Severní Kypr

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Severokyperská turecká republika Kuzey Kıbrıs Türk Cumhuriyeti
vlajka znak
Hymna İstiklâl Marşı
Geografie
Poloha Severního Kypru
Hlavní město	Severní Nikósie
Rozloha	3 355 km² (165. na světě) z toho 2,7 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kyparissovouno (1024 m n. m.)
Časové pásmo	+2 (letní čas UTC +3)
Poloha	35°10′54″ s. š., 33°21′48″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	265 100 (172. na světě, 2006)
Hustota zalidnění	78 obyv. ob. / km² (89. na světě)
Jazyk	turečtina, kyperská turečtina
Náboženství	islám - sunnité (98 %)
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	15. listopadu 1983 (nezávislost na Kypru)
Prezident	Ersin Tatar
Předseda vlády	Ünal Üstel
Měna	turecká lira (TRY)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+90 392
Národní TLD	.nc.tr
multimediální obsah na Commons

Severní Kypr (turecky: Kuzey Kıbrıs), plným názvem Severokyperská turecká republika (SKTR, turecky: Kuzey Kıbrıs Türk Cumhuriyeti, KKTC), je de facto stát, který se nachází v severovýchodní části ostrova Kypr. Je uznáván pouze Tureckem, všechny ostatní státy považují Severní Kypr za součást Kyperské republiky nebo se k této otázce nevyjádřily.

Vznik samostatného státu v roce 1983 byl vyvrcholením krize na ostrově, která byla vyvolána pučem kyperských Řeků v roce 1974, jehož cílem bylo svržení tehdejší vlády, a následnou invazí tureckého vojska v roce 1974^[1], které mělo údajně za úkol ochránit turecké obyvatelstvo ostrova; téhož roku na severu ostrova vznikl separatistický stát. V současné době je stát Severní Kypr uznán pouze Tureckem.^[2]

V roce 2004 bylo uspořádáno referendum o sjednocení ostrova, které, pokud by bylo přijato, by vytvořilo Sjednocenou kyperskou republiku, která by následně vstoupila do Evropské unie. Ačkoli byl Annanův plán v severní části přijat 65 % hlasů, byl zamítnut řeckou částí Kypru, kde pro sjednocení ostrova hlasovalo jen 24 % obyvatel.^[3]

Orgány Evropské unie mají při jednání se Severním Kyprem a s rozvojovou pomocí pro toto území velké problémy. Zástupci Řecka a kyperských Řeků brání byť jen náznaku uznání nezávislosti Severokyperské turecké republiky, což se projevilo mimo jiné při podpisu dohod pro rozšíření Evropské unie mezi Evropskou unií a Tureckem v roce 2004. Problematická je situace na Kypru i vzhledem k plánům na vstup Turecka do Evropské unie – budoucí partner nyní vojensky okupuje část území EU, do které chce vstoupit.

Od roku 1974 je na Severním Kypru trvale umístěno více než 35 000 tureckých vojáků.^[4] V listopadu 2021, během události oslavující Osmanskou říši, prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu, že pro obranu práv kyperských Turků je Turecko „připraveno udělat cokoliv“.^[5]

Severokyperská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy (střídavé bílými a červenými) o poměru šířek 1:1:6:1:1. Uprostřed středního bílého pruhu je větší červený půlměsíc a menší červená hvězda.

Severokyperský znak je tvořen bílou, vzhůru letící holubici s olivovou ratolestí v zobáku na žlutém, zeleně lemovaném štítu. Nad štítem je zelený letopočet 1983 a bílý obrys půlměsíce s obrysem pěticípé hvězdy. Kolem štítu je věnec z olivových listů.

Severní Kypr užívá Tureckou hymnu, kterou je píseň İstiklâl Marşı (česky Pochod nezávislosti). Slova básně, která má 10 slok, ale zpívají se jen první dvě, napsal Mehmet Akif Ersoy, hudbu složil Osman Zeki Üngör.

Severní Kypr je republika v čele s prezidentem.^[6]

Výkonná moc je reprezentována prezidentem voleným na pět let a vládou složenou z jejího předsedy (Ersan Saner) a 10 ministrů.

Zákonodárná moc je reprezentována padesátičlenným jednokomorovým parlamentem (Shromáždění republiky) voleným poměrným systémem na období pěti let, přičemž minimální hranice pro vstup do parlamentu je získání 5 % hlasů z celkového počtu v řádných volbách.

Soudní moc je zastoupena nejvyšším soudem, soudci jsou jmenováni Vrchní soudní radou.

Ekonomice Severního Kypru dominuje sektor služeb, spolu s veřejným sektorem, obchodem a turistickým ruchem, s menším podílem zemědělství a lehkého strojírenského průmyslu. Hospodářství funguje na principu volného trhu s velkým podílem dotací administrativních nákladů ze strany Turecka.

Kvůli svému postavení a embargu je Severní Kypr silně závislý na turecké vojenské a ekonomické podpoře. Měnou je turecká lira, což zdůrazňuje propojenost s tureckou ekonomikou. Veškerý severokyperský export a import musí být uskutečňován prostřednictvím Turecka, pokud není vyprodukovaný místně z materiálů dostupných v této oblasti (nebo importovaných prostřednictvím uznávaných přístavů ostrova) a může být exportován prostřednictvím jednoho z legálních přístavů.

Přetrvávající problémy na Kypru nepříznivě ovlivňují ekonomický rozvoj Severokyperské turecké republiky. Kyperská republika jako mezinárodně uznávaná autorita deklarovala místní letiště a přístavy, které nejsou pod její kontrolou, za uzavřené. Všechny členské země OSN a státy Evropské unie uzavření těchto letišť a přístavů respektují. Turecká komunita proti tomuto argumentuje že Kyperská republika zneužívá své mezinárodní postavení k tomu, aby oslabila ekonomické vztahy mezi Severním Kyprem a ostatním světem.

Navzdory omezením vyplývajícím z nedostatku mezinárodního uznání dosáhla Severokyperská turecká republika na počátku 21. století vysoký růst HDP, v letech 2001 - 2005 5,4%, 6,9%, 11,4%, 15,4% a 10,6%. Tento růst byl dosažen relativní stabilitou Turecké liry a rozmachem školství a stavebního sektoru.

Studie Světové banky říkají, že v Severokyperské turecké republice vyrostl HDP na osobu na 76% z HDP na osobu v Kyperské republice.

Turecko-kyperská ekonomika také profitovala z množství univerzit, včetně Univerzity Blízkého východu, Americké univerzity Girne, Technické univerzity Středního východu, Evropské univerzity Lefka a Kyperské mezinárodní univerzity, tak i Univerzity východního Středomoří, která je mezinárodně uznávaná a má více než 15 000 studentů 68 různých národností. Univerzita byla uznána tureckou Radou vysokého školství. Je plnoprávným členem institucí jako Evropská asociace univerzit, Komunita středomořských univerzit, Federace univerzit islámského světa a Mezinárodní asociace univerzit.

Při návštěvě Severního Kypru je nutný cestovní pas.^[7] Všechny lety do severokyperského letiště Ercan mají povinné mezipřistání v Turecku. Přímé lety do Larnaky (EU) jsou spojeny s delší cestou autobusem přes hranici. V případě zapůjčení auta se na Kypru jezdí vlevo.

Přestože je Severní Kypr kontroverzním a světově neuznaným státem, turisticky jde o oblíbenou oblast. Významné jsou endemické druhy rostlin. Typické jsou dlouhé, převážně písečné pláže. Na ostrově se nachází celá řada významných starověkých a starobylých památek.^[8]

Historie a mytické pověsti se datují do doby tisíce let před naším letopočtem. K nejvýznamnějším památkám patří hrad ze 13. století, svatý Hilarion v pohoří Kyrenia, nebo zachovalé pozůstatky starobylého městského státu Salamis, který vznikl 1100 let před Kristem.

Severokyperská jídla kombinují tureckou, řeckou, obecně středomořskou a britskou gastronomii.

Tradiční bohaté menu „mezés“ se skládá z mnoha studených předkrmů a teplých hlavních chodů.

V pestrobarevné nabídce jídel nesmí chybět ochucený jogurt, tzatziki, hummus, olivy, čerstvé sýry, grilovaný halloumi (národní sýr), plněné vinné listy, sezamový dip, olivový olej, citrony atd.

Teplá jídla se podávají po malých porcích, ale často za sebou. Různě upravená mletá masa, jehněčí Kleftiko (maso s kostí), kuřecí kousky, smažené Kofta (karbanátky) a Koupes (Kofta v těstíčku). Následují ovoce, sladkosti nebo obojí.

Severní Kypr leží v subtropickém středozemním podnebném pásu. Charakterizují jej mírné vlhké zimy a horká slunečná léta. V zimě jsou typickým tlakovým útvarem tlakové níže, které přináší srážky. V létě jsou naopak dominantní tlakové výše s minimem oblačnosti a vysokými teplotami.

Na jaře je průměrná teplota na Severním Kypru 24 °C, v létě 36 °C, na podzim 24 °C a v zimě 14 °C. Výhodou pro turistický ruch je nejdelší přímořská sezóna v celém Středomoří od května až do začátku listopadu.

Drtivá většina srážek spadne v zimě, průměrný zimní měsíc má až 14 deštivých dnů. V létě se naopak srážky objevují výjimečně, deštivé dny jsou maximálně 2 až 3 v měsíci. Stabilita slunečného počasí v létě patří k nejvyšším ve Středomoří. V hlavním městě Severní Nikósii spadne za rok asi 350 mm srážek.

Jelikož je celý Kypr obklopen mořem, typické je zesílené proudění. Vítr vyrovnává rozdíly mezi tlakovými útvary ve Středomoří, pobřeží potom ovlivňuje každodenní bríza. V zimě se může v nejvyšších polohách objevit sněhová pokrývka.

Protože země není mezinárodně uznána, nemá svoji národní internetovou doménu. V zemi se používá .tr nebo doména druhého řádu .nc.tr, ale široce je používána i doména .cc (jinak určená pro Kokosové ostrovy, australské teritorium).

Severokyperské poštovní známky vydává The Directorate of the Postal Dept., Lefkoşa.

• Kypr

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severokyperská turecká republika na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Severní Kypr ve Wikislovníku
• (anglicky) Ústava, satelitní snímky a další informace o Severním Kypru
• (česky) Článek se zmínkou o Severním Kypru Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
• (česky) Fotogalerie
• (anglicky) Informace o Severním Kypru
• (anglicky) Všeobecné informace^{[nedostupný zdroj]}
• (německy) Zypern Times

Státy a území v Evropě
Suverénní státy	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán3 Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko3 Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko3 Ukrajina Vatikán
Státy bez plného uznání	Abcházie Jižní Osetie Kosovo Podněstří Severní Kypr
Závislá území	Dánsko Faerské ostrovy1 autonomní země Dánského království Spojené království Akrotiri a Dekelia2 (suverénní vojenské základny) Gibraltar (britské zámořské území) Guernsey Jersey (korunní závislá území) Ostrov Man
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity	Finsko Alandy autonomní oblast podléhající Alandské úmluvě z roku 1921 Norsko Špicberky (nezařazené území podléhající Špicberské dohodě) Spojené království Severní Irsko (země Spojeného království podléhající britsko-irské dohodě)
1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu. 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám. 3 Stát leží větší částí v Asii.

Státy s částečným mezinárodním uznáním
členské státy OSN	částečně neuznané Arménie Arménie • Čína Čína (mezinárodní uznání) • Izrael Izrael (mezinárodní uznání) • Jižní Korea Jižní Korea • Kypr Kypr • Severní Korea Severní Korea
nečlenské státy OSN	Státy uznané alespoň jedním členským státem OSN Abcházie Abcházie (mezinárodní uznání) • Jižní Osetie Jižní Osetie (mezinárodní uznání) • Kosovo Kosovo (mezinárodní uznání) • Palestina Palestina (mezinárodní uznání) • Saharská arabská demokratická republika (mezinárodní uznání) • Severní Kypr Severní Kypr (mezinárodní uznání) • Tchaj-wan Tchaj-wan (mezinárodní uznání) Státy uznané pouze nečlenskými státy OSN Podněstří Podněstří (mezinárodní uznání) Státy zcela postrádající mezinárodní uznání Somaliland Somaliland (mezinárodní uznání)

Členství v mezinárodních organizacích

Organizace islámské spolupráce Členové Afghánistán • Albánie • Alžírsko • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Benin • Burkina Faso • Brunej • Čad • Džibutsko • Egypt • Gabon • Gambie • Guinea • Guinea-Bissau • Guyana • Indonésie • Írán • Irák • Jemen • Jordánsko • Kamerun • Katar • Kazachstán • Komory • Kuvajt • Kyrgyzstán • Libanon • Libye • Maledivy • Malajsie • Mali • Mauritánie • Maroko • Mosambik • Niger • Nigérie • Omán • Pákistán • Palestina • Pobřeží slonoviny • Saúdská Arábie • Senegal • Sierra Leone • Somálsko • Spojené arabské emiráty • Súdán • Surinam • Tádžikistán • Turecko • Tunisko • Togo • Turkmenistán • Uganda • Uzbekistán Pozastavené členství Sýrie Pozorovatelé Bosna a Hercegovina • Rusko • Středoafrická republika • Severní Kypr • Thajsko Organizace turkických států Členové Ázerbájdžán Ázerbájdžán Kazachstán Kazachstán Kyrgyzstán Kyrgyzstán Turecko Turecko Uzbekistán Uzbekistán Pozorovatelé Maďarsko Maďarsko Severní Kypr Severní Kypr Turkmenistán Turkmenistán Summity Summity turkických jazykových zemí (1992–2010) Summity Turkické rady (2011–2021) Samarkand (2022) Symboly Vlajka Den spolupráce turkicky mluvících zemí Ocenění Nejvyšší řád turkického světa