Plod (botanika)

Plod (fructus) je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou semeníku, případně i dalších květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření. Největší plody mají meloun (do 70 kg) či tykev (i přes 1 200 kg).^{[pozn. 1]} Plod je specifický orgán krytosemenných rostlin (a např. útvar jinanu připomínající plod není nic než vajíčko se zdužnatělým osemením).^[2] Soubor plodů, vznikajících z pestíků jednoho květu a spojených květním lůžkem, se nazývá souplodí. Plodenství je soubor plodů na společném stonku, vznikající z celého květenství. Pokud se na formování plodu podílejí i jiné květní části než semeník, označuje se jako nepravý plod.^[3][4]

• Anemochorie: větrem – plody jsou většinou vybaveny křidélky (u javoru) či chmýřím (u pampelišky)
• Zoochorie: živočichy – přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávicí trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
• Hydrochorie: vodou – u vodních rostlin
• Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky

Klasifikace plodů je komplikovaná. Existuje mnoho způsobů, jak ji provádět a neexistuje obecně přijímaný úzus, který by některou z nich výrazně upřednostňoval. Jediné, na čem se vědci obecně shodnou, je dělba na pravý a nepravý plod. Podle tohoto pravidla rozlišujeme plody pravé, na jejichž tvorbě se podílí pouze gyneceum a plody nepravé, na jejichž tvorbě se kromě gynecea podílí i jiné části květu.

Jakákoliv hlubší klasifikace plodů je však stálým předmětem diskuse v rostlinné morfologii. V následujících kapitolách jsou proto uvedeny dvě další, často uváděná členění.

• Pukavé: Po dosažení zralosti plod pukne a semena se uvolní
• Nepukavé: Po dosažení zralosti nedochází k uvolnění semen. Plod odpadává celý.
• Lámavé: Po dozrání se rozpadne plod na jednosemenné části, tyto části nekopírují linii plodolistu (rozpadají se napříč).
• Poltivé: Po dozrání se plod rozpadne na jednotlivé části (dle linie plodolistu), kdy každá nese jedno semeno.

Tento typ uvádí studijní materiály pro morfologii rostlin na BF JU^[5]. Dělí plody na apokarpní a cenokarpní.

• Apokarpní plody
  • pukavé: měchýřek, lusk
  • nepukavé: bobule, peckovice, jednoplodolistová nažka
  • apokarpní souplodí
• Cenokarpní plody
  • pukavé: tobolka (suchá tobolka, dužnatá tobolka), šešule (resp. šešulka)
  • nepukavé: víceplodolistová nažka, oříšek, obilka, bobule (vysychavá bobule), peckovice
  • rozpadavé
    • poltivé: dvounažka, dvoupeckovička, zobanitý plod, knoflíčkovité plody slézů, rozpadavé plody pryšců,
    • lámavé: struk, dvojstruk, tvrdka

Tento typ dělení se aplikuje na českých základních a středních školách.

• Suché plody
  • pukavé: měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka
  • nepukavé: nažka, oříšek, obilka
  • poltivé: struk, dvounažka, tvrdka, diskový plod
• Dužnaté plody
  • bobule, peckovice
• Nepravé plody
  • malvice, češule

Souplodí, jedná se o soubor plodů vzniklých z jednoho květu, avšak s více pestíky:

• Souplodí měchýřků – blatouch bahenní, orlíček obecný, čemeřice zelená
• Souplodí peckoviček – ostružiník maliník
• Souplodí nažek – jahodník (na zdužnatělém květním lůžku), růže (ve zdužnatělé češuli)
• Malvice = měchýřky v češuli – jabloň obecná, jeřáb oskeruše

• HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Jedlé a jedovaté rostliny a plody: poznejte rozdíl. Praha : Grada, 2021. 143 s. - ISBN 978-80-271-3038-2
• KINCL, Lubomír, KINCL, Miloslav, JAKRLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. Ilustr. Marie Suchardová. Praha : Fortuna, 1993. 112 s. - ISBN 80-7168-090-7
• NOVÁK, Jan. Plody našich i cizokrajných rostlin. Ilustr. František Fišer, foto Helena Nováková. Praha : Grada, 2005. 96 s. - ISBN 80-247-1251-2
• ROSYPAL, Stanislav, et al. Přehled biologie. Ilustr. Karel Jelínek aj.; fotogr. Ivan Heráň aj. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994. 635 s. - ISBN 80-85827-32-8
• REISENAUER, Roman, et al. Co je co? [Díl] 1. 2. přeprac. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. 714 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plod na Wikimedia Commons
• Téma Plod ve Wikicitátech
• Encyklopedické heslo Plod v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Typy plodů na BioLibu
• Studijní materiály k rostlinné morfologii na BF JU

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.