Volby do Knesetu 1999
| Izrael
|
| Součást seriálu: |
|
|
Volby do 15. Knesetu se v Izraeli konaly 17. května 1999 současně s přímou volbou premiéra.
Souvislosti
[editovat | editovat zdroj]Volby se konaly v době, kdy se jednání s palestinskými Araby nevedla. Přestože bylo schváleno Memorandum od Wye River, znepřátelilo jak levici (která tvrdila, že se mírový proces moc vleče), tak pravici (která byla nespokojená z územními ústupky). Aliance Likud-Gešer-Comet se rozpadla a část členů Likudu opustila stranu, aby založila Cherut - Národní hnutí a Stranu středu.
Netanjahuova vláda nakonec kvůli nespokojenosti ve straně, jejím štěpení a problémům při schvalování státního rozpočtu v lednu 1999 vyhlásila předčasné volby.
Ehud Barak zformoval před volbami alianci Jeden Izrael sestávající ze Strany práce a stran Gešer a Mejmad. Doufal tak, že tato středo-levicová aliance získá dostatek mandátů k vytvoření stabilní koalice.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]| strana | hlasů | % hlasů | křesel na začátku funkčního období |
křesel na konci funkčního období |
|---|---|---|---|---|
| Jeden Izrael[p 1] | 670 484 | 20,2 % | 26 | 0 |
| Likud[p 2] | 468 103 | 14,1 % | 19 | 21 |
| Šas | 430 676 | 13,0 % | 17 | 17 |
| Merec | 253 525 | 7,6 % | 10 | 10 |
| Jisra'el be-Alija[p 3] | 171 705 | 5,1 % | 6 | 4 |
| Šinuj | 167 748 | 5,0 % | 6 | 6 |
| Strana středu[p 2] | 165 622 | 5,0 % | 6 | 3 |
| Národní náboženská strana | 140 307 | 4,2 % | 5 | 5 |
| Sjednocený judaismus Tóry | 125 741 | 3,7 % | 5 | 5 |
| Sjednocená arabská kandidátka[p 4] | 114 810 | 3,4 % | 5 | 2 |
| Národní jednota[p 5] | 100 181 | 3,0 % | 4 | 0 |
| Chadaš | 87 022 | 2,6 % | 3 | 3 |
| Jisra'el Bejtejnu 5 | 86 153 | 2,6 % | 4 | 0 |
| Balad[p 6] | 66 103 | 1,9 % | 2 | 1 |
| Am Echad | 64 143 | 1,9 % | 2 | 2 |
| Neúspěšní | 197 093 | 6,0 % | - | - |
| Celkem | 3 309 416 | 100% | 120 | 120 |
| Strana práce-Mejmad[p 1][p 2] | - | - | 0 | 25 |
| Národní jednota-Jisra'el Bejtejnu[p 5] | - | - | 0 | 7 |
| Gešer[p 1] | - | - | 0 | 2 |
| Demokratická volba[p 3] | - | - | 0 | 2 |
| Arabská národní strana[p 4] | - | - | 0 | 2 |
| Cherut - Národní hnutí[p 5] | - | - | 0 | 1 |
| Progresivní národní aliance[p 4] | - | - | 0 | 1 |
| Ta'al[p 6] | - | - | 0 | 1 |
| Lev[p 2] | - | - | 0 | 0 |
| Nová cesta[p 2] | - | - | 0 | 0 |
Poznámka: Jisra'el Bejtejnu získal jeden mandát po přepočítání hlasů,
Neúspěšní
[editovat | editovat zdroj]Následující strany se zúčastnily voleb ale nepřekročily 1 5% volební práh:
- Pnina Rosenblum (44 953 - 1,3 %)
- Power for Pensioners (37 525 - 1,1 %)
- Ale Jarok (34 029 - 1,0 %)
- Třetí cesta (26 290 - 0,7 %)
- Zelení (13 292 - 0,4 %)
- Tikva (7 366 - 0,2 %)
- Strana Casino (6 540 0,1 %)
- Lev la-Olim - (6 311 - 0,1 %)
- Strana Negevu (4 324 - 0,1 %)
- Comet (4 128 - 0,1 %)
- Strana přirozeného práva (2 924 - 0,1 %)
- Progresivní strana středu (2 797 0,1 %)
- Organizace za demokratickou akci (2 151 - 0,1 %)
- Nová arabská strana (2 042 - 0,1 %)
- Spravedlnost pro všechny (1 257 - 0,04 %)
- Morešet Avot (1 164 - 0,04 %)
Dvě strany se nejprve přihlásily ke kandidatuře ve volbách ale před volebním dnem stáhli svou kandidaturu:
- Manchigut Jehudit
- Hlas životního prostředí
Patnáctý Kneset
[editovat | editovat zdroj]Po výhře v premiérských volbách zformoval Ehud Barak 6. července 1999 v pořadí 28. izraelskou vládu. Jeho koalice zahrnovala Jeden Izrael, Šas, Merec, Jisra'el be-Alija, Stranu středu, Národní náboženskou stranu a Sjednocený judaismus Tóry. Zpočátku měla 16 ministrů, ale toto číslo se postupně dostalo až na 24. Avraham Burg byl jmenován předsedou Knesetu.
Sjednocený judaismus Tóry opustil koalici v září 1999 kvůli porušení šabatu. Vláda nakonec padla 10. prosince 2000, když Barak rezignoval kvůli probíhající druhé intifádě a říjnových nepokojích izraelských Arabů. Barak svolal nové premiérské volby, které však nakonec prohrál s Arielem Šaronem.
Šaron sestavil 7. března 2001 v pořadí 29. izraelskou vládu. Vytvořil vládu národní jednoty sestávající ze stran Likud, Strana práce-Meimad, Šas, Strany středu, Národní náboženské strany, Sjednoceného judaismu Tóry, Jisra'el be-Alija a Národní jednoty-Jisra'el Bejtejnu. Šaronova vláda měla 26 ministrů (později 29) a bylo nutné rozšířit ministerský stůl v Knesetu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Jeden Izrael se rozdělil na Stranu práce-Meimad a Gešer.
- ↑ a b c d e Pět poslanců opustilo Stranu středu, Tři z nich založili stranu Nová cesta a dva z nich založili stranu Lev, která se ale bezprostředně poté sloučila s Likudem, Později dva ze tří poslanců kteří založili Novou cestu rezignovali na své mandáty a byli nahrazeni členy Strany středu a zbývající poslanec strany Nová cesta se připojil ke Straně práce-Mejmad.
- ↑ a b Dva poslanci opustili Jisra'el be-Alija a založili stranu Demokratická volba.
- ↑ a b c Tři poslanci opustili Sjednocenou arabskou kandidátku; dva z nich založili Arabskou národní stranu a jeden založil Národní jednotu - Národní progresivní alianci.
- ↑ a b c Cherut - Národní hnutí se oddělil od Národní jednoty která se spojila s Jisra'el Bejtejnu.
- ↑ a b Ta'al se oddělil od strany Balad.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1999 na anglické Wikipedii.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- ARIAN, Asher; SHAMIR, Michal. The Elections in Israel, 1999. New York: SUNY Press, 2002. 297 s. Dostupné online. ISBN 978-0791453162. (anglicky)
- ELAZAR, Daniel Judah; MOLLOV, M. Benjamin. Israel at the polls, 1999. Londýn: Routledge, 2001. 344 s. Dostupné online. ISBN 978-0714681801. (anglicky)
- ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
- ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Kneset - Přehled 15. Knesetu
- (anglicky) Kneset - výsledky voleb