[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

SpaceX Crew-10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek nebo jeho část se týká plánovaných či očekávaných událostí.
Může se stát, že obsahuje informace, které se budou ještě vyvíjet a zpřesňovat. Měl by však obsahovat především ověřitelné informace o publikovaných dokumentech či vyjádřeních.
Při úpravách článku se vyvarujte vlastních dohadů, předpovědí či spekulací a nezaměňujte záměr či plán s budoucí skutečností.
SpaceX Crew-10
Údaje o lodi
TypCrew Dragon
VýrobceSpaceX
ProvozovatelSpaceX
Statusplánování mise
Údaje o letu
Členů posádky4
Datum startujaro 2025 (plánováno)
KosmodromCCSFS
Vzletová rampaStartovací komplex 40
Nosná raketaFalcon 9 Block 5
Délka letu~180 dní (plánováno)
Datum přistánípodzim 2025 (plánováno)
Spojení se stanicí
Spojení se stanicíden po startu, ISS (plánováno)
Fotografie posádky
Posádka Crew.10 (zleva): Ayersová, Peskov, McClainová, Óniši
Posádka Crew.10 (zleva): Ayersová, Peskov, McClainová, Óniši
Navigace
Předchozí
SpaceX Crew-9
Následující
SpaceX Crew-11

SpaceX Crew-10 (též USCV-10) je plánovaný desátý řádný let kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v Programu komerčních posádek (Commercial Crew Program). Loď na stanici dopraví čtyři členy Expedice 73, další dlouhodobé posádky stanice. Start se uskuteční v únoru nebo březnu 2025, let potrvá zhruba půl roku.

Kosmická loď Crew Dragon

[editovat | editovat zdroj]
Crew Dragon v letové konfiguraci.
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Posádka

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní posádka:

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

NASA oficiálně oznámila složení posádky 1. srpna 2024.[1] Na webu ruského Střediska přípravy kosmonautů se však již od konce května 2023 uvádělo, že ruským členem posádky pro případnou výměnu astronautů mezi Roskosmosem a NASA pro Expedici 73 je Kirill Peskov,[2] jenž byl současně členem záložní posádky mise SpaceX Crew-9.

Záložní posádka:

  • členové záložní posádky dosud nebyli oznámeni

Příprava a průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

O termínu startu mise nebylo jasno ještě tři čtvrtě roku před jejím začátkem. K ISS byla od června 2024 připojena nová kosmická loď Starliner od společnosti Boeing, vyvinutá stejně jako Crew Dragon společnosti SpaceX v programu CCDev. NASA vyčkávala, jestli Starliner při svém připravovaném návratu na Zemi naplní kritéria certifikace a bude možné ho použít pro účel, k němuž byl vyvinuta, tedy k dopravě dlouhodobých posádek na stanici v rámci programu komerčních posádek NASA (CCP). Manažer programu Steve Stich ještě na konci června 2024 potvrdil, že agentura na jaro 2025 paralelně připravuje jak misi SpaceX Crew-10, tak první řádný let Boeingu s označením Starliner-1, aby při případě nedokončení certifikace Starlineru měla náhradu.[3] Certifikační let Boeing Crew Flight Test (Boe-CFT) se však během připojení k ISS potýkal s potížemi s orientačními tryskami a jeho odlet se opakovaně oddaloval, takže Stich o měsíc později oznámil rozhodnutí NASA, že jarní let roku 2025 provede SpaceX pod označením Crew-10 a na rotaci posádky stanici o půl se paralelně s posádkou Starlineru-1 bude připravovat také SpaceX Crew-11.[4]

Kabinu Crew Dragon vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 Block 5 z rampy SLC-40 na floridském kosmodromu CCSFS. Čtyři členové její posádky po jednom dni cesty přejdou na palubu ISS, stanou se součástí dlouhodobé Expedice 73 a vystřídají se s astronauty z letu SpaceX Crew-9, kteří budou v té době dokončovat svou půlroční Expedici 72 zahájenou na podzim 2024.

Nástupci Crew-10 obdobně přiletí na podzim 2025 a posádku velitelky Ayersové vystřídají. Crew-10 se pak po zhruba půlnočním letu vrátí na Zemi a podle plánů SpaceX se stane první americkou posádkou od společného rusko-amerického společného letu Sojuz-Apollo v roce 1975, která nepřistane u břehů Floridy na východě USA, ale do vod Tichého oceánu na západě.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NASA Shares its SpaceX Crew-10 Assignments for Space Station Mission - NASA [online]. [cit. 2024-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2024-08-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ FOUST, Jeff. NASA's Steve Stich says they are preparing Starliner-1 and Crew-10 in parallel for the Feb 2025 crew rotation mission to the ISS. x.com [online]. 2024-06-28 [cit. X.com]. Dostupné online. 
  4. ↑ Spaceflight Now. Stich announces Crew-10 will fly in February 2025 and Starliner-1 in August 2025 "double-booked" with Crew 11.. X.com [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOWELL, Elizabeth. SpaceX moving Crew Dragon splashdowns to West Coast after multiple space debris incidents. Space.com [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • CRS-31 (11/2024, C208)
    		•
    Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Polaris Dawn (9/2024, C207)
  • SpX Crew-9 (9/2024, C212)
    		•
    Budoucí mise
    Lodě Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
    		•
    Lodě Dragon 2
    Cargo Dragon
    Crew Dragon
  • C204 (1×)
  • C205 (1×)
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (3×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (4×)
    		•
    Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety. Za číslem lodi je uveden počet jejích letů.
    Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
    Minulé
    1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3 • SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Boeing Crew Flight Test)
    		 International Space Station Patch
    Současné
    Plánované
    Symbolem † je označena neúspěšná mise.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SpaceX_Crew-10&oldid=24336530“