[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Petra Černošková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Petra Langrová)
Petra Černošková
Petra Černošková během finále Fed Cupu 2016
Petra Černošková během finále Fed Cupu 2016
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (1986–1992)
ČeskoČesko Česko (1993–1998)
Datum narození27. června 1970 (54 let)
Místo narozeníProstějov, Československo[1]
Profesionál od1986
Ukončení kariéry1998
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek633 808 USD
Dvouhra
Poměr zápasů186–196
Tituly1 WTA
Nejvyšší umístění53. místo (26. května 1997)[1]
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1989, 1993)
French Open3. kolo (1996)
Wimbledon2. kolo (1994)
US Open3. kolo (1996)
Čtyřhra
Poměr zápasů178–165
Tituly5 WTA
Nejvyšší umístění35. místo (19. dubna 1993)[1]
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1997)
French Open3. kolo (1991, 1992, 1993, 1996)
Wimbledon2. kolo (1990, 1994)
US Open2. kolo (1993)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (1992)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20170828a28. srpna 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Černošková, rozená Langrová, v době prvního manželství Píchalová Langrová (* 27. června 1970 Prostějov), je česká tenisová trenérka a manažerka společnosti Česká sportovní, která na profesionálních okruzích hrála v letech 1986–1998. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 1997 na 53. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 1993 na 35. místě.

Po skončení závodní kariéry v sezóně 1998 se v následujícím roce stala ředitelkou prostějovského challengeru Czech Open.[3] Dlouhodobě zastřešuje tenisové projekty prostějovské skupiny TK Plus a působila také jako předsedkyně správní rady oddílu TK Sparta Praha.[4] Do roku 2019 byla ředitelkou ženského turnaje WTA Prague Open, odehrávajícího se na dvorcích pražské Sparty.[5]

Ve Fed Cupu celkově odehrála šest mezistátních utkání s bilancí 1–2 ve dvouhře a 5–0 ve čtyřhře.[6]

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 1994 utkáním prvního kola světové skupiny Poháru federace proti Spojeným státům, v němž prohrála úvodní dvouhru s Mary Joe Fernandezovou. Američanky zvítězily 3:0 na zápasy.[6]

Ve Fed Cupu 1995 plnila roli stabilní deblistky družstva v páru s Radkou Bobkovou. V 1. skupině euroafrické zóny vyhrály všechny čtyři čtyřhry, do nichž nastoupily. V následné baráži o druhou světovou skupinu proti Švédsku vyhrála i prohrála jednu dvouhru a s Helenou Sukovou zvítězily v závěrečném deblu. Češky postoupily do druhé světové etáže po výhře 4:1 na zápasy.[6]

Od roku 2003 se stala nehrající kapitánkou českého týmu, když na lavičce vystřídala Jana Kukala. Každoročně obnovovaná smlouva s Českým tenisovým svazem nebyla po dohrání ročníku 2004 prodloužena. Během dvou sezón nehrály Češky pod jejím vedením ani jednou v domácím prostředí.[7]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

v letech 1986 a 1987 se stala mistryní ČSR v ženské čtyřhře.

Na okruhu WTA Tour debutovala v druhé polovině září 1988 pařížským Clarins Open z kategorie Tier V, kam přijížděla jako 201. hráčka žebříčku. Po zvládnuté kvalifikaci odehrála premiérový zápas v hlavní soutěži s Francouzkou Sybille Nioxovou Châteauovou. Po výhře dovolila uhrát jen dva gamy Regině Maršíkové a ze čtvrtfinále postoupila přes další krajanku Janu Pospíšilovou. O vítězství v semifinálovém duelu proti Italce Lauře Lapiové rozhodla až tiebreakem závěrečné sady. Ve finále pak zdolala druhou nasazenou Belgičanku Sandru Wassermanou po dvousetovém průběhu. První turnaj na okruhu tak dovedla do vítězného konce. Jednalo se o její jediný singlový titul v kariéře. Bodový zisk z pařížského antukového turnaje s dotací 50 tisíc dolarů ji v následném vydání světové klasifikace z 26. září 1988 posunul o 113 míst výše na 88. příčku, čímž vůbec poprvé pronikla nejen mezi elitní stovku ale i dvoustovku tenistek. Při obhajobě trofeje na Clarins Open 1989 ji v semifinále zastavila čtvrtá nasazená Italka Sandra Cecchiniová. Jednalo se o její jedinou singlovou semifinálovou účast v profesionální dráze okruhu WTA Tour, vyjma dvou odehraných finále.[2][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 1989, odehrávajícím se v nově otevřeném Flinders Parku. V úvodním kole vyřadila západoněmeckou hráčku Veroniku Martinkovou, aby ve druhé fázi nenašla recept na Američanku Andreu Farleyovou. V rámci turnajů velké čtyřky se nejdále probojovala do třetích kol, ve dvouhře nejdříve na French Open 1996 a čtvrt roku poté na US Open 1996. V prvním případě po obdrženém „kanáru“ skrečovala světové jedničce Steffi Grafové a ve druhém uhrála dvě hry na Rakušanku Judith Wiesnerovou.[2][1]

Premiérovou z deseti deblových trofejích na okruhu WTA Tour vybojovala s Radkou Zrubákovou na kitzbühelském Austrian Open 1990, kde ve finále přehrály italsko-argentinský pár Sandra Cecchiniová a Patricia Tarabiniová.[2]

Do druhého a svého závěrečného finále dvouhry na túře WTA postoupila na halovém Generali Ladies Linz 1991. V semifinále turnaje odehrávající se v linecké Stadstporthalle vyřadila pátou nasazenou Němku Claudii Kohdeovou-Kilschovou. V závěrečném duelu však nestačila na švýcarskou turnajovou jedničku Manuelu Malejevovou-Fragnièrovou ve dvou setech. V Linci si zahrála i druhé kariérní finále ve čtyřhře, z něhož odešla po boku Zrubákové poražena opět od Malejevové-Fragnièrové hrající s Italkou Raffaellou Reggiovou.[2]

Profesionální kariéru zakončila srpnovým US Open 1998, kde v úvodním kole kvalifikace podlehla Bulharce Světlaně Krivenčevové. Také v deblové kvalifikaci dohrála se Samanthou Reevesovou v první fázi.[2]

Během tenisové dráhy hrála švýcarskou tenisovou ligu za Basilej[8] a v české extralize získala titul s týmem TK Agrofert Prostějov.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Petra Langrová roku 1970 v Prostějově. Její otec Petr Langr byl předsedou fotbalového klubu v Prostějově, v němž se věnoval mládežnickému trénování fotbalistů. Dceru přivedl k tenisu a stal se jejím prvním trenérem. Působil také jako vedoucí družstva TK Agrofert Prostějov, s nímž získal deset tenisových titulů mistra České republiky.[9] Ve 22 letech přestoupila z přerovského klubu do prostějovského tenisového oddílu, vedeného Miroslavem Černoškem.[10][11]

Poprvé se provdala za hokejistu Jaromíra Píchala, hrajícího první ligu v Prostějově a Olomouci, a přijala dvojité příjmení Langrová Píchalová. Do manželství se narodil syn David a dcera Andrea Píchalovi. Tři týdny po narození dcery již jako kapitánka vedla české družstvo do zápasu úvodního kola Světové skupiny Fed Cupu 2004 proti Itálii.[10][11]

Podruhé se vdala v roce 2013 za sportovního manažera a šéfa prostějovského tenisového klubu Miroslava Černoška, majitele společnosti Česká sportovní a spoluvlastníka marketingové firmy TK Plus, v jehož společnostech bývalá tenistka působí.[12]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Tier II / Premier (0)
Tier III, IV & V / International (1–1 D; 5–5 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kat. povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. září 1988 Paříž, Francie Tier V antuka Belgie Sandra Wassermanová 7–6(7–0), 6–2
Finalistka 1. 17. února 1991 Linec, Rakousko Tier V koberec (h) Švýcarsko Manuela Malejevová 6–4, 7–6(7–1)

Čtyřhra: 10 (5–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kat. povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. září 1990 Kitzbühel, Rakousko Tier IV antuka Česko Radka Zrubáková Itálie Sandra Cecchiniová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–0, 6–4
Finalistka 1. 17. února 1991 Linec, Rakousko Tier V koberec (h) Česko Radka Zrubáková Švýcarsko Manuela Malejevová
Itálie Raffaella Reggiová
6–4, 1–6, 6–3
Vítězka 2. 14. července 1991 Palermo, Itálie Tier IV antuka Francie Mary Pierceová Itálie Laura Garroneová
Argentina Mercedes Pazová
6–3, 6–7(5–7), 6–3
Vítězka 3. 22. září 1991 Paříž, Francie Tier IV antuka Česko Radka Zrubáková Francie Alexia Dechaumeová
Francie Julie Halardová
6–4, 6–4
Finalistka 2. 26. dubna 1992 Kuala Lumpur, Malajsie Tier IV tvrdý (h) Japonsko Rika Hirakiová Francie Isabelle Demongeotová
Ukrajina Natalija Medveděvová
2–6, 6–4, 6–1
Finalistka 3. 10. května 1992 Waregem, Belgie Tier V antuka Ukrajina Jelena Brjuchovecová Nizozemsko Manon Bollegrafová
Nizozemsko Caroline Visová
6–4, 6–3
Finalistka 4. 12. července 1992 Palermo, Itálie Tier IV antuka Španělsko Ana Seguraová USA Halle Carrollová
Argentina María José Gaidanová
6–3, 4–6, 6–3
Vítězka 4. 4. října 1992 Bayonne, Francie Tier IV tvrdý (h) Itálie Linda Ferrandová Německo Claudia Kohdeová-Kilschová
USA Stephanie Reheová
1–6, 6–3, 6–4
Finalistka 5. 2. května 1994 Taranto, Itálie Tier IV antuka Argentina Mercedes Pazová USA Debbie Grahamová
Nizozemsko Brenda Schultzová
6–0, 6–4
Vítězka 5. 16. července 1995 Palermo, Itálie (2) Tier IV antuka Česko Radka Bobková Rakousko Petra Schwarzová
Slovensko Katarína Studeníková
6–4, 6–1

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. července 1996 Istanbul, Turecko tvrdý Česko Adriana Gerši 0–4skreč

Čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 8. září 1996 Bratislava, Slovensko antuka Česko Radka Zrubáková Maďarsko Andrea Temesváriová
Slovensko Denisa Krajčovičová
6–0, 3–6, 3–6
Vítězka 1. 1. listopadu 1997 Poitiers, Francie tvrdý (h) Belgie Nancy Feberová Francie Lea Ghirardiová
Bulharsko Světlana Krivenčevová
3–6, 6–3, 6–1
Finalistka 2. 10. května 1998 Cardiff, Spojené království antuka Belgie Nancy Feberová Jižní Afrika Liezel Huberová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–4, 6–3

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Pořadí 0. 469. 99. 78. 80. 85. 132. 118. 95. 136. 66. 135. 223.
Rok 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Pořadí 262. 195. 139. 149. 79. 53. 45. 89. 110. 91. 107. 105. 123.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petra Langrová na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Petra Píchalová Langrová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20170101a 2017
  2. a b c d e f Petra Píchalová Langrová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20170828a28. srpna 2017
  3. David Ševčík. Šéfka tenisového challengeru v Prostějově: Chlapi jsou někdy rozmazlení. iDNEs.cz [online]. 2013-05-31 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  4. David Ševčík. Z Paříže chceme co nejlepší tenisty, říká ředitelka prostějovského turnaje. iDNEs.cz [online]. 2011-05-18 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  5. Nový ženský turnaj WTA v ČR [online]. www.jtbopen.cz, 2015-02-09 [cit. 2017-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-29. 
  6. a b c Petra Píchalová Langrová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20170828a28. srpna 2017
  7. Fedcupový tým hledá kapitána [online]. 2004-11-25 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  8. David Ševčík. Federer mi podával tenisáky, vzpomíná bývalá tenistka Černošková. iDNEs.cz [online]. 2017-03-17 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  9. David Ševčík. Prostějovský fotbal se loučí se šéfem, tenis s vedoucím. iDNES.cz [online]. 2017-03-01 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  10. a b Petr Maňas. Pár elitních sportovních manažerů: Kdo u Černošků drží kasu a o co se hádají?. iSport.cz [online]. 2016-05-02 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  11. a b Petra Černošková zůstala u tenisu, zatímco její děti to umí s většími míči. Večerníkvp.cz [online]. 2016-06-17 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  12. Petr Kozák. „Nedávno jsme si s týmem řekli, že to potáhneme, co to půjde,“ říká s úsměvem Černošek. Večerníkvp.cz [online]. 2013-12-28 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]