Lima

Lima leží na přímořské rovině na západním úpatí And ve vzdálenosti 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Město se nachází průměrně v nadmořské výšce 185 m, nejnižší bod je ve výšce 11 m n. m. a nejvyšší 238 m n. m. Průměrná teplota se zde v lednu pohybuje okolo 23 °C, v červenci okolo 15 °C. V lednu spadne průměrně 3 mm srážek, v červenci 5 mm, celoročně pouze 20 mm. Lima je z tohoto důvodu jedním z nejsušších hlavních měst na světě. Zdejší délka slunečního svitu činí pouze 1284 hodin za rok, z toho 28,6 hodin v červenci a 179,1 hodin v lednu, což jsou výjimečně nízké hodnoty, s přihlédnutím k zeměpisné poloze.^[1]

Zdejší sídlo středoamerických indiánských kmenů Pachacamac ovládli v 15. století Inkové. Město Lima založili v roce 1535 španělští kolonisté pod vedením dobyvatele Francisca Pizzara. Jejich první název města zněl Ciudad de los Reyes (česky: Město králů) a byla sídlem peruánských místokrálů. V roce 1551 zde došlo k založení nejstarší univerzity v Latinské Americe, v roce 1563 ji následovalo divadlo. V roce 1821, kdy bylo vyhlášeno nezávislé Peru, se Lima stala hlavním městem země. Největším městem ve státě se Lima stala v roce 1852, byla totiž postavena nejstarší železnice v Jižní Americe, spojovala Limu a přístav Callao. V roce 1988 bylo historické centrum města zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Ve městě se zachovaly cenné památky předkoloniální doby (archeologická lokalita Pachacamac, zlatý poklad Inků v Národním muzeu), mnoho budov z období španělské nadvlády, počínaje renesančně-barokní katedrálou, kláštery a kostely sv. Františka nebo sv. Dominika, jezuitskou kolejí a univerzitou San marcos. Náměstí Plaza des Armas tvoří převážně budovy koloniálního období: městská radnice Cabildo, Arcibiskupský palác s vyřezávanými dřevěnými balkony navazuje přímo na katedrálu (na jejím znovuvybudování po zemětřesení v roce 1746 se podílel i český jezuita Jan Rohra), a tři republikánské paláce: prezidentský, vládní a justiční. V bývalém paláci španělských místokrálů sídlí Larcovo muzeum předkolumbovského umění, mj. se sbírkou erotické keramiky. V posledních desetiletích se rozšiřuje moderní architektura, např. obchodní centrum kruhového půdorysu Plaza Dos de Mayo. Ve čtvrtích Santiago de Surco, Magdalena, Miraflores a San Isidro se nacházejí vily peruánské smetánky a velvyslanectví. Náměstí Plaza San Martín nese jméno zakladatele republiky Peru a je symbolem období první republiky.

V Limě byla roku 1851 uvedena do provozu parní železnice na jihoamerickém kontinentě - trať Lima - Callao. Koněspřežná tramvaj započala provoz v roce 24. 3. 1878 - provozovatelem byla společnost Empresa de Tramways de Lima. V 90. letech měla síť 3 linky, 66 zaměstnanců, 40 vozů a 400 koní. Elektrické tramvaje společnosti Tranvía Eléctrico de Lima y Chorrillos započaly svůj provoz v roce 1904. V roce 1905 byl uveden společností Compañía de Automóviles de Lima do provozu nový dopravní prostředek - 6 autobusů s elektrickým pohonem napájeným z baterií. Bohužel motory byly příliš slabé a baterie často hořely, takže celý experiment po dvou měsících provozu skončil a autobusy byly přestavěny na benzínový pohon. Od roku 1905 také probíhala elektrizace tratí. V rozvoji tramvajové sítě nastal zlom v letech 1928 - 1929, kdy byla zrušena větší část tratí v centru.

V roce 1927 limská dopravní společnost Lima Light, Power & Tramways Company objednala v Anglii 6 trolejbusů. Ty byly v roce 1928 nasazeny v trase bývalé okružní tramvajové linky č. 3. Jejich provoz však trval pouhé tři roky. Poté byly trolejbusy přestavěny na tramvaje a ty se udržely v provozu až do 50. let. Jedná se o jediný známý případ přestavby trolejbusu na tramvaj.

Po 2. světové válce nastal útlum tramvajové dopravy. V 60. letech bylo v provozu jen 24 vozů z původních 150. V roce 1965 byl provoz tramvají ukončen.^[2] O dvě desetiletí později započala výstavba metra. To bylo uvedeno do provozu v roce 2012.^[3]

• Sídlí zde všechny 3 hlavní peruánské fotbalové kluby: Universitario, Alianza a Sporting Cristal.
• Každoročně v říjnu se zde hraje mezinárodní tenisový turnaj mužů ITF challenger.

• Svatý Martin de Porres (1579–1639), peruánský mulat, řeholník a světec
• Svatá Růžena Limská (1586–1617), řeholnice a světice
• José Carlos Mariátegui (1894–1930), peruánský novinář, politik a politický filozof
• Javier Pérez de Cuéllar (1920–2020) diplomat, generální tajemník OSN
• Gustavo Gutiérrez (* 1928), peruánský teolog, příslušník dominikánského řádu, zakladatel teologie osvobození
• Pedro Pablo Kuczynski (* 1938), peruánský ekonom a politik, prezident Peru v letech 2016–2018
• Alberto Fujimori (* 1938), japonsko-peruánský politik, prezident Peru v letech 1990–2000
• Isabel Allende (* 1942), chilská spisovatelka, scenáristka a publicistka
• Alan García (1949–2019), peruánský politik, prezident Peru v letech 1985–1990 a 2006–2011
• Juliane Koepckeová (* 1954), německo-peruánská zooložka, jediná přeživší havárie Letu LANSA 508
• Ollanta Humala (* 1962), peruánský politik, prezident Peru v letech 2011–2016
• Martín Vizcarra (* 1963), peruánský politik a inženýr, prezident Peru 2018–2020
• Keiko Fujimoriová (* 1975), peruánská politička
• Luis Horna (* 1980), bývalý peruánský profesionální tenista

•  
  mapa Limy z roku 1744
•  
  satelitní snímek Limy a Callaa
•  
  Sídlo vlády
•  
  Justiční palác
•  
  Katedrála na Plaza Mayor
•  
  Bazilika sv. Františka
•  
  Klášter dominikánů Santo Domingo
•  
  náměstí Plaza de Armas (též Plaza Mayor)
•  
  Univerzita San Marcos
•  
  letecký pohled
•  
  Pachacamac
•  
  chudinská čtvrť
•  
  panorama v noci

•   Madrid, Španělsko
•   Bordeaux, Francie
•   Santiago, Chile
•   Trento, Itálie
•   Moskva, Rusko
•   Montevideo, Uruguay

•   Galerie Lima na Wikimedia Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Lima na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Lima ve Wikislovníku
•   Encyklopedické heslo Lima (město) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích