Kris

Kris je dýka pocházející z ostrova Jáva a rozšířená po celé jihovýchodní Asii. Čepel (bilah) bývá zpravidla asymetricky zvlněná (existují však i rovné krisy), u rukojeti výrazně rozšířená jako opora a dlouhá 30–40 cm.

Dýka je vykována z několika vrstev obyčejného i meteoritického železa: meteoritický kov je díky obsahu niklu tmavší a vytváří na povrchu čepele unikátní kresbu nazývanou pamor.^[1] Rukojeť (hulu) bývá dřevěná, kostěná nebo ze slonoviny a bohatě vyřezávaná, často mívá tvar stylizované lidské postavy. Pochva (warangka) je dřevěná a vykládaná kovem; u nejdražších exemplářů zlatem. Zbraň se nosí uvázaná vzadu za pasem sarongu.

Kris neslouží jen jako osobní zbraň, ale také jako talisman a výraz společenského postavení.^[2] V tradičních představách Malajců je obdařen nadpřirozenou silou, proto má jeho zdobení náboženský význam.

Zacházení s krisem je spojeno s mnoha rituály, jako je například pravidelné omývání zbraně citronovou šťávou. Předává se v rodině jako vzácné dědictví (pusaka), výrobci krisů tvoří uzavřenou společnost, která chrání svá tajemství. Krisy se objevují už na basreliéfech v chrámu Prambanan, vybudovaném v 9. století. V legendách se hovoří o kouzelném krisu jménem Taming Sari, který vlastnil hrdina Hang Tuah, admirál z Malakky. Kris je pokládán za tradiční malajský národní symbol, ve státním znaku Malajsie je vyobrazeno pět krisů představujících pět původních států.^[3]

V roce 2005 vyvolal skandál malajsijský ministr Hishammuddin Hussein, když při svém projevu touto dýkou mával, což bylo vnímáno jako provokace vůči čínské menšině.^[4] V roce 2008 zařadilo UNESCO kris na seznam Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva.

• Slovníkové heslo kris ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu kris na Wikimedia Commons
• Kris na stránce UNESCO
• Kris na stránce visitindonesia-paradise.blogspot.cz