Fríské jazyky

Fríské jazyky jsou skupina čtyř, resp. pěti příbuzných západogermánských jazyků používaných etnickou skupinou Frísů žijící na jižním pobřeží Severního moře na území Nizozemska, Německa a Dánska. Fríské jazyky jsou považovány za nejbližší dosud živé příbuzné angličtiny. Někdy se tak zkráceně říká též západofríštině.

• západofríština
  • stadsfries
• východofríština
  • sater-fríština
• severofríština

Navzájem jsou tyto jazyky a jejich varianty odlišné a ne vždy vzájemně srozumitelné.

Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Dochovaly se písemné památky ze 13. až 16. století. Pak Frísko ztratilo samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura (například nizozemský spisovatel Theun de Vries napsal některá svá díla ve fríštině).

Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy.

Fríské jazyky se píší latinkou. Fríská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

Fríské jazyky mají velmi složitý systém samohlásek a dvojhlásek, který je zde popsán jen zjednodušeně.

• A a O se čte jako otevřené O.
• Â a Ô se čte Ó.
• AA se čte Á.
• E se čte otevřené.
• Ê se čte jako otevřené É.
• EE se čte Í.
• I se čte [I].
• II se čte Í.
• OO se čte OU.
• U se čte Ö.
• Û se čte U.
• Ú se čte Ü.
• Y se čte [i].
• B na konci slova se čte P.
• D na konci slova se čte T.
• H se nečte před J.
• V i W se čte V.
• Q se nepoužívá, místo něj se píše KW.
• X se nepoužívá, místo něj se píše KS.
• C se používá jen ve slovech cizího původu

Fríské jazyky jsou analytické jazyky. Podstatné jméno má opisné skloňování, pády se vytratily (s výjimkou omezeně užívaného genitivu). Rody jsou jen dva (společný a střední). Rozlišuje se určitý a neurčitý člen, stojí před jménem a shoduje se s ním v rodě. Systém slovesných časů je stejný jako v nizozemštině.

Us Heit yn 'e Himel, lit jo namme hillige wurde, lit jo keninkryk komme, lit jo wil dien wurde op ierde likegoed as yn 'e himel. Jou ús hjoed ús deistich brea en ferjou ús ús skulden, sa't wy ús skuldners ek ferjûn hawwe; en lit ús net yn fersiking komme, mar ferlos ús fan 'e kweade. want jowes is it keninkryk en de krêft en de hearlikheid oant yn ivichheid. Amen!

Každý z fríských jazyků má několik dialektů. Mezi některými jsou rozdíly tak veliké, že překážejí vzájemnému porozumění. Často tak nemusí být rozumět ani sousedním dialektům.

• západofríština používaná ve Frísku (Nizozemsko)
  • Klaaifrysk
  • Wâldfrysk
    • Noardhoeks
  • jihofríština (Súdhoeks)
  • jihozápadní fríština (Súdwesthoeksk)
  • Schiermonnikoogs
  • Hindeloopers
  • Aasters
  • Westers
• východofríština používaná v Dolním Sasku (Německo)
  • sater-fríština
  • několik dalších mrtvých dialektů
• severofríštína používaná ve Šlesvicku-Holštýnsku (Německo), kde je jedním z úředních jazyků
  • pevninské dialekty
    • dialekt Mooring
    • dialekt Hoorning
    • dialekt Wiedingharde
    • dialekt Tideland Islands
  • ostrovní dialekty
    • dialekt Sylt
    • dialekt Föhr
    • dialekt Amrum
  • Helgolandština

• Seznam jazyků
• Seznam písem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fríské jazyky na Wikimedia Commons