Jan Černý-Niger

Jan Černý-Niger
Narození	1456 Praha
Úmrtí	říjen 1530 (ve věku 73–74 let) Prostějov
Povolání	lékař a spisovatel
Témata	lékařství, teologie a křesťanství
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Černý, lat. Niger, Nigera (ca 1456 Praha – před 1. listopadem 1530 Prostějov) byl český lékař a literárně činný člen Jednoty bratrské.

Stejné jméno nesl v Jednotě bratrské biskup Jan Černý (1500/1510–1565), který je pro odlišení obou osob označován jako Nigranus.

Pocházel z měšťanské utrakvistické rodiny. Studoval na pražské univerzitě, kde se stal v dubnu 1479 bakalářem. Poté se u blíže neznámého mistra Václava soukromě věnoval studiu lékařství. Během studií v Praze pobýval v Rečkově koleji. V rámci příprav na své povolání prováděl excerpta z lékařských děl, některé z těchto rukopisů se dochovaly dodnes. Ještě v průběhu studií se seznámil s učením Jednoty bratrské a někdy mezi lety 1480–1486 odešel na výzvu svého mladšího bratra Lukáše Pražského do Litomyšle, kde působil jako lékař. Od roku 1490 je doložen v domě na Horním Městě, zvaném později U Jana lékaře. Nejspíše ještě před rokem 1490 se přidal k bratřím.

V průběhu své lékařské praxe si vytvořil významnou klientelu, léčil např. Viléma z Pernštejna s jeho manželkou Johankou z Liblic a moravského humanistu Augustina Käsenbrota-Olomouckého, s nímž vedl náboženskou polemiku. Pravděpodobně kvůli svým profesním zájmům se nejpozději na začátku roku 1500 přestěhoval do Prostějova, svůj litomyšlský dům prodal v září 1501 Martinu Kabátníkovi. Po Kabátníkově smrti v roce 1503 se Černý stal jedním ze tří poručníků jeho dětí. V Prostějově, kde vlastnil dům před Kosteleckou branou, působil Černý jako lékař někdy do roku 1513/1514 a po několikaletém pobytu v Litomyšli opět od roku 1519 až do svém smrti. Vedl zde bratrský léčebný dům, který je v pramenech opakovaně zmiňován až do počátku 17. století. K jeho žákům patřili pozdější pražský lékař a lékárník Petr z Třebska a kutnohorský lékař a profesor pražské univerzity Jan Berka z Chocně. V některých teologických otázkách zastával Černý na rozdíl od svého bratra Lukáše konzervativní postoj, avšak postavil se proti opětování křtu. V bratrských pramenech není doloženo, že by se stal knězem a s největší pravděpodobností nezastával v Jednotě ani žádný jiný duchovní úřad, z čehož jej vylučovalo již jeho povolání lékaře.

• Spis o nemocech morniech, kterak se mají lidé chovati před tím i při tom času (1496, tisky 1506, 1518, 1530, 1542, 1544, 1556, ca 1562, 1582, ca 1604, 1633; dílo je dochováno i v několika rkp.). Pojednání o moru, které je pozoruhodné zdůrazňováním prevence, v této době ještě neobvyklé.
• Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář (tisk 1517 v Norimberce). Nejvýznamnější spis Jana Černého, vytvořený na základě vlastního studia. Pojednává léčebné účinky rostlin, které jsou opatřeny českými, německými a latinskými názvy. Kniha je prvním českým herbářem, vydaným tiskem, doplňují ji četné dřevořezy a patří k základním dílům českého humanistického lékařství.
• Černý byl též autorem několika náboženských spisů, které zůstaly v rukopisech a do dnešních dní se nedochovaly. Petr z Třebska zmiňuje v předmluvě ke spisu O nemocech morniech (ve vydání z r. 1530) následující traktáty: Nepotřebí se křesťanu již jednú pokřtěnému po druhé se křtíti (1494); Výklad utěšený na Ecclesiastes, knihy Šalamúnovy (1500; spis byl věnován Johance z Liblic, ženě Viléma z Pernštejna); Dialog, že křesťanu nenáleží přísahati (ca 1489‒1496). Podle téhož zdroje byl Černý také autorem traktátu, určeného Zachařovi z Chrudimě, písaři královských dolů v Kutné Hoře.
• Tři listy Augustinovi Olomouckému z počátku 16. století, v nichž se Jan Černý zastává bratrského učení. V rukopise se dochoval jen český překlad dvou jeho listů, datovaných 5. dubna a 7. července 1501.
• Podle zprávy Matouše Collina z Chotěřiny v předmluvě jeho spisu Antiqua et constans confessio fidei ecclesiae Christi in regno Boiemiae (1562) Černý také spolupracoval na redakci jednoho z bratrských kancionálů. Údaj se týká nejspíše nedochovaného vydání z roku 1505.

• BOHATCOVÁ, Mirjam. České tištěné herbáře 16. století. Praha 1991 (Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků. Monographia 2), 3‒34
• BOHATCOVÁ, Mirjam. Über den Erstdruck eines tschechischen Kräuterbuchs (Nürnberg, H. Höltzel 1517). Gutenberg-Jahrbuch 56 (1981), 175‒192
• BOHATEC, Miloslav. Die Anfänge der dokumentarischen Illustration in böhmischen Drucken. Gutenberg-Jahrbuch 38 (1963), 201–208 (Černého Herbář)
• GELLNER, Gustav. Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské. Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historická (1934), č. 3
• Lexikon české literatury. Sv. 1. Praha 1985, 456
• MÜLLER, Joseph Theodor. Dějiny Jednoty bratrské. Sv. 1. Praha 1923 (podle rejstříku)
• Ottův slovník naučný. Sv. 6. Praha 1893. [Heslo „Černý Jan, po lat. Niger" je na str. 634‒635; autor Antonín Truhlář.) Dostupné online
• RYBIČKA, Antonín. Slavní lékaři bratrští. Památky archaeologické a místopisné 15 (1890–1892), 302–303
• ŠEDIVÝ, Emil. Prvý český tištěný herbář Jana Černého z roku 1517. Příspěvek k názvosloví lékárnickému, léčitelskému a věd přírodních na poč. stol. XVI. v Čechách. Praha 1905
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 29–30. 
• ZAPLETAL, Florian. Mistr Jan Černý a poslední pobyt Viléma z Pernšteina na rodné Moravě. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 44 (1931), 56–72
• TICHÁ, Zdeňka. Jan Černý: Knieha lékarska, kteráž slove herbář aneb Zelinář. Praha 1981

• Černý ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Černý-Niger
• Jan Černý-Niger v lexikonu Kdo byl kdo Archivováno 11. 9. 2014 na Wayback Machine.