Lebeda rozkladitá
Lebeda rozkladitá | |
---|---|
Kvetoucí lebeda rozkladitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | laskavcovité (Amaranthaceae) |
Rod | lebeda (Atriplex) |
Binomické jméno | |
Atriplex patula L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lebeda rozkladitá (Atriplex patula) je jednoletá bylina z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Ve starších taxonomických systémech byla řazena do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaeceae). Rod Lebeda je značně heterogenní, obsahuje okolo stovky různých druhů.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Celá Evropa, severní Afrika, západní a střední Asie, Sibiř. Sekundárně Azorské ostrovy, Severní Amerika, Jižní Amerika (Argentina, Uruguay), jižní Afrika, jižní Asie, Austrálie a Nový Zéland.
V České republice je nejhojnější v nížinách a pahorkatinách, do hor je ojediněle zavlečena. Pravděpodobně je v ČR původní, případně snad archeofyt.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Tato ruderální rostlina roste na navážkách, skládkách, rumištích, na návsích, v zahradách, u cest a silnic, podél železnic, na kompostech a úložištích statkových hnojiv, na polích (v okopaninách, ve strništích, na úhorech), ve vinicích a na půdách bohatých dusíkem. Dává přednost dobře úživné a často vlhké půdě, nejlépe jí vyhovuje zásaditější podloží. Není příliš teplomilná, snáší zastínění. Roste od nížin do podhůří. V zemědělských kulturách se lebeda rozkladitá objevuje nejhojněji až v létě, dobře snáší sesekání a rychle bohatě obrůstá. Kvete od června do října.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Rostlina s bohatě až řídce větvenou přímou, vzpřímenou či poléhavou, až k zemi přitisklou lodyhou, zeleně a žlutozeleně podélně proužkovanou. Dorůstá výšky 30–80 cm (20–150 cm). Stonek je na příčném řezu téměř čtyřboký.
Listy jsou tmavě zelené, ale zejména u mladých rostlin působí jako pomoučené, protože jsou pokryté měchýřkovitými chlupy. Spodní listy jsou řapíkaté, kosníkovité až kopinaté, v nejširším místě na spodní části čepele se dvěma velkými, šikmo dopředu směřujícími zuby. Celokrajné horní listy jsou kopinaté až úzké, čárkovité.
Kořen je silný a tuhý, kůlovitý, jednoduchý až větvený.
Květy nahloučené do klubíček jsou uspořádány v koncových lichoklasech. Jsou většinou jednodomé, zřídka dvoudomé. Na jediné rostlině bývají květy samčí, samičí i oboupohlavné (mnohomanželnost). Samčí jsou bez listenů, samičí mají listeny ve formě krovek, které pevně uzavírají nažku. Krovky jsou kosníkovité až hrálovité s klínovitou až slabě zaokrouhlenou bází, nesrostlé.
Plod je heterokarpická nažka. Na jedné rostlině se vyskytují dva typy semen.[1] Plody jsou uzavřeny ve dvou kosodélníkovitých zvětšených listenech zvaných krovky, které mají vyniklou žilnatinu, jsou lysé a mají olivově zelenou nebo hnědou barvu (viz ilustrace lebedy rozkladité, č. 5). Plody jsou ploché, okrouhlé.[pozn. 1] Semena mají po obvodu kýl a na boku patrný konec kořínku (viz ilustrace lebedy rozkladité, č. 6).
- větší typ semen: hladká, matná až slabě lesklá, světle až středně hnědě zbarvená; uzavřena v krovkách jsou 3–4 mm dlouhá, 3 mm široká a bez krovek mají v průměru asi 2,4 mm;
- menší typ semen: hladká, silně lesklá, černá; uzavřena v krovkách jsou asi 2,5 mm dlouhá, 2 mm široká a bez krovek mají v průměru asi 1,6 mm.
Menší typ je zastoupen ve významně větší míře než typ větší (±95 %). Má také hlubší klíční odpočinek.[2][pozn. 2]
Různoplodost (heterokarpie) nažek lebedy rozkladité je podmíněna jejich vznikem z oboupohlavních i samičích květů.
Lebeda rozkladitá se rozmnožuje pouze semeny, na jedné rostlině dozrává i několik tisíc nažek (až 6000). Semena opadávající pod rostlinu zpravidla odnese vítr nebo spláchne voda. Klíčí nepravidelně, v průběhu celého roku, zvláště při vyšších teplotách půdy. Velká semena klíčí dříve než malá; příčinou etapového klíčení je především heterokarpie. Semena lépe klíčí po přezimování v půdě, přičemž začínají klíčit až po prohřátí půdy. V půdě si udržují víceletou klíčivost.
Klíční listy jsou čárkovité, lysé, 10–20 mm dlouhé; jejich velikost kolísá podle typu semen. V úžlabí klíčních listů jsou brzy založeny pupeny vedlejších stonků. První čtyři listy jsou párovitě sblížené, další jsou střídavé. Bývají úzce podlouhlé až podlouhlé, tupě zakončené, naspodu zúžené v krátký řapík, s čepelemi 20–30 mm dlouhými, celokrajnými až s nepatrným náběhem zubatosti v bazální části, postupně výraznější u dalších listů. Listy jsou jakoby pomoučené bílými měchýřkovitými chlupy.[2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Používá se jako listová zelenina. Protože rostliny téměř neobsahují kyselinu šťavelovou, jsou vhodné ke konzumaci jako „špenát“ – jsou vhodnější než listy špenátu setého. Mladé rostliny jsou křehké a šťavnaté – již od starověku se z listů lebedy rozkladité připravovaly saláty.
Vzrostlé rostliny jsou dobrým krmivem domácím i volně žijícím býložravcům. Semena jsou oblíbenou potravou zrnožravých ptáků (konopka obecná aj.).
Lebeda rozkladitá je ruderální rostlina a patří mezi zahradní a polní, pozdně jarní a generativně se rozmnožující plevele. Není však plevelem invazním a expanzivním ani rezistentním. Zapleveluje zahradní, polní a ostatní širokořádkové plodiny, komposty, skládky, rumiště a půdy bohaté na dusík. Pokud není vypleta včas, stávají se mohutné rostliny významným konkurentem, zastiňují okolní rostliny a odčerpávají jim vláhu a živiny; v tomto smyslu nejvíce škodí v okopaninách a zelinářských zahradách. Nažky jsou šířeny statkovými hnojivy (zvláště komposty a neuleželým hnojem), zemědělskými stroji, nejčastěji větrem a vodou z ohnisek zaplevelení.[3][4]
K potlačení stačí pečlivé agrotechnické zásahy a mechanická opatření (kosení, okopávka a podmítka strnišť). Ve srovnání s merlíky je výskyt méně četný.[5][6]
Pyl lebedy rozkladité je významným alergenem, protože jej lebeda rozkladitá jako větrosnubná rostlina produkuje značné množství.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oplodí je blanité a lze je snadno setřít rukou. Jednotlivé typy plodů se liší zejména velikostí a barvou oplodí a osemení.
- ↑ Mižík uvádí semena: 2,3–3 × 0,9 mm (žlutohnědá, silně zploštělá, s okrajovým kýlem a zobákovitým výčnelkem); 1,5–2,0 × 0,8 mm v průměru (černá, hladká, čočkovitého tvaru). Atlas plevelů uvádí semena: 2,5–3 mm široká (světleji zbarvená, hnědá, okrouhlá, silně zploštělá; tvoří podíl nejvýše 5 %); 1,5–2 mm široké (černohnědá, okrouhlá, na příčném řezu čočkovitá).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MIŽÍK, Peter. Atriplex patula L. – lebeda rozkladitá / loboda konáristá. In: Botany.cz [online]. 21. 10. 2009 [cit. 25. 4. 2018]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/atriplex-patula/
- ↑ a b LHOTSKÁ, Marie a KROPÁČ, Zdeněk. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. Praha: SPN, 1985, s. 126.
- ↑ MIKULKA, Jan a kol. Obrazový atlas plevelů [online]. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby [2009] [cit. 25. 4. 2018]. Přístup z: https://www.vurv.cz/plevele/plevele_1.asp Archivováno 16. 6. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ KOCIÁN, Petr. Lebeda rozkladitá. In: Květena ČR [online]. 13. 9. 2008 [cit. 25. 4. 2018]. Dostupné z: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=547
- ↑ Referenční laboratoř diagnostiky rezistence plevelů vůči herbicidům, invazních plevelů a jejich monitoring. In: Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. [online]. 2009 [cit. 25. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.vurv.cz/weeds/cz/ Archivováno 18. 9. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Zahradnický slovník naučný. 1, A–C. Praha: Ústav zeměděl. a potravin. inf., 1994, s. 157. ISBN 80-85120-51-8.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Atriplex patula L. In: Herba. Atlas plevelů, verze 2.2. [Po r. 2004] [cit. 27. 4. 2018]. Dostupné z: http://www.jvsystem.net/app19/Species.aspx?pk=1009&lng_user=1
- CLEVELY, Andy a RICHMONDOVÁ, Katherine. Velká kniha bylinek. Praha: Svojtka, 2007 (dotisk 1. čes. vyd.) 255 s. ISBN 80-7237-132-0.
- DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. 2. vyd. Praha: Nakl. Československé akademie věd, 1964. 387 s.
- HRON, František a KOHOUT, Václav. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Květoslav Hísek. České Budějovice: Výstavnictví zemědělství a výživy, 1988. 343 s.
- KOCIÁN, Petr. Lebeda rozkladitá. In: Květena ČR [online]. 13. 9. 2008 [cit. 25. 4. 2018]. Dostupné z: http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=547
- LHOTSKÁ, Marie a KROPÁČ, Zdeněk. Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin. Ilustrace Jan Maget. Praha: Státní pedagogické nakl., 1985. 547 s. Edice Pomocné knihy pro žáky.
- MIKULKA, Jan; KNEIFELOVÁ, Marta a kol. Plevelné rostliny. 2., kompletně přeprac. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 148 s. ISBN 80-86726-02-9.
- MIŽÍK, Peter. Atriplex patula L. – lebeda rozkladitá / loboda konáristá. In: Botany.cz [online]. 21. 10. 2009 [cit. 25. 4. 2018]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/atriplex-patula/
- Zahradnický slovník naučný. 1, A–C. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994. 440 s. ISBN 80-85120-51-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu lebeda rozkladitá na Wikimedia Commons
- Botany.cz
- Květena ČR
- Herba. Atlas plevelů, verze 2.2
- www.ars-grin.gov
- Plevele
- Laskavcovité
- Flóra Česka
- Flóra Číny
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady