Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Je článek o trati nebo o společnosti? Styl.

Luzern - Stans - Engelberg
Míjení souprav v Obermattu
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Číslo	-
Provozovatel dráhy	Luzern-Stans-Engelberg Bahn
Technické informace
Délka	24,78 km
Rozchod koleje	1000 mm (metrový)
Napájecí soustava	15 kV 16,7 Hz
Maximální sklon	250 ‰
Maximální rychlost	75 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 24,78 Engelberg 999 m n. m. Boden 22,11 Ghärst 21,73 (Ghärst) 21,46 Grünenwald 885 m n. m. 20,33 Obermatt ZB 675 m n. m. 19,50 Fangtobel servisní tunel 4.043 m plán.otev. r. 2010 17,13 Grafenort 569 m n. m. 13,78 Dörfli 523 m n. m. 12,52 Wolfenschiessen 511 m n. m. 10,21 Niederrickenbach496 m n. m. 9,50 Dallenwil 485 m n. m. 8,94 Büren 477 m n. m. 7,73 Oberdorf 464 m n. m. 5,82 Stans 451 m n. m. 2,69 Stansstad 436 m n. m. tunel Lopper II 1.743 m směr Meiringen 0,00 Hergiswill 449 m n. m. směr Luzern
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) byla společnost, která provozovala úzkorozchodnou ozubnicovou dráhu s rozchodem 1000 mm ve Švýcarsku, spojující Lucern, Stansstad a Engelberg. Po sloučení s Brünigbahn je Luzern-Stans-Engelberg-Bahn součástí Zentralbahn.

V roce 1890 byla vydána koncese na vybudování železniční tratě z Stansstadu u Lucernského jezera do Engelbergu, tedy bez napojení na jiné tratě. Otevření tratě Stansstad-Engelberg-Bahn (StEB) bylo slavnostně provedeno v roce 1898. Trať byla elektrifikována od počátku provozu a byla v té době nejdelší elektrifikovanou tratí ve Švýcarsku. Vzhledem k maximálnímu stoupání 250‰ na traťovém úseku mezi Grafenortem a Engelbergem bylo rozhodnuto použít třífázový střídavý proud. V Grünenwaldu byl vybudován i most, aby se předešlo úrovňovému křížení tratě s automobilovou dopravou.

Železniční trať končila v té době ve stanici Stansstad a cestující do Luzernu museli pokračovat parníkem po jezeře nebo autobusem. Z tohoto důvodu bylo snahou propojit trať s národní železniční sítí, a to v Hergiswilu, kde již byla v provozu Brünigbahn se stejným rozchodem, vlastněná SBB. Koncese na toto propojení byla vydána v roce 1956. Stavba spojovací tratě a ražba tunelu však byla zahájena až po zajištění finančních prostředků. K tomuto přispělo i založení nové společnosti v roce 1959, ještě s názvem Elektrische Stansstad-Engelberg Bahn. V roce 1960 byly započaty práce na tunelu Lopper a dne 27. srpna 1964 projel první třífázový vlak do Engelbergu. Lokální trať byla přestavěna podle standardů Brünigbahn včetně přechodu na nové trakční napájení 15 kV 16 ⅔ Hz.

Dne 19. prosince 1964 byla trať i společnost přejmenována na Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Nové lokomotivy a vozy byly dále stavěny na stejnou maximální rychlosti jako u Brünigbahn (75 km/h).

V roce 2005 byly LSE a SBB Brünigbahn sloučeny a vznikla společnost Zentralbahn AG. Sloučení proběhlo tak, že SBB prodala Brünigbahn do vlastnictví LSE, která zaplatila za nákup vlastními akciemi. LSE byla následně přejmenována na Zentralbahn, ale 2/3 jejích akcií jsou nyní v držení SBB.

				otevření traťových úseků
5.	srpen	1898	:	Stansstad - Engelberg
19.	prosinec	1964	:	Stansstad - Hergiswil (napojení na stávající železnici)
1.	leden	2006	:	sloučení SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE)

Rozchod:	1000 mm
Provozní délka:	24,780 km
El. trakce:	3×750 V 32 Hz (1898–1964)
	15 kV 16 2/3 Hz (od 1964)
Ozubnicový systém:	Riggenbach
Největší sklon:	250 ‰
Počet tunelů:	1 (v provozu)
Celková délka tunelů:	1,743 m
Stanice a zastávky:	11 (v provozu)

Při povodních 22. srpna 2005 byla zničena dolní část tratě mezi Aaschlucht Matt a Grafenort sesuvem půdy a podemletím vodou. 15. prosince 2005 byl provoz obnoven.

• 
  Nádraží Stansstad
• 
  U stanice Engelberg

• Peter Berger, Hans Waldburger and Christoph Berger. Bahnen nach Engelberg. Luzern: Minirex, 1998. ISBN 3-907014-10-3. 

• Brünigbahn - jihovýchodní větev z Luzernu do Interlakenu Ost
• Zentralbahn - nástupnická železniční společnost po sloučení Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luzern-Stans-Engelberg-Bahn na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Zentralbahn AG