Orel mořský

Orel mořský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	jestřábovití (Accipitridae)
Rod	orel (Haliaeetus)
Binomické jméno
Haliaeetus albicilla (Linné, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je největší dravec vyskytující se v Česku a zároveň největší evropský orel (Zárověň však menší než Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) hnízdící na jihu Španělska), rozpětí křídel dosahuje až 2,5 m. Létá s nataženými ručními letkami křídel. Staří ptáci mají žlutý hákovitý zobák a krátký bílý kýlovitý ocas. Mladí jedinci mají tmavě zbarvený zobák i tmavší ocas. Neopeřené nohy jsou žluté. Samec a samice se navzájem liší pouze velikostí.

Délka těla orla mořského dosahuje 69-92 cm, hmotnost u samce cca 4 kg, u samice 7 kg. Rozpětí křídel může dosahovat až 2,5 m. Zbarvení tmavohnědé jen ocas bílý, případně i jiné světlejší oblasti na hlavě a krku. Za letu se snadno pozná, podle charakteristického vzhledu dlouhých širokých křídel s roztaženými ručními letkami. Ocas je klínovitý, jeho zbarvení se v průběhu života výrazně mění. Přechází od hnědé mladých ptáků, přes hnědobíle mramorovanou k bílé barvě s hnědými okraji rýdovacích per u pohlavně dospělých jedinců. Podobně postupně světlá starším ptákům nejen hlava a hruď, kde může původní hnědá (bíle kropenatá) barva přejít až do hnědožluté, ale i zobák, který z hnědé přechází v jasně žlutou.

Hlasem je zdaleka slyšitelné „kjikjikjiklieklikklik“ samec má vyšší hlas, než samice.

Orel mořský pohlavně dospívá ve 4 - 5 letech. Hnízdí velmi časně a zásnubní lety mohou začínat již v prosinci. V lednu a únoru probíhá stavba hnízda a v druhé polovině února již snášejí vejce. Samice snáší nejčastěji 2 bílá vejce na kterých sedí střídavě oba rodiče po dobu cca 38 dní. Mláďata zpočátku krmí jen samice, která jim potravu trhá. Později si s kořistí poradí sama a předkládá jim jí i samec. Doba krmení na hnízdě je asi 70-75 dní. I po opuštění hnízda se mláďata zprvu zdržují poblíž a rodiče je krmí ještě alespoň měsíc.

Hnízdí na okrajích zatopených území, v jezernatých a rybničnatých oblastech. Hnízdo je obrovská stavba z klacků a proutí umístěná na stromech převážně v blízkosti vody. Průměr hnízda může dosahovat i 100-160 cm. Orli je využívají opakovaně, i když mohou v různých letech několik hnízd střídat. Každý rok hnízdo trochu dostaví, takže po několika letech může dosáhnout výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů.

V potravě orla mořského výrazně převažují ryby a vodní ptáci, méně i různí savci. Zvláště v zimě nepohrdnou ani mršinami. Složení potravy se mění v průběhu sezony, zvláště po zamrznutí rybníků nedokáží ulovit dost ryb. Denně potřebuje cca 700 g potravy.

Loví většinou v letu ryby, které jsou těsně u hladiny, vodní ptáky loví pouze z vodní hladiny, letících si nevšímá. Jeho kořist mívá nejčastěji 1-2 kg, ale unese i šestikilový úlovek.

Orel mořský je rozšířen v Evropě a Asii mimo tropické oblasti (palearktické rozšíření). Na severu tvoří hranici rozšíření lesotundra, na jihu hranice probíhá od Balkánského poloostrova přes Turecko k jižnímu pobřeží Kaspického moře. Jako okrajové oblasti výskytu se dají označit i některé středomořské ostrovy, Island, Kamčatka, a ostrovy podél severovýchodního pobřeží Asie.

Převážně severněji žijící populace v zimě přetahují do jižnějších oblastí a vyhledávají nezamrzající vodní plochy. Někdy zalétají i mnohem dále na jih, například do oblasti Perského zálivu, severní Indie a podobně. Mladí ptáci podnikají potulky, které však mohou vést i na sever (z Balkánu do střední Evropy a pod.).

Orli byli na velké části svého areálu vyhubeni, nebo byly výrazně sníženy jejich početní stavy. V poslední době se však situace zlepšuje a znovu se šíří zpět do původních lokalit. Početnost orla mořského v Evropě se odhaduje na 5 000 párů.

V České republice v současné době (první desetiletí 21. století) pravidelně hnízdí zhruba 30-35 párů. Zimujících ptáku je však mnohem víc (tyto počty přesahují 150 jedinců).

V druhé polovině 19. století zanikla poslední hnízdiště v Čechách, na Moravě až ve 20. letech 20. století. Dlouhá desetiletí zde orli jen zimovali. Největším zimovištěm byla Třeboňská pánev. Díky snahám ornitologů a orgánů ochrany přírody se nakonec povedlo dosáhnout toho, že orli na Třeboňsku opět zahnízdili. Žíjí i na Kladenských haldách. První mláďata byla průkazně vyvedena v roce 1986, rodiče byli jedinci odchovaní v zajetí. Patrně zde už před tím hnízdili i ptáci z divoké populace. Dnes se hnízdiště vyskytují i na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Českolipsku, Nymbursku, v Lužických horách a na jižní Moravě.

Orla mořského, který nemá v naší přírodě přirozeného nepřítele, může ohrozit jedině nezodpovědné chování lidí. Orli jsou v časných fázích hnízdění citliví k vyrušování, takže přítomnost lidí v blízkosti hnízda může vést až k jeho opuštění. Při těžbě dřeva může dojít ke zničení hnízdiště.

Mnohem závažnější je ale ilegální pokládání otrávených návnad, které se u nás velmi rozšířilo v posledních letech. Jen v roce 2006 na něj doplatilo 9 jedinců, desátý byl postřelen. Jedem, který bývá nejčastěji zneužíván, je insekticid karbofuran. Přestože je jakékoli pokládání otrávených návnad nelegální již více než 40 let, dochází k němu v současnosti v takovém rozsahu, že může během několika málo let způsobit vymizení orlů mořských z České republiky.

• Hudec, K.; Šťastný, K. a kol. (2005): Fauna ČR Ptáci 2/I. Academia Praha, 572 str. (druhé přepracované a doplněné vydání)
• Ševčík, J. (2006): Pták roku 2006 - orel mořský. ČSO a AOPK, 16.str.

Galerie orel mořský na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikidruhy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „taxon“.

• www.karbofuran.cz - informace o otravách orlů mořských
• Orel mořský - pták roku 2006
• Ptačí oblasti Rozšíření v ČR a Evropě
• hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den
• live webkamera - hlavní stránka přímý odkaz na video (800 kb/s)

Šablona:Pták roku v České republice Šablona:Dravci v ČR

Šablona:Link GA