[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Storm Hunterová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Storm Hunterová
Sandersová na French Open 2019
Sandersová na French Open 2019
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození11. srpna 1994 (30 let)
Místo narozeníRockhampton, Austrálie[1]
BydlištěMelbourne
Výška166 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 257 473 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů230–183
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění114. místo (1. dubna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů268–156
Tituly8 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (6. listopadu 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledonfinále (2023)
US Opensemifinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2023)
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Open2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Openvítězka (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240412a12. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Storm Hunterová (rozená Sandersová, * 11. srpna 1994 Rockhampton) je australská profesionální tenistka hrající levou rukou. V letech 2023–2024 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako čtyřicátá osmá v pořadí a třetí Australanka od zavedení klasifikace WTA v roce 1984 po Stubbsové a Stosurové. Na vrcholu strávila dvanáct týdnů. Sezónu 2023 završila jako konečná jednička.[2] S krajanem Johnem Peersem triumfovala ve smíšené čtyřhře US Open 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm turnajů ve čtyřhře včetně tří z kategorie WTA 1000. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2024 na 114. místě a ve čtyřhře v listopadu 2023 na 1. místě. Trénuje ji bývalá australská tenistka Nicole Prattová.[1]

V australském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 pražskou základní skupinou finále proti Belgii. Za rozhodnutého stavu prohrála s Ellen Perezovou čtyřhru s párem Minnenová a Flipkensová. Australanky zvítězily 2:1 na zápasy. V semifinále proti Švýcarsku podlehla ve dvouhře Teichmannové a soupeřky postoupily do boje o titul. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–2 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[4]

Austrálii reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V ženské čtyřhře vytvořila šestou nasazenou dvojici se singlovou světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. Ve čtvrtfinále je však vyřadil první světový pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková, jehož členky si odvezly zlaté medaile.[5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala v květnu 2010, když na turnaj v australském Bundabergu s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Japonce Mari Inoueové ve třech setech.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během února 2013 na launcestonakém turnaji v Tasmánii s rozpočtem dvacet pět tisíc dolarů. Ve finále přehrála japonskou hráčku Šúko Aojamovou po třísetovém průběhu.[3]

V kvalifikacích okruhu WTA Tour debutovala na lednovém Moorilla Hobart International 2012. Na úvod kvalifikačního turnaje podlehla španělské tenistce Estrelle Cabezaové Candelaové. První singlový zápas v hlavní soutěži túry WTA odehrála na Moorilla Hobart International 2014, kam obdržela divokou kartu. V prvním duelu dovolila uhrát čtyři gamy čínské hráčce Pcheng Šuaj,[6] aby ji poté zastavila druhá nasazená Belgičanka a členka elitní světové dvacítky Kirsten Flipkensová, jež získala tiebreak druhé i třetí sady. Utkání trvalo více než dvě a půl hodiny.[7][1]

kvalifikaci Wimbledonu 2023

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve dvaceti dvou letech během červnové čtyřhry AEGON Open Nottingham 2017, když ve finále s krajankou Monique Adamczakovou porazily britskou dvojici Jocelyn Raeová a Laura Robsonová až v rozhodujícím supertiebreaku.[8] Se stejnou partnerkou odešly jako poražené finalistky ze zářijových akcí, nejdříve z tokijského Japan Women's Open 2017 po porážce od páru Šúko Aojamová a Jang Čao-süan, a poté z kantonálního Guangzhou International Women's Open 2017 po prohře od belgicko-nizozemské dvojice Elise Mertensová a Demi Schuursová.[9][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženské čtyřhře Australian Open 2012. Do turnaje nastoupily s krajankou Tammi Pattersonovou na divokou kartu. V úvodním kole však obdržely dva „kanáry“ od jedenácté nasazené dvojice Italek a pozdějších finalistek Sary Erraniové a Roberty Vinciové. Na témže grandslamu si zahrála opět díky divoké kartě také první kvalifikaci dvouhry v rámci majorů, z níž odešla poražena v první fázi od Bulharky Elici Kostovové.[1] Do hlavní soutěže grandslamové dvouhry pak premiérově zasáhla na Australian Open 2014 a to díky další divoké kartě od pořadatelů.[10] Po třísetovém průběhu ji na úvod vyřadila Italka Camila Giorgiová.[11] O rok později ji v první fázi Australian Open 2015 zdolala čtyřicátá šestá hráčka žebříčku Klára Koukalová po dvousetovém průběhu.[12]

Kvalifikací turnaje WTA Tour, bez divoké karty do dvouhry, dokázala poprvé projít na nančchangském Jiangxi International Open 2016. V úvodním utkání srpnového turnaje však skončila na raketě pozdější americké finalistky Vanie Kingové.[13] První deblovou trofej v kategorii WTA 1000 vybojovala s Brazilkou Luisou Stefaniovou na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022. Po skončení se poprvé posunula do elitní světové desítky, když figurovala na 8. příčce žebříčku čtyřhry.[14]

Na tréninku v týdnu před rozehráním dubnové kvalifikace Billie Jean King Cupu 2024 mezi Austrálií a Mexikem si přetrhla Achillovu šlachu, znamenající minimálně čtyř až šestiměsíční přerušení kariéry včetně neúčasti na pařížské olympiádě. V době zranění figurovala na třetí příčce deblového žebříčku a její spoluhráčkou byla Kateřina Siniaková, s níž začala stabilně hrát v lednu 2024.[15][16]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1994 v queenslandském Rockhamptonu do rodiny vojáků z povolání Michaela a Genene Sandersových, sloužících v námořnictvu. Také bratr Baden Sanders je příslušníkem australské armády.[1]

Tenis začala hrát v šesti letech. Praktikuje celodvorcový styl od základní čáry; za silný úder uvedla forhend a jako preferovaný povrch tvrdý.[1]

V listopadu 2022 se vdala za Loughlina Huntera ve victorijském městě Wahgunyah. Na svatbě byly přítomny australské spoluhráčky Darja Savilleová, Samantha Stosurová, Maddison Inglisová, Jaimee Fourlisová či Priscilla Honová.[17]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2023 Wimbledon tráva Belgie Elise Mertensová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2022 US Open tvrdý Austrálie John Peers Belgie Kirsten Flipkensová
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 6–4, [10–7]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 17 (8–9)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (4–1)
Premier / WTA 500 (2–1)
International / WTA 250 (2–6)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. června 2017 Nottingham, Spojené království tráva Austrálie Monique Adamczaková Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Laura Robsonová
6–4, 4–6, [10–4]
Finalistka 1. 16. září 2017 Tokio, Japonsko tvrdý Austrálie Monique Adamczaková Japonsko Šúko Aojamová
Čína Jang Čao-süan
0–6, 6–2, [5–10]
Finalistka 2. 23. září 2017 Kanton, Čína tvrdý Austrálie Monique Adamczaková Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
2–6, 3–6
Vítězka 2. 17. února 2020 Hua Hin, Thajsko tvrdý Austrálie Arina Rodionovová Rakousko Barbara Haasová
Austrálie Ellen Perezová
6–3, 6–3
Finalistka 3. 13. září 2020 Istanbul, Turecko antuka Austrálie Ellen Perezová Chile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
1–6, 3–6
Finalistka 4. 18. dubna 2021 Charleston, Spojené státy antuka (z) Austrálie Ellen Perezová USA Hailey Baptisteová
USA Caty McNallyová
7–6(7–4), 4–6, [6–10]
Finalistka 5. 13. června 2021 Nottingham, Spojené království tráva USA Caroline Dolehideová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
4–6, 7–6(7–3), [8–10]
Vítězka 3. 9. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Chorvatsko Darija Juraková Schreiberová
Slovinsko Andreja Klepačová
6–1, 6–4
Vítězka 4. 19. června 2022 Berlín, Německo tráva Česko Kateřina Siniaková Francie Alizé Cornetová
Švýcarsko Jil Teichmannová
6–4, 6–3
Vítězka 5. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Kazachstán Anna Danilinová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [10–8]
Finalistka 6. 7. ledna 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý Česko Kateřina Siniaková USA Asia Muhammadová
USA Taylor Townsendová
2–6, 6–7(2–7)
Vítězka 6. 20. května 2023 Řím, Itálie antuka Belgie Elise Mertensová USA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
6–4, 6–4
Finalistka 7. 25. června 2023 Birmingham, Spojené království tráva USA Alycia Parksová Ukrajina Marta Kosťuková
Česko Barbora Krejčíková
2–6, 6–7(7–9)
Finalistka 8. 16. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Belgie Elise Mertensová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6
Vítězka 7. 23. září 2023 Guadalajara, Mexiko (2) tvrdý Belgie Elise Mertensová Kanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
3–6, 6–2, [10–4]
Vítězka 8. 24. února 2024 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Česko Kateřina Siniaková USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 6–2
Finalistka 9. 16. března 2024 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Česko Kateřina Siniaková Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Belgie Elise Mertensová
3–6, 4–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. únor 2024 Bombaj, Indie tvrdý Lotyšsko Darja Semeņistajová 7–5, 6–7(6–8), 2–6


Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. květen 2023 Lleida, Španělsko antuka Austrálie Ellen Perezová Chile Alexa Guarachiová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–1, 7–6(10–8)

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 5 (3–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. února 2013 Launceston, Austrálie tvrdý Japonsko Šúko Aojamová 6–4, 6–4
Finalistka 1. 18. března 2013 Ipswich, Austrálie tvrdý Chorvatsko Jelena Pandžićová 5–7, 6–2, 2–6
Finalistka 2. 28. září 2015 Tweed Heads, Austrálie tvrdý Maďarsko Dalma Gálfiová 2–6, 6–3, 1–6
Vítězka 2. listopad 2019 Playford, Austrálie tvrdý Austrálie Lizette Cabrerová 6–3, 6–4
Vítězka 3. únor 2023 Burnie, Austrálie tvrdý Austrálie Olivia Gadecká 6–4, 6–3

Čtyřhra (13 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 1. července 2013 Sacramento,
Spojené státy
tvrdý Spojené království Naomi Broadyová USA Robin Andersonová
USA Lauren Embreeová
6–3, 6–4
2. 27. ledna 2014 Burnie, Austrálie tvrdý Austrálie Jarmila Gajdošová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miki Mijamurová
6–4, 6–4
3. 7. července 2014 Sacramento,
Spojené státy
tvrdý Rusko Darja Gavrilovová USA Maria Sanchezová
USA Zoe Gwen Scandalisová
6–2, 6–1
4. 20. července 2015 Granby, Kanada tvrdý Austrálie Jessica Mooreová Spojené království Laura Robsonová
Kanada Erin Routliffeová
7–5, 6–2
5. 5. října 2015 Cairns, Austrálie tvrdý Austrálie Jessica Mooreová USA Jennifer Elieová
USA Asia Muhammadová
6–0, 6–3
6. 31. října 2016 Canberra, Austrálie tvrdý Austrálie Jessica Mooreová Austrálie Alison Baiová
Austrálie Lizette Cabrerová
6–3, 6–4
7. 6. května 2017 Wiesbaden, Německo tvrdý Německo Vivian Heisenová Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová
Švýcarsko Rebeka Masárová
7–5, 5–7, [10–8]
8. 10. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva Austrálie Monique Adamczaková Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Nový Zéland Marina Erakovicová
7–5, 6–4
9. květen 2019 Řím, Itálie antuka Austrálie Arina Rodionovová Brazílie Gabriela Ceová
Rumunsko Cristina Dinuová
6–2, 6–3
10. květen 2019 La Bisbal D'Emporda, Španělsko antuka Austrálie Arina Rodionovová Maďarsko Dalma Gálfiová
Španělsko Georgina García Pérezová
6–4, 6–4
11. listopad 2019 Playford, Austrálie tvrdý USA Asia Muhammadová Spojené království Naiktha Bainsová
Slovensko Tereza Mihalíková
6–3, 6–4
12. leden 2020 Burnie, Austrálie (2) tvrdý Austrálie Ellen Perezová USA Desirae Krawczyková
USA Asia Muhammadová
6–3, 6–2
13. květen 2021 Charleston, Spojené státy antuka USA Caty McNallyová Japonsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
7–5, 4–6, [10–6]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre
Finalistka 1. Billie Jean King Cup 2022
13. listopadu 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (hala), Emirates Arena
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová
Švýcarsko Švýcarsko 0–2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Storm Hunter na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Storm Hunterová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  2. Storm Hunter clinches year-end top ranking in doubles. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  3. a b c Storm Hunterová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  4. Storm Hunterová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  5. ROGERS, Leigh. Sanders and Barty beaten in doubles quarterfinals at Olympic Games. Tennis Australia [online]. 2021-07-28 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Australian teenager Storm Sanders scores big upset win in Hobart [online]. The Sydney Morning Herald, 07-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  7. BENIUK, David. Storm pushes Hobart seed to brink [online]. Brisbane Times, 08-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  8. Adamczak and Sanders claim first WTA title [online]. Nottingham: www.tennis.com.au, 2017-06-19 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WTA Guangzhou: Elise Mertens remporte son 2e titre en double [online]. SudInfo.be, 2017-09-23 [cit. 2017-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-27. 
  10. Eight Australians handed final wildcard entries into Australian Open main draw [online]. Australian Broadcasting Corporation, 7-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  11. SALVADO, John. Storm Sanders beaten at Australian Open [online]. The Sydney Morning Herald, 14-01-2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné online. 
  12. O'DONOGHUE, Craig. Open experience ends for West Aussie [online]. The West Australian, 19-01-2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné online. 
  13. Aussies in action: Kyrgios seeded second in Atlanta [online]. Tennis Australia, 01-08-2016 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online. 
  14. Sanders and Stefani defeat Danilina and Haddad Maia to win Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková přišla o parťačku. Třetí deblistka světa Hunterová si přetrhla achilovku. TenisPortal.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  16. Deblová spoluhráčka Siniakové si přetrhla achillovku. Přijde o olympiádu. iDNES.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  17. FOX, Madelin. Australian tennis star Storm Sanders weds longtime partner Loughlin Hunter in a lavish country ceremony - USASPORTS.NEWS. usasports.news [online]. 2022-11-21 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 10 330
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 315
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 6 810
4.   Daniil Medveděv 4 830
5. USA Taylor Fritz (USA) 4 300 1
6. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 1
7. Norsko Casper Ruud (NOR) 3 855
8.   Andrej Rubljov 3 760 1
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 1
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350
Ženská dvouhra20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 2
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 1
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 1
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589
9.   Darja Kasatkinová 3 368
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 3
Mužská čtyřhra20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 6 710 2
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 6 710 2
3. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 2
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 2
5. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 255
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 820
7. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 740 1
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 730 1
9. Itálie Simone Bolelli (ITA) 5 540 1
10. Austrálie Max Purcell (AUS) 5 330
Ženská čtyřhra20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 2
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 1
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 4
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 2
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 1
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 1
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 1
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235