Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko (zastarale Švýcary) – je vnitrozemní stát ve střední Evropě.
bylo konfederací do roku 1848 a od tohoto roku je federací, kterou tvoří 26 kantonů a má 8 milionů obyvatel, z toho je 20% cizinců.
je členem Rady Evropy, OSN, EFTA a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak jediným nečlenským státem ve střední Evropě.
má společné hranice s Itálií (734,2 km) s Francií (571,8 km), s Německem (345,7 km), s Rakouskem (165,1 km) (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem (41,1 km); celkem 1857,9 km.
Během dějin Švýcarska sídlilo na jeho území několik národů. Po prvních obyvatelích sem přišli Keltové, po nich Germáni. Oblast Švýcarska byla po určitou dobu součástí Římské říše a po jejím rozpadu říše Franské. Od roku 1291 se začalo vytvářet konfederační společenství zvané Švýcarské spříženstvo, které bylo složené z většího počtu prakticky samostatných celků zvaných kantony a dlouho i dalších celků s různou mírou autonomie či podřízenosti na jednotlivých kantonech. V 16. století proběhla v části Švýcarska náboženská reformace. V období novověku často švýcarští žoldnéři bojovali v armádách evropských velmocí. Během třicetileté války a později zůstala většina Švýcarska neutrální, až roku 1798 bylo vtaženo do vojenského konfliktu a jeho území obsadila vojska revoluční Francie. Na území Švýcarska byla vyhlášena centralizovaná Helvétská republika. Po pádu Napoleona bylo obnoveno původní Švýcarsko, jež navíc získalo nová území. V první i druhé světové válce zůstali Švýcaři neutrální. Od roku 2002 je Švýcarsko členem OSN … celý článek
Zermatt je městečko v oblasti Vispu v německy mluvící části kantonu Valais ve Švýcarsku. Městečko se nachází na konci údolí Mattertal ve výšce 1 620 m n. m., které se dále zdvihá k dominantě Alp–Matterhornu. Zermatt leží asi 10 km od průsmyku Theodul Pass, který je hranicí s Itálií ve výšce 3 300 m n. m.
Zermatt je znám jako horolezecké a lyžařské středisko švýcarských Alp a taktéž jako středisko turistického ruchu v letních měsících. Až do poloviny 19. století bylo hospodářské zaměření Zermattu orientováno na zemědělství. Po prvním a tragickém výstupu na Matterhorn v roce 1865 následoval rozvoj turistického ruchu v samotném Zermattu i v okolních obcích. V Zermattu žije přibližně 5 800 obyvatel, počet obyvatel je však proměnný podle turistické, sporotvní a rekreační sezóny … celý článek
V době kdy došlo k vybudování a otevření nového tunelu mezi osadami Oberwald a Realp, při základně sedla Furka došlo k zastavení železniční dopravy na původní trati Furka Oberalp Bahn (Oberwald-Gletsch-Furka-Realp). Železnice zde šplhala za pomoci ozubnicových úseků a točitého tunelu podél rodící se řeky Rhôny k Rhônskému ledovci, pod sedlem Furka vstoupila do tunelu při vrcholu a pomalu po mostech a v galeriích klesala do údolí směrem k Andermattu. Trakční vedení bylo sneseno a mělo dojít i na rozebrání celého drážního tělesa.
Dampfbahn Furka-Bergstrecke byla až do roku 1981 součástí Furka Oberalp Bahn, vedoucí z Brigu přes průsmyk Furka a Oberalp do obce Disentis… celý článek
Švýcarský stát (ale i ostatní státy) po desetiletí ukládal tuny nevybuchlé, nepotřebné nebo poškozené munice do alpských jezer. Nyní řeší, co se všemi bombami a granáty dělat. Švýcaři do jezer házeli munici v letech 1918 až 1964. Takto "použitá" jezera jsou například v Brienzské, Thunské, Lucernské a další. Granáty, bomby odpočívají v hloubce 150 až 220 metrů.
Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/styl/svycarsko-munice-soutez-jezero-exploze.A240831_053413_xman-styl_fro
Švýcarská prokuratura žádá pro exmanažery Mostecké uhelné společnosti Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pět let vězení nepodmíněně a vysoké peněžité tresty. Prokurátor oznámil, že z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat téměř 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Podle mluvčí obžalovaných jde o drakonické tresty.[1]
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Švýcarsko}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
