Luce Irigarayová
Luce Irigaray | |
---|---|
Narození | 3. května 1930 (94 let) Blaton |
Alma mater | Katolická univerzita v Lovani Univerzita Paříž VIII |
Povolání | filozofka, jazykovědkyně, vysokoškolská učitelka, aktivistka za práva žen, psychoanalytička a feministka |
Zaměstnavatelé | Národní centrum vědeckého výzkumu (od 1964) Erasmova univerzita v Rotterdamu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Luce Irigarayová (* 3. května 1932) je belgická feministka, poststrukturalistická filozofka a psychoanalytička lacanovsko-feministické orientace. Narodila se v Belgii, ale převážnou část svého života prožila ve Francii.
Ovlivnilo ji především učení Jacquese Lacana, s nímž se však brzy dostala do sporu – když publikovala roku 1974 svou doktorskou práci Speculum de L'autre femme, byla ihned vyloučena z Lacanovy organizace École Freudienne. Je považována za klíčovou postavu feministické psychoanalýzy (spolu s Julií Kristevou a Hélène Cixous, které vycházejí stejně jako ona z lacanismu, a Nancy Chodorowovou, která vyšla z freudismu).
Irigarayová tvrdí, že žena se nachází "mimo ekonomii Oidipova komplexu", tedy "mimo Symbolické" (Lacanův pojem), a jako taková nemá v patriarchálním světě žádnou vlastní podstatu a je definovatelná pouze jako "to, co je vylučováno".
Irigarayová rovněž podrobila kritice diskurz západní filozofie, který podle ní jen předstírá, že je schopen doložit svá tvrzení, a v tomto předstírání spočívá jeho podstata.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARKER, Chris: Slovník kulturálních studií, Praha, Portál 2006. ISBN 80-7367-099-2
- FONAGY, Peter, TARGETOVÁ, Mary: Psychoanalytické teorie, Praha, Portál 2005. ISBN 80-7178-993-3