El'ad Peled
El'ad Peled | |
---|---|
El'ad Peled (listopad 1965) | |
6. generální ředitel ministerstva školství a kultury | |
Ve funkci: 1970 – 1976 | |
Předchůdce | Ja'akov Sarid |
Nástupce | Eli'ezer Šmu'eli |
Vojenská služba | |
Složka | Hagana Palmach Izraelské obranné síly |
Doba služby | 1944–1968 |
Hodnost | generálmajor (aluf) |
Bitvy/války | první arabsko-izraelská válka (1947–1949) operace Kadeš (1956) šestidenní válka (1967) |
Narození | 11. listopadu 1927 Jeruzalém, Britský mandát Palestina |
Úmrtí | 26. července 2021 (ve věku 93 let) Izrael |
Místo pohřbení | Kirjat Anavim |
Národnost | izraelská |
Děti | Yuval Peled |
Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě |
Profese | vychovatel a důstojník |
Commons | Elad Peled |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
El'ad Peled (hebrejsky אלעד פלד, rodným jménem El'ad Reisfeld; * 11. listopadu 1927 Jeruzalém, Britský mandát Palestina – † 26. července 2021) byl izraelský pedagog, generálmajor (aluf) Izraelských obranných sil a v letech 1970–1976 generální ředitel ministerstva školství a kultury.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Peled se narodil jako El'ad Reisfeld v Jeruzalémě v roce 1927 a v útlém věku se s rodinou přestěhoval do Tel Avivu, kde navštěvoval školu pro děti dělníků. V deseti letech se připojil k hnutí ha-Machanot ha-olim, a když dosáhl středoškolského vzdělání, vstoupil do organizace Hagana, v rámci které odešel v roce 1944 na výcvik. Přihlásil se také k výcviku organizace Palmach.
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci Palmachu byl členem roty Ch a v roce 1945, po rozkolu v emigrantském táborovém hnutí, se zapojil do výcviku hebrejských skautů. O rok později absolvoval kurz velitelů družstev a o další rok později kurz velitelů čet. Na konci kurzu, v roce 1947, byl vyslán jako velitel čety Ašdot Ja'akov a později velel nové četě, kterou založil v Misgav Am a Ramot Naftali. S vypuknutím války za nezávislost byl jmenován velitelem čety třetího praporu – galilejského praporu brigády Jiftach,[1] byl pověřen velením města Safed a podílel se na dobytí města Tiberias. Později bojoval v operaci Jo'av a byl jmenován zástupcem velitele praporu.[2]
Po skončení války pokračoval ve službě v Izraelských obranných silách, nejprve jako velitel velitelského kurzu a poté jako zástupce velitele brigády Oded. Poté zastával funkci operačního důstojníka brigády Jerušalajim a velitel 910. praporu brigády Nachal. Současně byl také jedním ze zakladatelů Velitelské a štábní školy Izraelských obranných sil (POAM).
Od roku 1956, po návratu z vojenských studií v Paříži, zastával řadu funkcí, včetně velícího důstojníka na jižním velitelství během sinajské války a hlavního instruktora na POAM.
V roce 1958 byl jmenován velitelem brigády Golani. Velel jednotkám brigády při operaci Chargul, nájezdu na syrskou vesnici Túfík.[3]
Poté působil jako vedoucí operačního ředitelství a asistent náčelníka Generálního štábu, velitel Vysoké školy národní bezpečnosti[4] a velitel 36. brigády během šestidenní války. Během války byla divize pod velením severního velitelství, obsadila severní Samařsko včetně měst Náblus a Dženín a její jednotky se zapojily do bitvy, která se odehrála v údolí Dotan. V poslední den války velel dobývání jihu Golanských výšin.
V roce 1968 ukončil službu v hodnosti generálmajora (aluf). Během vojenské služby vystudoval ekonomii a filozofii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Později se také zapojil do jomkipurské války.[5]
Civilní kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1968, na konci své vojenské služby, byl Peled jmenován zástupcem výkonného ředitele Israel Electric Corporation s příslibem, že Ja'akov Chuši brzy odejde do důchodu a Peled se stane jeho nástupcem. Avšak po dvou letech, kdy Chuši do důchodu neodešel, Peled z Israel Electric Corporation odešel a přijal nabídku stát se generálním ředitelem ministerstva školství a kultury.[6]
V roce 1970 byl jmenován generálním ředitelem ministerstva školství a kultury.[7] Jako generální ředitel ministerstva školství navrhl reformu, podle níž by učitelé pracovali pouze pět dní v týdnu, ale zůstávali by ve škole po celý školní den.[8] Program Ofek chadaš (doslova Nový horizont), přijatý o více než 30 let později, se tomuto plánu do jisté míry podobá.
V roce 1976 získal doktorát z pedagogiky na Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech, který byl financován stipendiem Van Leerovy nadace.[9] Za tímto účelem si vzal roční dovolenou na ministerstvu školství,[10] po níž bylo předem dohodnuto, že se na své místo nevrátí.[11]
Po návratu do Izraele se umístil na horních pozicích na jedné z jeruzalémských kandidátních listin a po volbách byl jmenován místostarostou Jeruzaléma zodpovědným za rehabilitaci, zvelebení města a hygienu.[12] V srpnu 1981 oznámil rezignaci na funkci místostarosty, aby se mohl soustředit na svou práci lektora v oblasti vzdělávání na Ben Gurionově univerzitě v Negevu.
Pracoval také jako poradce v oblasti vzdělávání pro instituce v Izraeli i v zahraničí, včetně Světové banky.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Peled se oženil se Cimrou, se kterou měl dvě děti, umělce Juvala Peleda a bioložku Ja'el Gabrieliovou.
Peled zemřel 26. července 2021 ve věku 93 let.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku אלעד פלד na hebrejské Wikipedii.
- ↑ HERZOG, Chaim; GAZIT, Šlomo. The Arab-Israeli wars: war and peace in the Middle East from the 1948 War of Independence to the present. [s.l.]: Random House, Inc. Dostupné online. ISBN 9781400079636. S. 177.
- ↑ KIMON, Eliša Ben. פרידה ממפקד: האלוף אלעד פלד הלך לעולמו. Jedi'ot achronot. S. 17.
- ↑ מבצע "חרגול" [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné v archivu. (hebrejsky)
- ↑ מ"המכללה הפרטית" למכללה הלאומית: אל"מ אלעד פלד נתמנה למפקד המכללה לבטחון לאומי.. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ S. LIEBEMAN, Charles; Eliʻezer Don-Yiḥya. Civil religion in Israel: traditional Judaism and political culture in the Jewish state. [s.l.]: University of California Press, 1983. Dostupné online. ISBN 9780520048171.
- ↑ מעריב, 13 אוגוסט 1970 — כשמשתבש ח י ל ו ף י הח ו מר י ם [כתבה]. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מעריב, 10 אוגוסט 1970 — אלעד פלד אושר מנכ"ל משרד החינוך [כתבה]. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מעריב, 3 דצמבר 1974 — ;אלעד פלד מציע : לארגן מחדש עבודת המודים [כתבה]. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מעריב, 12 אוגוסט 1976 — מנכ"ל מש' _תתוד»עא למשתלם באדוז"ב - במ"לוגה מ"ואן ליד" [כתבה]. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ דבר, 4 יולי 1977 — UNKNOWN [כתבה]. Davar [online]. [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ BLOCH, Danijel Atar. דבר, 19 נובמבר 1975 — אלעד פלד - יפרוש מתפקיד מנכ"ל החיבור ־ [כתבה]. Davar [online]. [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ דבר, 26 אוגוסט 1981 — אלעד פלד פורש מעיריית ירושלים [כתבה]. Davar [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ PINKLER, Kobi. האלוף במיל' אלעד פלד הלך לעולמו. Aruc ševa [online]. 2021-07-26 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu El'ad Peled na Wikimedia Commons
- רשימת הפרסומים של אלעד פלד [online]. Národní knihovna Izraele [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- אלוף (מיל') פלד רייספלד אלעד ז"ל [online]. Palmach [cit. 2022-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-21. (hebrejsky)
- אלופי "ששת הימים" – ביום הששי ההוא: בצפת: ממשל עברי עוד לפני קום המדינה. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- GIL, Šraga Har. אנשים מאחורי הכותרת: המפקד בא לחברת החשמל. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- EJN, Moše. מעריב, 13 אוגוסט 1970 — כשמשתבש ח י ל ו ף י הח ו מר י ם [כתבה]. Ma'ariv [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- MARGALIT, Keren Melamed. שמר על הצפון: מפקד הקרב על דרום הגולן ב-67 משחזר. Makor rišon [online]. 2017-09-16 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ON, Ja'akov Bar. אלוף במיל' אלעד פלד עדיין מתגעגע לפלמ"ח. Ma'ariv [online]. 2018-12-17 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ADERET, Ofer. אלוף אלעד פלד, מאחרוני מפקדי מלחמת העצמאות וששת הימים, מת בגיל 93. Ha'arec [online]. 2021-07-26 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- הובא למנוחות אלוף (בדימוס) אלעד פלד ז"ל [online]. Izraelské obranné síly, 2021-07-27 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (hebrejsky)
- האם מהווה צה"ל סכנה של מיליטריזם לחברה הישראלית?
- מלחמת ששת הימים – מבט לאחר ארבעים שנה