Marhaník

Marhaník
Marhaník granátový (Punica granatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď	kyprejovité (Lythraceae)
Rod	marhaník (Punica) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marhaník^[1] (Punica), česky též granátovník, je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Zahrnuje jen dva druhy a je rozšířen od východního Středomoří po severní Indii. Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy a růžovými až červenými květy. Marhaník granátový je pěstován pro známé ovoce, granátové jablko.

Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou střídavé nebo nahloučené na vrcholu větévek, celokrajné, řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Mladé větvičky jsou čtyřhranné. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích. V květech je vyvinuta češule. Kalich je složen z 5 až 8 volných lístků, které jsou později kožovité a vytrvávající na vrcholu plodu. Koruna je růžová až sytě červená, složená z 5 až 8 volných lístků. Korunní lístky jsou v poupěti zmačkané. Tyčinek je mnoho, volných, s tenkými nitkami. Tyčinky dozrávají centrifugálně. Semeník je spodní, srostlý ze 7 až 9, méně často až z 15 plodolistů. Na vrcholu semeníku je jediná čnělka s hlavatou bliznou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plod je dužnatý, bobulovitý, komplikované stavby.

Plody marhaníku připomínají bobuli, mají však poměrně komplikovanou stavbu, na níž se podílí i češule květu. Některými charakteristikami připomínají malvici růžovitých i hesperidium citrusů. Plod marhaníku se skládá z vnější kožovité vrstvy, nazývané exokarp, z vnitřních přepážek houbovité konzistence (endokarp) a ze semen obalených zdužnatělými vnějšími semennými obaly (tzv. sarkotesta). Tento typ plodu je v moderní rostlinné morfologii nazýván balausta.^[2][3]

• 
  Květ a mladý plod marhaníku granátového
• 
  Plnokvětý kultivar marhaníku granátového
• 
  Vnitřek granátového jablka
• 
  Semena marhaníku v dužnatém obalu

Rod marhaník zahrnuje 2 druhy. Marhaník granátový (Punica granatum) pochází z oblasti od Íránu po severní Indii, je však již po dlouhé věky pěstován ve Středomoří jako kulturní rostlina.^[4] Marhaník Punica protopunica je endemit ostrova Sokotra.

Marhaník byl v klasických botanických systémech (Cronquist, Tachtadžjan aj.) nejčastěji řazen do samostatné čeledi marhaníkovité (Punicaceae). V systému APG je na základě molekulárních studií čeleď kyprejovité (Lythraceae) pojata široce a rody některých blízce příbuzných čeledí, jako je marhaník, kotvice a kuželovník, byly do ní vřazeny.

Plody marhaníku granátového jsou známé ovoce, granátové jablko. Marhaník je pěstován ve Středomoří a jiných klimaticky příhodných oblastech také jako okrasný keř. Byla vyšlechtěna řada kultivarů, např. s plnými a různě zbarvenými květy nebo s panašovanými listy.^[5] Občas je pěstován i v Česku jako kbelíková rostlina. Kůra plodů obsahuje zejména alkaloidy a třísloviny a má využití v medicíně.^[6]

• marhaník granátový (Punica granatum), česky též granátovník obecný
• marhaník Punica protopunica - endemit Sokotry

• Obrázky, zvuky či videa k tématu marhaník na Wikimedia Commons
• Taxon Punica ve Wikidruzích