Mumini

Mumini (někdy též mumínci, švédsky Mumintrollen, finsky Muumi) jsou skřítkové z pohádkových knih a komiksů švédsky píšící finské spisovatelky a výtvarnice Tove Janssonové. Mají bílou srst, ocas a velký čenich, kterým maličko připomínají hrochy. V knihách vystupuje především muminí rodina z muminího údolí: malý muminek (Mumintrollet), tatínek (Muminpappan), maminka (Muminmamman) a jejich přátelé Ferko a Ferka, kteří se muminům velmi podobají.^[1]

Muminek se poprvé veřejně představil v roce 1940 jako postavička v ilustracích, který Janssonová kreslila pro finský časopis Garm.^[2] O pět let později se mumini objevili v knize Cesta za tatínkem, v první knize nadcházející muminí série. Muminek tu se svou maminkou cestuje temným lesem a hledá tatínka, který odcestoval za dobrodružstvím. V této knize se zatím neobjevila většina známých postav a mumini tu ještě nedospěli ke své později zažité podobě – měli protáhlejší nos a postrádali charakteristické oblé tvary.^[3] Širší popularitu pak mumini získali po vydání knihy Čarodějův klobouk v roce 1948.^[2]

Kromě knih mumini vystupují mimo jiné též v autorčiných komiksových stripech. Janssonová nejprve vytvořila komiks Mumintrollet och jordens undergång (Muminek a konec světa) pro dětskou sekci finsko-švédského časopisu Ny Tid^[4] a poté přijala nabídku novin London Evening News, pro které vytvářela stripy o muminech spíše pro starší čtenáře každý den od roku 1953. Postupně je začalo přetiskovat zhruba čtyřicet novin po celém světě.^[2] Na komiksových příbězích autorka časem začala spolupracovat se svým bratrem Larsem, který nakonec jejich tvorbu zcela převzal.^[5] Sebrané stripy vyšly také v souborných svazcích, a to i česky, pod názvem Muminek.^[6]

Mumini vystoupili i v několika divadelních hrách a později se stali rovněž postavami animovaných televizních seriálů a filmů (například japonsko-finsko-nizozemské série Mumínci z let 1990–1992).^[7] Muminům jsou věnovány i zábavní parky ve finském Naantali,^[8] v japonském Han'nó^[9][10] či muzeum ve finském Tampere.^[11]

Tove Janssonová muminům a jejich přátelům věnovala osm románů pro děti a jednu knihu povídek (Neviditelné dítě a jiné příběhy), které sama také ilustrovala. Dva romány (Kometa a Tatínek píše paměti ) později vyšly v přepracovaných verzích. V knize Pozdě v listopadu se samotní mumini nevyskytují. Všech devět knih do češtiny přeložil Libor Štukavec.

• Cesta za tatínkem (švédsky Småtrollen och den stora översvämningen, 1945), česky vyšlo poprvé 1999
• Kometa (švédsky Kometjakten, 1946, v přepracované verzi švédsky Kometen kommer, 1968), česky vyšlo 1995 (překlad přepracované verze)
• Čarodějův klobouk (švédsky Trollkarlens hatt, 1948), česky vyšlo poprvé 1984
• Tatínek píše paměti (švédsky Muminpappans Bravader Skrivna av Honom Själv, 1950, v přepracované verzi švédsky Muminpappans memoarer, 1968), česky vyšlo poprvé 1985 (překlad přepracované verze)
• Bláznivé léto (švédsky Farlig midsommar, 1954), česky vyšlo poprvé 1994
• Čarovná zima (švédsky Trollvinter, 1957), česky vyšlo poprvé 1977
• Neviditelné dítě a jiné příběhy (švédsky Det osynliga barnet, 1962), sbírka povídek, česky vyšlo poprvé 1997
• Tatínek a moře (švédsky Pappan och havet, 1965), česky vyšlo poprvé 1998
• Pozdě v listopadu (švédsky Sent i november, 1970), česky vyšlo poprvé 1997

Krom toho Janssonová napsala a nakreslila pět obrázkových knih pro menší děti:

• Jak to bylo dál? Knížka o muminkovi, mimle a malé Mie (švédsky Hur gick det sen?, 1952), česky 2018, překlad Radek Malý a Dagmar Hartlová
• Kdo utěší Drobka? (švédsky Vem ska trösta knyttet?, 1960), česky 2021, překlad Radek Malý a Martin Severýn
• Den farliga resan (Nebezpečná cesta), 1977
• Skurken i Muminhuset (Padouch v muminím domě), 1980
• Visor från Mumindalen (Písně z muminího údolí), 1993

• Muminek – ústřední postava většiny příběhů; statečný, neohrožený, dvorný, zapálený a inteligentní.
• Muminkova maminka – dobrosrdečná paní domu, která všem vaří, peče a smaží. Také má zálibu v uklízení.
• Muminkův tatínek – své rané dětství strávil v muminím nalezinci pod přísným dohledem bambulovy tety.
• Čenich (v seriálech Ňuf) – malý obyvatel muminího domu, vypadající trochu jako krysa, který touží po obdivu ostatních.
• Šňupálek – o něco starší než ostatní, muminkův nejlepší přítel, vzhledem podobný člověku. Nosí vždy zelený klobouk a foukací harmoniku.
• Slečna Ferka – podobná muminům, avšak umí, stejně jako její bratr, měnit barvu. Je velmi hezká, hlavně díky své ofině.
• Ferko – Ferčin bratr, vynálezce a inovátor.
• Ondatra – pesimistická, filozoficky založená bytost, která z pohodlí houpací sítě předpovídá konec světa.

• Tiki – osoba ženského pohlaví, se kterou se muminek seznámí v zimě.
• Mia (v seriálech Majka) – škodolibá, občas zlá drobná bytost s drdolem, dcera Mimly z knížky Tatínek píše paměti. Šňupálkova sestra.
• Mimla – stará matka Mii, Šňupálka a dalších dětí, z nichž se mnohé jmenují také Mimla (proto může dojít k mýlce, zda v příběhu vystupuje matka, nebo její nejstarší dcera, která hodně pomáhala s péčí o své sourozence).
• Pipla – Šňupálkův otec, který většinu času spí a je bezstarostný. Pokud je však něco zakázáno, lze od něj čekat cokoliv.
• Bedříšek – skvělý vynálezce, Kryšánkův strýc, spolehlivý a budící důvěru.
• Kryšánek – Čenichův otec, sběratel knoflíků, věčně v pohybu.
• Myšilka – Čenichova matka, také sběratelka knoflíků.
• Strašidlo – rádo ostatní děsí hrozivými nápisy a větami, jenže si na něj všichni zvyknou.
• Morana (v seriálech Groka) – hrozivá, velká, temná a tichá bytost, nesoucí zimu – kolem ní vše zmrzne. Pohybuje se velmi pomalu.
• Bambulové – je jich mnoho, často něco sbírají a bývají dost otravní.
• Muminí předek – 300 let starý zarostlý prapraprapraprapraprapradědeček muminího rodu.
• Hatifnati – malá a štíhlá stvoření, putující po moři na lodích. Při bouřkách se nabíjí elektrickým proudem. Jejich nevykonatelným cílem je doplout k obzoru.
• dále se v knihách nachází všelijaká drobotina, fififjonky, pimkové, Strejdánek nebo hlavsy a jiná podivná stvoření.

Mumini se objevili v řadě televizních a filmových adaptací, přičemž zvláštní obliby se krom rodného Finska těší především v Japonsku. Českým divákům je patrně nejznámější japonsko-finsko-nizozemský animovaný seriál Mumínci z let 1990–1992 (český dabing zde používá překlad Mumínci) ^[7] a finsko-britský animovaný seriál Údolí Muminků z let 2019–2024 (zde český dabing používá překlad Muminci).^[12][13]

• Die Muminfamilie (Muminí rodina), západoněmecký loutkový seriál z roku 1959; v roce 1960 na něj navázalo pokračování nazvané Sturm im Mumintal (Bouře v muminím údolí)^[14][15]
• Múmin (Muminek), japonský animovaný seriál z let 1969–70^[16]
• Mumintrollet (Muminek), švédský hraný seriál z roku 1969^[17]
• Šin múmin (Nový muminek), japonský animovaný seriál z roku 1972, pokračování seriálu z roku 1969^[18]
• Mumindalen (Muminí údolí), švédský hraný seriál z roku 1973 podle knihy Čarovná zima^[19]
• Муми-тролль и комета (Mumin a kometa), sovětský animovaný film z roku 1978, podle knihy Kometa^[20]
• Opowiadania Muminków / Die Mumins (Muminí příběhy / Mumini), polsko-rakousko-německý animovaný seriál z let 1977–82.^[21] Seriál byl později několikrát přepracován v jiném formátu:
  • Muumi ja vaarallinen juhannus (Mumini a bláznivé léto), finský film z roku 2008, který vznikl sestřihem výše zmíněného seriálu^[22]
  • Muumi ja punainen pyrstötähti (Mumini a kometa), finský 3D film z roku 2010, který vznikl sestřihem a převodem výše zmíněného seriálu^[23]
  • Vánoce s mumínky (finsky Muumien joulu, polsky Magiczna zima Muminków), finsko-polský film z roku 2017, podle výše zmíněného seriálu^[24]
• Vem ska trösta knyttet? (Kdo utěší Drobka?), půlhodinový švédský animovaný film z roku 1980 podle stejnojmenné obrázkové knížky^[25]
• Шляпа волшебника (Čarodějův klobouk), trojice sovětských animovaných filmů z let 1980–83^[26]
• Mumínci (japonsky Tanošii múmin ikka), japonsko-finsko-nizozemský animovaný seriál z let 1990–91^[7]
  • Mumínci, 2. řada (japonsky anošii múmin ikka: Bóken nikki), japonsko-finsko-nizozemský animovaný seriál z let 1991–92, pokračování výše uvedeného seriálu^[27]
  • Mumínci ve filmu: Kometa se blíží (japonsky Tanošii múmin ikka: Muumindani no Suisei), japonsko-finsko-nizozemský animovaný film z roku 1992, dějově předchází seriálu z let 1990–91^[28]
• Hur gick det sen? (Jak to bylo dál?), krátký švédský animovaný film z roku 1993 podle stejnojmenné obrázkové knížky^[29]
• Փոքրիկ տրոլների կյանքից (Ze života skřítků), krátký arménský animovaný film z roku 2008 podle povídky Příběh o posledním drakovi na světě z knihy Neviditelné dítě a jiné příběhy^[30]
• Mumínci na riviéře (finsky Muumit Rivieralla), finsko-francouzský animovaný film z roku 2014 na motivy z komiksových stripů^[31]
• Údolí Muminků (finsky Muumilaakso, anglicky Moominvalley), finsko-britský animovaný seriál z let 2019–2024^[12]

Finská společnost Delipap Oy zabývající se výrobou hygienických produktů využívá postavičky muminků u své značky plenek a souvisejících produktů Muumi Baby.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mumini na Wikimedia Commons