SpaceX Crew-1

SpaceX Crew-1
Údaje o lodi
Typ	Crew Dragon
Výrobní číslo	C207 (Crew Dragon Resilience)
COSPAR	2020-084A
Výrobce	SpaceX
Údaje o letu
Členů posádky	4
Datum startu	16. listopadu 2020, 00:27:17 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5
Délka letu	167 dní, 6 hodin a 29 minut
Datum přistání	2. května 2021, 06:56:33 UTC
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	ISS, modul Harmony, PMA-2: 17. listopadu 2020, 04:01 UTC
Délka spojení	138 dní, 6 hodin, 29 minut
Odlet ze stanice	5. dubna 2021, 10:30 UTC
Spojení se stanicí	ISS, modul Harmony, PMA-3: 5. dubna 2021, 11:08 UTC
Délka spojení	26 dní, 13 hodin, 27 minut
Odlet ze stanice	2. května 2021, 00:35 UTC
Fotografie posádky
Zleva: Walkerová, Glover, Hopkins a Noguči
Navigace
Předchozí DM-2 Následující Crew-2

SpaceX Crew-1 (též USCV-1) byl první operační let americké kosmické lodi typu Crew Dragon v rámci programu komerčních letů s posádkou (Commercial Crew Program). Loď Resilience dopravila v listopadu 2020 na ISS čtyřčlennou posádku, která se stala součástí Expedice 64 a na zemi se vrátila po půlroční misi počátkem května 2021.

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m³, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Hlavní posádka:

• Michael Hopkins (2), NASA – velitel
• Victor Glover (1), NASA – pilot
• Sóiči Noguči (3), JAXA – letový specialista
• Shannon Walkerová (2), NASA – letová specialistka

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka:

• Kjell N. Lindgren (2), NASA
• Kóiči Wakata (5), JAXA

Po testovacích letech SpX DM-1 a SpX DM-2 musela být dokončena certifikace lodi, k čemuž došlo 10. listopadu 2020.^[1] Start letu Crew-1 proběhl po několika odkladech 16. listopadu 2020 v 00:27 UTC,^[2] loď byla vynesena raketou Falcon 9 Block 5 z Kennedyho vesmírného střediska k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila čtyři členy posádky. K ISS zadokovala 17. listopadu 2020 ve 4:01 UTC.^[3] Posádka se na ISS stala součástí Expedice 64.

Po 139 dnech došlo k předokování na port PMA-3, aby byl port PMA-2 volný pro Crew-2 a po odletu se PMA-3 uvolnil pro CRS-22, která na stanici přiveze nové solární panely, a proto musí být v dosahu Canadarm2.

Před odletem se Shannon Walkerová na 12 dní stala velitelkou Expedice 65. K návratu mise Crew-1 na Zemi došlo 2. května 2021. Šlo o první noční přistání do vody od mise Apollo 8 v roce 1968. Jedná se také o zatím nejdelší pilotovanou misi s americkou kosmickou lodí, předchozí rekord (84 dní) držela mise Skylab 4, která přistála v roce 1974.^[4]

• 
  Velitel mise Crew-1 Mike Hopkins
• 
  Pilot mise Crew-1 Victor Glover
• 
  Letový specialista mise Sóiči Noguči
• 
  Letová specialistka mise Crew-1 Shannon Walkerová
• 
  Vývoz rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampu
• 
  Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
• 
  Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
• 
  Statický zážeh před misí Crew-1
• 
  Start mise Crew-1
• 
  Start mise Crew-1
• 
  Start mise Crew-1
• Start mise Crew-1
• 
  Posádka během přeletu k ISS
• 
  Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
• 
  Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
• 
  Crew Dragon po přistání
• 
  Crew Dragon po přistání
• 
  Posádka krátce po přistání
• 
  Crew Dragon před otevřením poklopu
• 
  Mike Hopkins po přistání
• 
  Victor Glover po přistání
• 
  Shanonn Walkerová po přistání
• 
  Sóiči Noguči po přistání

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX Crew-1 na Wikimedia Commons
• Video ze startu – 16. listopadu 2020
• Video z přiblížení a připojení ke stanici – 17. listopadu 2020
• Video z odpojení od stanice a přistání – 2. května 2021

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.

Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé	1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3 • SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Boeing Crew Flight Test)
Současné	Sojuz MS-26 • SpaceX Crew-9
Plánované	Sojuz MS-27 • Axiom Mission 4 • SpaceX Crew-10 • Sojuz MS-28
Symbolem † je označena neúspěšná mise.