Vrba ušatá

Vrba ušatá
Vrba ušatá (Salix aurita)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	vrbovité (Salicaceae)
Rod	vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix aurita L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba ušatá (Salix aurita) je druh vzrostlé mokřadní dřeviny keřovitého vzrůstu z rodu vrba, kde je přiřazen do podrodu Vetrix.

Vyskytuje se téměř v celé Evropě, na východě zasahuje až do východní Sibiře. Rostlina snáší chlad, většinou vyrůstá ve středních a vyšších polohách (až do 1800 m n. m.). Roste nejčastěji na kyselých a mokrých loukách, podél pramenišť, rašelinišť, potoků, řek a rybníků, vápencová podloží nesnáší. Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně až hojně, nejvíce je rozšířena v Pošumaví.^[1]

Je to dvoudomý, rozložitý, středně hustý keř pravidelného kulovitého tvaru který dorůstá do výšky až 3 m, případně i výše. Jeho kmínky s tenkou, hladkou, světle šedou kůrou dosahují tloušťky 5 cm. Červenohnědé až černohnědé letorosty jsou zprvu chlupaté, později lysé. Vyrůstají na nich malé, lysé, vejčité pupeny červenavé barvy, listové do 3 mm a květní do 5 mm dlouhé. Listy s řapíky dlouhými 3 až 7 mm mívají velké srdčité nebo ledvinovité vytrvalé, zubaté palisty. Silně vrásčité listové čepele bývají dlouhé až 8 cm, mívají tvar obvejčitý, obkopinatý nebo podlouhlý, okraj zvlněný a podvinutý, nepravidelně zoubkovaný. Na bázi jsou klínovité nebo srdčité, na konci ven vyhnuté až zkroucené. Vrchní stranu mají tmavě zelenou a holou, spodní šedě zelenou s roztroušenými chloupky a s výrazně vystouplou žilnatinou se 6 až 10 páry bočních žilek.

Do podlouhle vejčitých květenství jehněd (asi 1,5 cm dlouhých) jsou sestaveny jednopohlavné květy. Samčí přisedlé jehnědy mají květy po dvou tyčinkách s nitkami na bázi chlupatými a žlutými prašníky. Samičí jehnědy na krátkých stopkách obsahují květy s úzce vejčitým běloplstnatým semeníkem na stopce s téměř nezřetelnou čnělkou a celistvou bliznou. Květní listeny jsou chlupaté, v květu je po jedné nektarové žlázce. Vykvétá od března do května, je v převážné míře opylována hmyzem, větrem jen minimálně. Dvouchlopňové chlupaté tobolky obsahují asi po 12 ochmýřených semenech.

Vrba ušatá je také významná jarní medonosná rostlina. Pro rozložité a hluboké kořeny se vysazují na břehy a hráze vodních toků a nádrží pro zpevňování břehů. Semena mají krátkou klíčivost, rozmnožují se hlavně dřevnatými řízky.^[2][3]

Vrba ušatá je nejen morfologicky velmi variabilní, ale navíc se často kříží s jinými příbuznými druhy a to mnohdy i zpětně, vytváří celé hybridní roje. V ČR vyrůstá prokazatelně těchto 8 jejich hybridů:

• Salix ×ambigua (s vrbou plazivou)
• Salix ×capreola (s vrbou jívou)
• Salix ×dichroa (s vrbou nachovou)
• Salix ×fruticosa (s vrbou košíkářskou)
• Salix ×multinervis (s vrbou popelavou)
• Salix ×onusta (s vrbou borůvkovitou)
• Salix ×plicata (s vrbou rozmarýnolistou)
• Salix ×subaurita (s vrbou slezskou) ^[4]

• 
  Listy
• 
  Palisty a pupeny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba ušatá na Wikimedia Commons
• Taxon Salix aurita ve Wikidruzích
• (anglicky) Plant for a future: Salix aurita