Pud smrti

Pud smrti, někdy nazývaný jako Thanatos, se vyznačuje agresivitou a destruktivní tendencí proti sobě samotnému nebo vůči ostatním. Může se projevovat sadismem nebo masochismem. Podle Sigmunda Freuda, zakladatele psychoanalýzy, je to jeden z hlavních pudů, stejně jako pud života (Erós), který má ve své psychice každý člověk. Přesto, že oba tyto pudy jdou proti sobě a bojují spolu, zároveň se vzájemně prolínají a kombinují. Jejich souboj nakonec ukončuje smrt jednotlivce, čímž Thanatos vítězí nad Erósem. Protože všechny pudy vyvěrají z nevědomého id, snaží se je korigovat převážně vědomé ego a superego. Koncepci pudu smrti Freud představil v roce 1920 po zkušenostech z první světové války.^[1] Zabývali se jím mimo jiné také francouzský psychoanalytik Jacques Lacan a rakouská psycholožka Melanie Kleinová.

Odkazy

Reference

↑ SLATINOVÁ, Markéta. Lidská destruktivita a svoboda podle S. Freuda, E. Fromma a R. Girarda. Hradec Králové, 2019. 107 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, pedagogická fakulta, Katedra kulturních a náboženských studií. Vedoucí práce ThLic. František Burda, Th.D. s. 25–29. Dostupné online.

Literatura

MILLS, Jon. Reflections on the death drive. Psychoanalytic Psychology. Roč. 23, čís. 2, s. 373–382. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. DOI 10.1037/0736-9735.23.2.373. (anglicky)
TIPPELT, Hynek. Globalizace, válka a pud smrti / Globalisation, War and the Death Drive. Mezinárodní vztahy. Roč. 2009, čís. 2, s. 65–72. Dostupné online [cit. 2021-01-04]. ISSN 0323-1844.

Externí odkazy

(anglicky) Pud smrti na Oxford Reference

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] SLATINOVÁ, Markéta. Lidská destruktivita a svoboda podle S. Freuda, E. Fromma a R. Girarda. Hradec Králové, 2019. 107 s. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, pedagogická fakulta, Katedra kulturních a náboženských studií. Vedoucí práce ThLic. František Burda, Th.D. s. 25–29. Dostupné online.

[1]

Psychoanalýza

Hlavní osobnosti	Sigmund Freud • Anna Freudová • Alfred Adler • Carl Gustav Jung • Margaret Mahlerová • Melanie Kleinová • Jacques Lacan • Donald Woods Winnicott

Další osobnosti	Karl Abraham • Ernest Jones • Otto Rank • Sándor Ferenczi • Theodor Reik • Helene Deutschová • Wilhelm Reich • Edith Jacobsonová • Herbert Marcuse • Erich Fromm • Hans Loewald • Erik Erikson • Slavoj Žižek • Harry Stack Sullivan • Julia Kristevová • Ronald David Laing • Roy Schafer • Heinz Hartmann • Bruno Bettelheim • Janine Chasseguet-Smirgelová • Judith Butlerová • Nancy Chodorowová • Michael Balint • Harry Guntrip • Joseph Sandler • Otto Kernberg • Ronald Fairbairn • John Bowlby • Clara Thompsonová • Edgar Levenson • Daniel Stern • Stephen Mitchell • René Spitz • Wilfred Bion • André Green • Heinz Kohut

Ovlivněni psychoanalýzou	Bohuslav Brouk • Záviš Kalandra • Karel Teige • Vratislav Effenberger • Jiří Pechar • Zbyněk Havlíček • Jan Švankmajer • Gaston Bachelard • André Breton • Salvador Dalí • Roland Barthes • Gilles Deleuze • Paul Ricoeur • Géza Róheim

Koncepty a pojmy	Nevědomí • Předvědomí • Libido • Ego, superego a id • Freudovské přeřeknutí • Oidipovský komplex • Vytěsnění • Narcismus • Volné asociace • Psychoanalytické směry • Pud života a pud smrti • Zrcadlová fáze • Přenos • Archetyp • Bytostné Já • Projektivní identifikace • Attachment (citová vazba)