Kozlíček (Valerianella)

Kozlíček
Kozlíček polníček (Valerianella locusta)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Podtřída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď	zimolezovité (Caprifoliceae)
Rod	kozlíček (Valerianella) Mill., 1754
Druhy vyskytující se v ČR
kozlíček kýlnatý (Valerianella carinata) Loisel. kozlíček polní (Valerianella locusta) (L.) Laterr. kozlíček štěrbinatý (Valerianella rimosa) Bastard kozlíček zubatý (Valerianella dentata) (L.) Pollich[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozlíček (Valerianella) je rod bylin s asi 80 druhy rozšířenými hlavně v Eurasii, Severní Americe a na severu Afriky. V České republice vyrůstají pouze jeho čtyři druhy.

Tento rod se tradičně řadil do čeledi kozlíkovitých. V současné molekulární taxonomii počínaje systémem APG II z roku 2003 jsou čeledi řádu štětkotvaré (Dipsacales) zredukovány na dvě a čeleď kozlíkovité stejně jako čeleď štětkovité (Dipsacaceae) byla vřazena do široce pojaté čeledi zimolezovité (Caprifoliaceae).^[2]

Jednoleté rostliny (některé ozimé) s přímou lodyhou která může mít na bázi růžici listů či listy v hustě nahloučených přeslenech, výše je porostlá listy vyrůstajícími vstřícně. Lodyha se obvykle blízko od báze dichaziálně větví do více odboček a ty se dále vidličnatě rozdělují. Její lysé nebo roztroušeně brvité listy jsou celistvé, většinou celokrajné nebo mají u báze malý počet zubů nebo úkrojků, listy ve spodní části lodyhy mají čepele tvaru převážně kopisťovitého a v horní části bývají užší, kopinaté až čárkovité.

Oboupohlavné, poměrně malé květy bývají sestaveny do postranních hlávkovitých květenství, někdy vyrůstají také jednotlivě v úžlabí horních větví, listeny jsou někdy podobné horním listům. Vytrvalý, nenápadný kalich s 1 až 6 zuby je většinou asymetricky a někdy je i redukován. Drobná, nálevkovitá koruna s převážně krátkou trubkou je pravidelná a mívá barvu bílou až bleděmodrou. V květu jsou tři tyčinky s prodlouženými nitkami ukotvených v korunní trubce z níž prašníky vyčnívají. Trojdílný spodní semeník, s vajíčkem jen v jednou oddílu, nese čnělku s trojlaločnou bliznou. Plod je trojpouzdrá jednosemenná nažka, jedno fertilní pouzdro obsahuje semeno a dvě menší jsou sterilní. Vytrvalý suchý kalich často vytváří na zralé nažce zubatý nebo zvonkovitý lem.

Některé druhy kozlíčku jsou považovány za plevelné rostliny, jiných se využívá v počátku růstu k přípravě rozličných salátů bohatých na vitamíny. Odtud plyne i pojmenování rodu (anglicky) Cornsalad nebo (německy) Feldsalat.^[3][4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kozlíček na Wikimedia Commons