát v sedmi letech.^[1] V první fázi profesionální kariéry žila v La Baule odkud se později přestěhovala do švýcarského Pully.

Za osobního trenéra Arnauda Decugise se vdala 22. září 1995.^[1] Od sňatku používá dvojité příjmení Halard-Decugis. Manžel je vzdáleným příbuzným, prasynovcem, osminásobného šampióna French Open Maxe Decugise.^[1] Do manželství se narodila dcera Camille (nar. 10. února 2002) a  druhý potomek přišel na svět v červenci 2003.

V době několikaměsíčního zranění se věnovala především malbě.^[1] Stala se také iniciátorkou jmenování Yannicka Noaha do funkce nehrajícího kapitána francouzského fedcupového týmu. Na této pozici působil v letech 1997 a 1998. Po skončení kariéry komentovala televizní tenisové přenose.

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Vítězka	2000	US Open	tvrdý	Ai Sugijamová	Cara Blacková Jelena Lichovcevová	6–0, 1–6, 6–1
Finalistka	2000	Wimbledon	tráva	Ai Sugijamová	Serena Williamsová Venus Williamsová	6–3, 6–2

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Finalistka	Výsledek
1.	21. října 1991	San Juan, Portoriko	tvrdý	Amanda Coetzerová	7–5, 7–5
2.	27. dubna 1992	Taranto, Itálie	antuka	Emanuela Zardová	6–0, 7–5
3.	25. dubna 1994	Taranto, Itálie	antuka	Irina Spîrleaová	6–2, 6–3
4.	8. května 1995	Praha, Česko	antuka	Ludmila Richterová	6–4, 6–4
5.	8. ledna 1996	Hobart, Austrálie	tvrdý	Mana Endová	6–1, 6–2
6.	12. února 1996	Paříž, Francie	koberec (h)	Iva Majoliová	7–5, 7–64
7.	15. června 1996	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Miriam Oremansová	6–3, 6–4
8.	16. listopadu 1998	Pattaya, Thajsko	tvrdý	Li Fang	6–1, 6–2
9.	4. ledna 1999	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Dominique Monamiová	6–4, 6–1
10.	7. června 1999	Birmingham, Spojené království	tráva	Nathalie Tauziatová	6–2, 3–6, 6–4
11.	19. června 2000	Eastbourne, Spojené království	tráva	Dominique Monamiová	7–64, 6–4
12.	9. října 2000	Tokio, Japonsko	tvrdý	Amy Frazierová	5–7, 7–5, 6–4

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Vítězka	Výsledek
1.	5. října 1987	Athény, Řecko	antuka	Katerina Malejevová	6–0, 6–1
2.	5. srpna 1991	Albuquerque, Spojené státy	tvrdý	Gigi Fernándezová	6–0, 6–2
3.	14. února 1994	Paříž, Francie	koberec (h)	Martina Navrátilová	7–5, 6–3
4.	26. února 1996	Linec, Rakousko	koberec (h)	Sabine Appelmansová	6–2, 6–4
5.	18. května 1998	Štrasburk, Francie	antuka	Irina Spîrleaová	7–65, 6–3
6.	26. dubna 1999	Bol, Chorvatsko	antuka	Corina Morariuová	6–2, 6–0
7.	10. května 1999	Berlín, Německo	antuka	Martina Hingisová	6–0, 6–1
8.	9. srpna 1999	Los Angeles, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	6–1, 6–4
9.	2. října 2000	Tokio, Japonsko	tvrdý	Serena Williamsová	7–5, 6–1

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Finalistky	Výsledek
1.	8. srpna 1994	Los Angeles	tvrdý	Nathalie Tauziatová	Jana Novotná Lisa Raymondová	6–1, 0–6, 6–1
2.	19. září 1994	TokIo	tvrdý	Arantxa Sánchez Vicario	Amy Frazierová Rika Hirakiová	6–1, 0–6, 6–1
3.	1. ledna 1996	Auckland	tvrdý	Els Callensová	Jill Hetheringtonová Kristine Kunceová	6–0, 6–1
4.	8. června 1998	Birmingham	tráva	Els Callensová	Lisa Raymondová Rennae Stubbsová	2–6, 6–4, 6–4
5.	16. listopadu 1998	Pattaya	tvrdý	Els Callensová	Rika Hirakiová Aleksandra Olszová	3–6, 6–2, 6–2
6.	3. ledna 2000	Gold Coast	tvrdý	Anna Kurnikovová	Sabine Appelmansová Rita Grandeová	6–3, 6–0
7.	10. ledna 2000	Sydney	tvrdý	Ai Sugijamová	Martina Hingisová Mary Pierceová	6–0, 6–3
8.	7. února 2000	Paříž	koberec (h)	Sandrine Testudová	Émilie Loitová Åsa Svenssonová	3–6, 6–3, 6–4
9.	20. března 2000	Miami	tvrdý	Ai Sugijamová	Nicole Arendtová Manon Bollegrafová	4–6, 7–5, 6–4
10.	1. května 2000	Bol	antuka	Corina Morariuová	Tina Križanová Katarina Srebotniková	6–2, 6–2
11.	21. srpna 2000	New Haven	tvrdý	Ai Sugijamová	Virginia Ruano Pascual Paola Suárezová	6–4, 5–7, 6–2
12.	28. srpna 2000	US Open	tvrdý	Ai Sugijamová	Cara Blacková Jelena Lichovcevová	6–0, 1–6, 6–1
13.	2. října 2000	Tokio	tvrdý	Ai Sugijamová	Nana Mijagiová Paola Suárezová	6–0, 6–2
14.	9. října 2000	Tokio	tvrdý	Corina Morariuová	Tina Križanová Katarina Srebotniková	6–1, 6–2
15.	23. října 2000	Moskva	koberec (h)	Ai Sugijamová	Martina Hingisová Anna Kurnikovová	4–6, 6–4, 7–65

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Vítězky	Výsledek
1.	16- září 1991	Paříž	antuka	Alexia Dechaumeová	Petra Langrová Radka Zrubáková	6–4, 6–4
2.	18. dubna 1994	Barcelona	antuka	Nathalie Tauziatová	Larisa Neilandová Arantxa Sánchez Vicario	6–2, 6–4
3.	12. února 1996	Paříž	koberec (h)	Nathalie Tauziatová	Kristie Boogertová Jana Novotná	6–4, 6–3
4.	4. března 1996	Indian Wells	tvrdý	Nathalie Tauziatová	Chanda Rubinová Brenda Schultzová	6–1, 6–4
5.	15. září 1997	Tokio	tvrdý	Chanda Rubinová	Monika Selešová Ai Sugijamová	6–1, 6–0
6.	5. ledna 1998	Auckland	tvrdý	Janette Husárová	Nana Mijagiová Tamarine Tanasugarnová	7–61, 6–4
7.	12. ledna 1998	Hobart	tvrdý	Janette Husárová	Virginia Ruano Pascual Paola Suárezová	7–66, 6–3
8.	18. října 1999	Moskva	koberec (h)	Anke Huberová	Lisa Raymondová Rennae Stubbsová	6–0, 6–1
9.	26. června 2000	Wimbledon	tráva	Ai Sugijamová	Serena Williamsová Venus Williamsová	6–3, 6–2
10.	14. srpna 2000	Montréal	tvrdý	Ai Sugijamová	Martina Hingisová Nathalie Tauziatová	6–3, 3–6, 6–4

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Vítězka	1988	French Open	antuka	Andrea Farleyová	6–2, 4–6, 7–5
Finalistka	1987	Wimbledon	tráva	Nataša Zverevová	4–6, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julie Halard-Decugis na anglické Wikipedii.

• Julie Halardová-Decugisová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Julie Halardová-Decugisová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Julie Halardová-Decugisová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)