Berestyn

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

---

Komentář: po přejmenování

Krasnohrad Красноград
Secesní budova okresního úřadu v Krasnohradu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°22′20″ s. š., 35°27′25″ v. d.
Nadmořská výška	170 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Charkovská
Rajón	Krasnohradský
Krasnohrad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,55 km²
Počet obyvatel	19 674 (2022 ▼)
Hustota zalidnění	1 452 obyv./km²
Správa
Starosta	Svitlana Kryvenko
Vznik	1731
Oficiální web	krasnograd-rada.gov.ua
Adresa obecního úřadu	вул. Бєльовська 94 63304 м. Красноград
Telefonní předvolba	5744
PSČ	63300
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasnohrad (ukrajinsky Красноград; rusky Красноград – Krasnograd) je město v Charkovské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Berestově 100 kilometrů jihozápadně od Charkova a 85 kilometrů východně od Poltavy, je správním centrem Krasnohradského rajónu. Vede přes něj dálnice M18 z Jalty do Merefy a také z něj vedou železniční tratě do Charkova, Poltavy, Dnipra a Lozovy. Žije zde přibližně 20 tisíc^[1] obyvatel. V roce 2013 žilo v Krasnohradě bezmála 21 tisíc obyvatel.

Krasnohrad byl založen mezi lety 1731 a 1733 jako pevnost jménem Bilevsk (Білевськ) v blízkosti ruské jižní hranice mezi Dněprem a Severním Doněcem. Po rusko-turecké válce v letech 1768–1774 pevnost ztratila svůj strategický význam. Přilehlé sídlo přejmenovala carevna Kateřina Veliká v roce 1784 svým dekretem na Konsťantynohrad po svém vnukovi Konstantinovi. Městem se stalo v roce 1797.

Současné jméno (doslova Rudé město) dostal Krasnohrad v roce 1922 po ukončení ruské občanské války podle rudé barvy, symbolu komunismu.

Za druhé světové války byl Krasnohrad od 20. září 1941 do 18. září 1943 obsazen německou armádou. Nacisté vypálili synagogu, zlikvidovali židovsko ukomunitu a zřídili zajatecký tábor Dulag 205 pro sovětské vojáky.

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Krasnohrad stal předpolím útoků na Charkov, od konce února je opakovaně ostřelován.

Podle prvního sčítání obyvatel a etnik Ruského impéria z roku 1897 žilo v Konstantinohradu 6 500 obyvatel, z toho 72 % Malorusů (tj. Ukrajinců), 17 % Židů a 9 % Velkorusů.^[2]

Krasnohrad je průmyslové město s několika velkými závody a moderní infrastrukturou. Závod Ukrgazvydobuvannyja plně zajišťuje rozvody na zkapalněný plyn a topné oleje, další podniky jsou potravinářské.

• Zbytky valů zbořené pevnosti, většinou dochované jako terénní vlny
• Pravoslavný chrám sv. Luky Krymského
• Secesní budova okresního úřadu
• Novogotická budova nemocnice (nyní pustá)
• Vojenská stíhačka Rudé armády - památník stíhacím letcům druhé světové války
• Památník obětem katastrofy Černobylské elektrárny
• Památník 25 let nezávislosti Ukrajiny - ocelový znak Ukrajiny, vztyčený symbolicky na podstavci odstraněné sochy V. I. Lenina
• Oblastní vlastivědné muzeum

• Dům kultury
• Technikum - vysoká škola zemědělsko-hospodářská
• Pedagogická fakulta univerzity v Charkově

• Leonyd Pervomajskyj (1902–1973), rodným jménem Ilya Solomonovyč Gurevyč – ukrajinský básník, spisovatel, dramatik a divadelní kritik
• Anatolij Šapiro (1913 Konstantynohrad-2005 New York) – ukrajinský hutní inženýr židovského původu, později vstoupil do Rudé armády, jako major velel 106. pěší brigádě 1. ukrajinského frontu, která v lednu 1945 osvobodila koncentrační tábor Auschwitz a 9. května 1945 ráno dorazila do Prahy. V roce 1992 emigroval do Spojených států a žil v New Yorku na Long Islandu, kde je také pohřben na židovském hřbitově.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasnohrad na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnohrad na Wikimedia Commons

Charkovská oblast
Rajóny	Bohoduchivský • Čuhujivský • Charkovský • Izjumský • Krasnohradský • Kupjanský • Lozovský
Města	Balaklija • Barvinkove • Bohoduchiv • Čuhujiv • Derhači • Charkov • Izjum • Krasnohrad • Kupjansk • Lozova • Ljubotyn • Merefa • Pervomajskyj • Pivdenne • Valky • Vovčansk • Zmijiv
Sídla městského typu	Andrijivka • Babaji • Bezljudivka • Berezivka • Bilyj Koloďaz • Birky • Blyzňuky • Borova • Budy • Čkalovske • Donec • Dvorična • Eschar • Huty • Choroševe • Kehyčivka • Kivšarivka • Kovjahy • Kozača Lopaň • Kolomak • Korotyč • Kosťantynivka • Kočetok • Krasnokutsk • Krasnopavlivka • Kulynyči • Kupjansk-Vuzlovyj • Mala Danylivka • Malynivka • Mančenky • Nova Vodolaha • Novopokrovka • Orilka • Paňutyne • Peresične • Pečenihy • Pisočyn • Pokotylivka • Prykolotne • Pruďanka • Rohaň • Savynci • Sachnovščyna • Slatyne • Slobožanske (Čuhujiv) • Slobožanske (Krasnohrad) • Solonycivka • Staryj Merčyk • Staryj Saltiv • Utkivka • Šarivka • Ševčenkove • Vasyščeve • Vvedenka • Velykyj Burluk • Vysokyj • Vilča • Vilšany • Začepylivka • Ziďky • Zoločiv
Bývalé rajóny	Balaklijský • Barvinkovský • Blyzňucký • Borovský • Dvoričenský • Derhačský • Kehyčivský • Kolomacký • Krasnokutský • Novovodolažský • Pečenižský • Pervomajský • Sachnovščynský • Ševčenkovský • Valský • Velykoburlucký • Vovčanský • Začepylivský • Zmijivský • Zoločivský