[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Volby do Knesetu 1999

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Volby do 15. Knesetu se v Izraeli konaly 17. května 1999 současně s přímou volbou premiéra.

Souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

Volby se konaly v době, kdy se jednání s palestinskými Araby nevedla. Přestože bylo schváleno Memorandum od Wye River, znepřátelilo jak levici (která tvrdila, že se mírový proces moc vleče), tak pravici (která byla nespokojená z územními ústupky). Aliance Likud-Gešer-Comet se rozpadla a část členů Likudu opustila stranu, aby založila Cherut - Národní hnutí a Stranu středu.

Netanjahuova vláda nakonec kvůli nespokojenosti ve straně, jejím štěpení a problémům při schvalování státního rozpočtu v lednu 1999 vyhlásila předčasné volby.

Ehud Barak zformoval před volbami alianci Jeden Izrael sestávající ze Strany práce a stran Gešer a Mejmad. Doufal tak, že tato středo-levicová aliance získá dostatek mandátů k vytvoření stabilní koalice.

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období
křesel na konci
funkčního období
Jeden Izrael[p 1] 670 484 20,2 % 26 0
Likud[p 2] 468 103 14,1 % 19 21
Šas 430 676 13,0 % 17 17
Merec 253 525 7,6 % 10 10
Jisra'el be-Alija[p 3] 171 705 5,1 % 6 4
Šinuj 167 748 5,0 % 6 6
Strana středu[p 2] 165 622 5,0 % 6 3
Národní náboženská strana 140 307 4,2 % 5 5
Sjednocený judaismus Tóry 125 741 3,7 % 5 5
Sjednocená arabská kandidátka[p 4] 114 810 3,4 % 5 2
Národní jednota[p 5] 100 181 3,0 % 4 0
Chadaš 87 022 2,6 % 3 3
Jisra'el Bejtejnu 5 86 153 2,6 % 4 0
Balad[p 6] 66 103 1,9 % 2 1
Am Echad 64 143 1,9 % 2 2
Neúspěšní 197 093 6,0 % - -
Celkem 3 309 416 100% 120 120
Strana práce-Mejmad[p 1][p 2] - - 0 25
Národní jednota-Jisra'el Bejtejnu[p 5] - - 0 7
Gešer[p 1] - - 0 2
Demokratická volba[p 3] - - 0 2
Arabská národní strana[p 4] - - 0 2
Cherut - Národní hnutí[p 5] - - 0 1
Progresivní národní aliance[p 4] - - 0 1
Ta'al[p 6] - - 0 1
Lev[p 2] - - 0 0
Nová cesta[p 2] - - 0 0

Poznámka: Jisra'el Bejtejnu získal jeden mandát po přepočítání hlasů,

Neúspěšní

[editovat | editovat zdroj]

Následující strany se zúčastnily voleb  ale nepřekročily 1 5% volební práh:

  • Pnina Rosenblum (44 953 - 1,3 %)
  • Power for Pensioners (37 525 - 1,1 %)
  • Ale Jarok (34 029 - 1,0 %)
  • Třetí cesta (26 290 - 0,7 %)
  • Zelení (13 292 - 0,4 %)
  • Tikva (7 366 - 0,2 %)
  • Strana Casino (6 540 0,1 %)
  • Lev la-Olim - (6 311 - 0,1 %)
  • Strana Negevu (4 324 - 0,1 %)
  • Comet (4 128 - 0,1 %)
  • Strana přirozeného práva (2 924 - 0,1 %)
  • Progresivní strana středu (2 797 0,1 %)
  • Organizace za demokratickou akci (2 151 - 0,1 %)
  • Nová arabská strana (2 042 - 0,1 %)
  • Spravedlnost pro všechny (1 257 - 0,04 %)
  • Morešet Avot (1 164 - 0,04 %)

Dvě strany se nejprve přihlásily ke kandidatuře ve volbách  ale před volebním dnem stáhli svou kandidaturu:

Patnáctý Kneset

[editovat | editovat zdroj]

Po výhře v premiérských volbách zformoval Ehud Barak 6. července 1999 v pořadí 28. izraelskou vládu. Jeho koalice zahrnovala Jeden Izrael, Šas, Merec, Jisra'el be-Alija, Stranu středu, Národní náboženskou stranu a Sjednocený judaismus Tóry. Zpočátku měla 16 ministrů, ale toto číslo se postupně dostalo až na 24. Avraham Burg byl jmenován předsedou Knesetu.

Sjednocený judaismus Tóry opustil koalici v září 1999 kvůli porušení šabatu. Vláda nakonec padla 10. prosince 2000, když Barak rezignoval kvůli probíhající druhé intifádě a říjnových nepokojích izraelských Arabů. Barak svolal nové premiérské volby, které však nakonec prohrál s Arielem Šaronem.

Šaron sestavil 7. března 2001 v pořadí 29. izraelskou vládu. Vytvořil vládu národní jednoty sestávající ze stran Likud, Strana práce-Meimad, Šas, Strany středu, Národní náboženské strany, Sjednoceného judaismu Tóry, Jisra'el be-Alija a Národní jednoty-Jisra'el Bejtejnu. Šaronova vláda měla 26 ministrů (později 29) a bylo nutné rozšířit ministerský stůl v Knesetu.

  1. a b c Jeden Izrael se rozdělil na Stranu práce-Meimad a Gešer.
  2. a b c d e Pět poslanců opustilo Stranu středu, Tři z nich založili stranu Nová cesta a dva z nich založili stranu Lev, která se ale bezprostředně poté sloučila s Likudem, Později dva ze tří poslanců  kteří založili Novou cestu  rezignovali na své mandáty a byli nahrazeni členy Strany středu a zbývající poslanec strany Nová cesta se připojil ke Straně práce-Mejmad.
  3. a b Dva poslanci opustili Jisra'el be-Alija a založili stranu Demokratická volba.
  4. a b c Tři poslanci opustili Sjednocenou arabskou kandidátku; dva z nich založili Arabskou národní stranu a jeden založil Národní jednotu - Národní progresivní alianci.
  5. a b c Cherut - Národní hnutí se oddělil od Národní jednoty  která se spojila s Jisra'el Bejtejnu.
  6. a b Ta'al se oddělil od strany Balad.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1999 na anglické Wikipedii.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • ARIAN, Asher; SHAMIR, Michal. The Elections in Israel, 1999. New York: SUNY Press, 2002. 297 s. Dostupné online. ISBN 978-0791453162. (anglicky) 
  • ELAZAR, Daniel Judah; MOLLOV, M. Benjamin. Israel at the polls, 1999. Londýn: Routledge, 2001. 344 s. Dostupné online. ISBN 978-0714681801. (anglicky) 
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. 
  • ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]