Jestřabina lékařská

Jestřabina lékařská
Jestřabina lékařská (Galega officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bobotvaré (Fabales)
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Rod	jestřabina (Galega)
Binomické jméno
Galega officinalis L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je vytrvalá rostlina s odstálými nebo nicími namodralými či nafialovělými květy v bohatém hroznu, jediný druh rodu jestřabina rostoucí v české přírodě. Je považována za naturalizovaný archeofyt, který na území České republiky připutoval od Středozemního moře.

Druh pocházející z jižní a jihovýchodní Evropy je nyní rozšířen také ve velké části západní a střední Evropy až po střední Rusko a dále v Malé Asii, v oblasti Kavkazu i v Íránu a Iráku. Zavlečen byl i na sever i jih Ameriky. V Česku roste téměř po celém území, nejintenzivněji v teplých oblastech termofytika a mezofytika jižní Moravy.^[1][2]

Roste na loukách a okrajích cest, na březích vodních toků nebo nádrží i na rumištích a skládkách. Vyskytuje se také na nitrofilních a zasolených místech, mnohdy na jaře po delší dobu zaplavených. Má ráda těžší hlinité a jílovité půdy bohaté na živiny. V minulosti byla záměrně vysévána jako krmná plodina a tehdy se rozšířila do mnoha míst.^[2][3]

Vytrvalá rostlina, vysoká 40 až 100 cm, která vyrůstá ze silného kořene s větevnatými oddenky. Lodyhy jsou přímé, početné, nevětvené nebo rozvětvené již od báze, v průřezu oblé, plytce rýhované a lysé. Nejspodnější listy s řapíky jsou celistvé a teprve výše se jejich čepele stávají lichozpeřenými, jsou složené z pěti až devíti párů lístků. Téměř přisedlé lístky bývají podlouhlé neb kopinaté, 1 až 4 cm dlouhé a do 1 cm široké, celokrajné, na koncích špičaté a obvykle lysé. Na lodyze u řapíků jsou polostřelovité zoubkaté palisty.

Z úžlabí listů vyrůstají koncové hrozny s 15 až 35 oboupohlavnými květy na krátkých stopkách. Obvykle převislé květy mají zvonkovitý, asi 5 mm dlouhý pěticípý kalich, jeho trojúhelníkovité zuby jsou obvykle o něco delší než kališní trubka. Koruna, asi 10 mm dlouhá, má světle modrou pavézu a bělavě namodralá křídla i člunek. V květu je do jednoho svazku srostlých 10 tyčinek, jsou i s prašníky kratší než čnělka s bliznou. Rostlina kvete v červenci až září. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plodem je 3 až 4 cm dlouhý, přímo odstálý, válcovitý a na vrcholu v zobáček zúženy lusk, součást hroznovitého plodenství. Slabě článkovitý a lysý lusk s vyniklou žilnatinou obsahuje 4 až 7 semen, je obvykle nepukavý a většina semen se dostává do půdy až po jeho rozpadu v následujícím roce. Ledvinovitá, slabě zploštělá, asi 3,5 mm dlouhá semena mohou být olivově zelená až červeno hnědá.

Po svém okolí se rozmnožuje oddenky a vytváří husté jednodruhové kolonie. Na větší vzdálenosti se šíří semeny která klíčí až v druhé půli jara.^{[1][2][3][4][5]}

Jestřabina lékařská má, jak napovídá druhové jméno, mnohé léčivé vlastnosti využívané v lidovém léčitelství, sbírá se hlavně její nať. Rostlina obsahuje glykosidy, aminokyseliny, sacharidy, saponiny, třísloviny a hořčiny. Usušená droga se podává formou nálevu a její hlavní léčebné vlastnosti spočívají ve snižování hladiny cukru v krvi, ke zvyšování činnosti mléčných žláz a působí také silně močopudně. Naopak její semena nejsou lidem prospěšná a ve větším množství mohou uškodit.

V minulosti byla vysévána jako pícnina obsahující hodně bílkovin i sacharidů a pro zvýšení produkce mléka se přidávala dobytku do krmiva. V současnosti se od této praxe upustilo, neboť dojivost je sice výšší, ale mléko mívá nepříznivé organoleptické vlastnosti (hořkost). Při kombinaci s jinými krmivářskými surovinami dochází k poškozování trávicího traktu a ke snižování hmotnosti zvířat. V současnosti bývá tato rychle rostoucí rostlina používána jako zelené hnojení, obohacuje půdu o organickou hmotu i atmosférický dusík.^[5][6][7]

Jestřabina lékařská není v ČR ohrožená.^[8] a je zařazena na seznam mapovaných druhů v rámci projektu Mapování a monitoring invazních druhů

• 
  Květenství
• 
  Kolonie rostlin
• 
  Semena

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jestřabina lékařská na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření jestřabiny lékařské v ČR