Tramvaje Škoda

Tramvaje vyrábí plzeňská firma Škoda Transportation od roku 1997, přičemž již dva roky předtím začala provádět kompletní modernizace starších tramvají pro české dopravní podniky (tovární typy Škoda 01T a 02T). Prvním vlastním tramvajovým vozidlem byla částečně nízkopodlažní „Astra“ (Škoda 03T) s asynchronním pohonem, která se během následujících let rozšířila po celém Česku. Nejnověji vyráběnými modely jsou tramvaje řady Škoda ForCity.

Na výrobě tramvají se plzeňská Škoda podílela již mezi lety 1922 a 1954, kdy vyráběla elektrické výzbroje či její komponenty (elektromotory či kontroléry) pro tramvaje jiných výrobců.^[1] Jednalo se např. o vozidla v Brně (tramvaje jednoho typu dodávané Královopolskou strojírnou v letech 1926–1946 zde byly podle elektrické výzbroje přezdívány „škodovky“, výzbroj Škoda měly rovněž „plecháče“ typu 4MT z let 1950–1954),^[2] jihlavskou tramvaj č. 5 z roku 1934,^[3] velké množství elektrických vozů v Praze dodávaných od 20. let 20. století do roku 1942 (Škoda se na dodávkách dělila s ČKD),^[4] či tramvaje typu 6MT vyráběné v letech 1952 a 1953 pro československé úzkorozchodné tramvajové provozy.^[5]

K samostatné výrobě tramvajových vozů došlo až v 90. letech 20. století. Tehdy byla založena dceřiná společnost Škoda Dopravní technika (v roce 2004 přejmenovaná na Škoda Transportation), která ve druhé polovině desetiletí realizovala celkové modernizace starších tramvají Tatra T3 pro plzeňský a liberecký dopravní podnik.^[6] S firmou Inekon zároveň probíhal vývoj vlastního typu tramvaje. Prototyp tříčlánkového, částečně nízkopodlažního vozidla Škoda Inekon LTM 10.08 „Astra“ (v pozdějším továrním označení výrobce Škoda 03T) byl představen v roce 1997.^[7] Tramvaje 03T byly zakoupeny pěti ze sedmi dopravních podniků, které v Česku provozují tramvajovou dopravu. Její obousměrná verze 10T byla na začátku 21. století exportována do USA, kde od roku 2009 měla probíhat licenční výroba.^[8]

V roce 2003 byl vyroben jediný prototyp pětičlánkové tramvaje 05T „Vektra“,^[9] ze které byl v polovině prvního desetiletí 21. století odvozen typ 14T pro Prahu s designem čel od firmy Porsche Design Group. Stejný vzhled mají i modifikované tramvaje 13T pro Brno a 16T a obousměrná 19T pro polskou Vratislav. Dalším exportním úspěchem Škody byla dodávka devíti obousměrných vozů 06T do Itálie v letech 2006 a 2007.^[10]

V roce 2008 byl vyroben funkční vzorek tramvaje zcela nové koncepce, 100% nízkopodlažní, s koly spojenými nápravnicemi – typu Škoda 15T „ForCity“ – jichž si Dopravní podnik hl. m. Prahy objednal 250 kusů.^[11] Stejný typ v částečné modifikaci zakoupil i dopravní podnik z lotyšské Rigy.^[12]

Další typy 26T a 28T byly od roku 2013 dodávány do maďarského Miskolce,^[13] respektive do turecké Konyi,^[14] modely 29T a 30T jezdí od roku 2015 v Bratislavě.^[15][16] V roce 2018 byl dodán bateriový typ 18T do tureckého Eskišehiru.^[17]

V roce 2015 koupila Škoda Transportation většinový podíl ve finské společnosti Transtech, v jejímž závodě byla na podzim téhož roku vyrobena první tramvaj Škoda Artic určená pro Helsinky. Dva prototypy Articu vznikly v TransTechu již v roce 2013.^[18][19] Tyto 2 pak byly prodány do německého Schöneiche, které si v roce 2019 objednalo jednu navíc.^[20]

Další tramvají pro Německo, konkrétně Chemnitz, byl v roce 2019 typ 35T ForCity Classic.^[21][22] V roce 2020 byly aktuální zakázky na výrobu typu ForCity Smart pro německý Bonn, společný dopravní podnik pro Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg,^[23] a také pro Ostravu (Škoda 39T)^[24] a Plzeň (Škoda 40T).^[25] Další tramvaje typu Artic byly objednány pro finské Helsinky^[26] a Tampere.^[27]

V lednu 2024 byl představen nový typ Škoda 52T ForCity Plus pro DP hlavního města Prahy, přičemž prvních 40 tramvají ze 200 bude dle smlouvy předáno mezi lety 2025 a 2026.^[28]

Tramvaje vyráběné Škodou mají typické označení podobné značení jiných vozidel vyráběných touto skupinou. Označení se skládá z pořadového čísla typu tak, jak byly postupně navrženy a vyvíjeny, a písmena „T“ (značící tramvaj). První typ je tedy značen jako Škoda 01T, zatím nejvyšší číslo z má Škoda 52T.

Za písmenem „T“ se nachází číslo výrobní série, přičemž tyto série se mezi sebou často v detailech (ale i podstatnějších komponentech) odlišují. Číslice 0 je využívána pro prototypy (např. Škoda 03T0), běžné série začínají číslem 1 (např. Škoda 03T1 až Škoda 03T7).

Vedle továrního označení mají tramvaje ze Škody většinou také obchodní názvy, případně i další označení dle Průkazu způsobilosti, který je v Česku vydáván Drážním úřadem. První nový typ tramvají Škoda byl původně značen jako Škoda Inekon LTM 10.08 a obdržel obchodní název Astra. Později bylo výrobní označení změněno na typ Škoda 03T (obousměrná verze 10T) a rovněž obchodní název byl u dodávek pro Brno změněn na jméno Anitra. Osamocený prototyp 05T získal jméno Vektra. Tramvaje shodné koncepce s pevnými, neotočnými podvozky dostaly na jaře 2008 souhrnné jméno Elektra – jednalo se jak o typy 03T, 06T a 10T, tak designově odlišné typy 13T, 14T, 16T a 19T. Tehdy byl totiž představen technicky odlišný vůz 15T, který byl pojmenován ForCity.^[29]

Na jaře 2014 oznámila Škoda Transportation změnu v používání obchodních názvů vozidel a jejich rozšíření, neboť jména jsou pro veřejnost vhodnější než číselná tovární označení. U částečně nízkopodlažních tramvají rodiny Elektra s pevnými podvozky zůstalo označení zachováno. Typ 15T ForCity (plně nízkopodlažní, s koly spojenými nápravnicemi) je od té doby značen jako ForCity Alfa. Novější typy byly rozděleny rovněž podle konstrukce: plně nízkopodlažní vozidla s pevnými podvozky (26T, 28T) získala název ForCity Classic a částečně nízkopodlažní tramvaje s kombinací otočných a pevných podvozků (29T, 30T) byla pojmenována ForCity Plus.^[29] Typ Artic obdržel obchodní název ForCity Smart.^[30]

Typ	Obrázek	Série	Obchodní jméno	Jiné typové označení	Stát	Město	Roky výroby	Počet kusů	Poznámky	Zdroj
01T		0–4	—	T3M.01, T3M.02, T3M.03 T3M.05, T3M.06	Česko Česko	Plzeň	1995–1999	26	modernizace tramvají Tatra T3	[31][32][33]
02T		1, 2	—	T3M.04	Česko Česko	Liberec	1996–1999	20	modernizace tramvají Tatra T3	[34][35][36]
03T		0–7	Astra, Anitra, Elektra	LTM 10.08	Česko Česko	Brno, Most – Litvínov, Olomouc, Ostrava, Plzeň	1997–2005	48		[37][38][39][40][41][42]
05T		0	Vektra	—	Česko Česko	—	2003	1	pouze prototyp	[43]
06T		0, 1	Elektra	—	Itálie Itálie	Cagliari	2006–2007	9	obousměrný typ	[10]
10T		0–2 3 (l.)	Elektra	—	USA USA	Portland, Tacoma	2001–2002 2009	10 1	obousměrný typ licenční výroba měla probíhat v USA, vyroben byl pouze jeden vůz	[8]
13T		0–6	Elektra	—	Česko Česko	Brno	2007–2016	49		[44]
14T			Elektra	—	Česko Česko	Praha	2005–2009	60		[45]
15T		0–7	ForCity Alfa	—	Česko Česko	Praha	2008–2018	251		[46][47]
					Čína Čína	—	2014	1	licenční výroba jednoho prototypového vozu v Číně
		0–2			Lotyšsko Lotyšsko	Riga	2010–2018	46		[48]
16T			Elektra	—	Polsko Polsko	Vratislav	2006–2007	17		[49]
18T			ForCity Classic	—	Turecko Turecko	Eskišehir	2018	14		[17][50]
19T			Elektra	—	Polsko Polsko	Vratislav	2010–2011	31	obousměrný typ	[51]
26T			ForCity Classic	—	Maďarsko Maďarsko	Miskolc	2013–2014	31	obousměrný typ	[52]
27T			—	CSR Y03	Čína Čína	Čching-tao, Fo-šan	2015–dosud	~50	obousměrný typ, licenční výroba v Číně
28T		0–2	ForCity Classic	—	Turecko Turecko	Konya	2013–2015	73	obousměrný typ	[53][54][17]
29T		1–2	ForCity Plus	—	Slovensko Slovensko	Bratislava	2015–2016	30		[55]
		3					2023	20
30T		0–2	ForCity Plus	—			2014–2015	30	obousměrný typ	[56]
		3					2024	10
Artic			ForCity Smart	—	Finsko Finsko	Helsinky	2013 2015–2019	2 70	výroba v závodě Škoda Transtech, první dva bez podílu Škody	[57] [58]
					Německo Německo	Schöneiche bei Berlin	2020	1		[59]
35T			ForCity Classic	—	Německo Německo	Saská Kamenice	2018–2020	14	obousměrný typ	[21][22]
Artic X34			ForCity Smart	—	Finsko Finsko	Tampere	2020–dosud	21	obousměrný typ, výroba v závodě Škoda Transtech	[60]
Artic X54			ForCity Smart	—	Finsko Finsko	Helsinky	2021–dosud	25	obousměrný typ, výroba v závodě Škoda Transtech	[61]
36T			ForCity Smart	RNT 2020	Německo Německo	Mannheim, Ludwigshafen am Rhein, Heidelberg	2022–dosud	9	obousměrný typ, vlakotramvaj	[62][63]
37T			ForCity Smart				2023–dosud	16	obousměrný typ, vlakotramvaj	[64][63]
38T			ForCity Smart				2024–dosud	1	obousměrný typ, vlakotramvaj	[63]
39T			ForCity Smart	—	Česko Česko	Ostrava	2021–2024	38		[65]
40T		0–1	ForCity Smart	—	Česko Česko	Plzeň	2021–dosud	12	obousměrný typ	[66]
41T			ForCity Smart	—	Německo Německo	Bonn	2023–dosud	2	obousměrný typ	[67][68][69]
45T			ForCity Smart	—	Česko Česko	Brno	2022–dosud	5	obousměrný typ	[70]
46T			ForCity Plus	—	Německo Německo	Frankfurt nad Odrou	2024–dosud	2		[71][72]
47T			ForCity Plus		Německo Německo	Chotěbuz		1		[73][72]
48T			ForCity Plus		Německo Německo	Brandenburg an der Havel				[72]
52T			ForCity Plus	—	Česko Česko	Praha				[74]
?			ForCity Classic	—	Itálie Itálie	Bergamo			obousměrný typ	[75]
?			ForCity Smart	—	Německo Německo	Kassel			obousměrný typ	[76]

Poznámka: Seznam je seřazen dle továrních typů, začíná tedy tramvají Škoda 01T a končí zatím posledním typem Škoda 52T. Řada mezi těmito dvěma modely ale není kompletní, neboť některé typy byly sice vyprojektovány, k jejich výrobě ale z různých příčin nedošlo (chybí tedy např. tramvaje Škoda 04T, 12T a další).

Za označením a fotografií typu se nachází sloupce „Série“, kde jsou uvedena (známá) čísla výrobních sérií, „Obchodní jméno“ a „Jiné typové označení“ (viz výše). Ve sloupcích „Stát“ a „Město“ jsou uvedeny provozy, kam byl daný typ dodáván (mimo prototypy v majetku výrobce). Následují sloupce „Roky výroby“, „Počet vozů“ vyrobených v rámci daného továrního typu a „Poznámky“. Poslední sloupec „Zdroj“ uvádí odkazy na zdroje informací k jednotlivým typům v tabulce.

• ČERNÝ, Martin, a kol. Malý atlas městské dopravy 2002. Praha: Gradis Bohemia, 2002. 288 s. ISBN 80-902791-5-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvaje Škoda na Wikimedia Commons
• Tramvaje Škoda – současná produkce, skodagroup.com