Grabštejn (vesnice)
| Grabštejn | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Chotyně |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°50′54″ s. š., 14°52′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 107 (2021)[1] |
| Katastrální území | Grabštejn (3,37 km²) |
| PSČ | 463 34 |
| Počet domů | 22 (2011)[2] |
  Grabštejn | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 53538 |
| Kód k. ú. | 653535 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grabštejn (německy Grafenstein) je malá vesnice, část obce Chotyně v okrese Liberec. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Chotyně. Prochází zde silnice I/35. Grabštejn je také název katastrálního území o rozloze 3,37 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o hradu Grabštejn pochází z roku 1277,[4] o vsi v podhradí, tehdy německy zvané Grafenthal, pak existuje první zpráva až z roku 1514.[5] Poslední zmínka o Grafenthalu je z roku 1606.[5] Grafenthal je v pramenech uváděn jako městečko s vlastním trhem. Předpokládá se proto, že takto bylo obcházeno mílové právo královského města Žitavy, v jehož dosahu ležel blízký Hrádek nad Nisou. Hrádečtí proto pořádali svoje trhy v blízkém a nejspíše velmi malém Grafenthalu, který ležel již za hranicí žitavských výsostných práv. Když městečko Hrádek získalo v roce 1581 vlastní trhové právo, přivodilo to nejspíše také úpadek pro Grafenthal.[5] Obec zanikla patrně za třicetileté války, kdy byl sousední hrad Grabštejn v letech 1645–1648 obsazen švédskými vojsky. Bývalé městečko Grafenthal již není uváděno ani v tzv. berní rule z roku 1654,[6] je tedy jasné, že již bylo zcela vylidněné a pusté. Nynější ves Grabštejn datuje svůj vznik teprve do doby kolem roku 1700.[7] Za sedmileté války, když Prusové ustupovali z Čech po prohrané bitvě u Kolína, využili v červenci 1757 barokní sýpku v areálu hospodářského dvora jako lazaret pro své raněné vojáky, později okolí sýpky posloužilo jako hromadný hrob pro 700 raněných z habsburského vojska, jejichž lazaret se nacházel v hradě samotném.[8] Zřejmě v roce 1764 vznikla v obci první škola, která po vzniku domovních čísel v roce 1770 obdržela čp. 15.[9]
Revoluce roku 1848 přivodila zánik tzv. patrimoniální správy, kdy zanikla panství jednotlivých vrchností jako nejnižší správní jednotky a byla nahrazena okresy, reprezentujícími jak státní správu, tak samosprávu. Od roku 1850 připadal Grabštejn pod politický okres Liberec a soudní okres Chrastava. V letech 1850–1880 byl Grabštejn místní částí obce Oldřichov, v dalších letech fungoval jako samostatná obec.[7] Protože stará škola v obci již nevyhovovala zdravotním ani bezpečnostním limitům, byla opravena a ponechána jako obydlí úředních kočí a namísto ní postavena v letech 1899–1900 na náklad majitele bývalého panství, hraběte Františka Clam-Gallase, nová budova, čp. 32, dodnes stojící. Ve škole se však učilo jen do školního roku 1927/28, pak byla uzavřena.[10] Následkem pozemkové reformy byl v letech 1921–1927 postupně zkonfiskován celý tzv. velkostatek Grabštejn, zbytek původního grabštejnského panství. Hraběnce Marii Podstatzké-Liechtenstein, rozené Clam-Gallas, zbyl v katastru obce jen vlastní hrad a s ním budovy v podhradí se zámkem a okolním parkem,[11] tedy areál dnešní vojenské výcvikové základny psovodů. Její neprovdané sestře Klotyldě, paní na Frýdlantě, zůstal ještě malý pivovar se sousedním hostincem na břehu dnešního Grabštejnského rybníka,[11] německy poeticky nazývaném Gondelteich, doslova gondolový rybník, po kterém opravdu jezdily veřejné lodičky, a který tvořil spolu s hradem a hostincem oblíbený výletní cíl pro turisty z obou stran hranice. Konec druhé světové války a následný násilný odsun německého obyvatelstva způsobil v životě obce dodnes nezahojený šrám.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 199 | 212 | 235 | 209 | 229 | 187 | 186 | 135 | 142 | 126 | 141 | 131 | 127 | 101 | 107 |
| Počet domů | 27 | 30 | 31 | 30 | 33 | 33 | 33 | 36 | 36 | 19 | 19 | 21 | 23 | 22 | 22 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Hrad a zámek Grabštejn
- Zemědělský dvůr se souborem staveb a pozemků bažantnice a zásobní zahrady
- Pozdně barokní kaplička Čtrnácti svatých pomocníků
- Cihlová budova bývalé školy při silnici směrem na Žitavu a Hrádek n. N.[14]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Franz Bernert (1811–1890), titulární biskup z Azotu, apoštolský vikář biskupství Míšeň-Drážďany, apoštolský prefekt v Horní Lužici a zpovědník krále Alberta
- Christiana Clam-Gallas (1886–1947), hraběnka, dcera Františka Clam-Gallase, provdaná hraběnka Arco-Zinneberg
Osobnosti spjaté s obcí
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Mehl ze Střelic (1514–1589), císařský dvorní rada, místokancléř české dvorské kanceláře, majitel grabštejnského panství, vzdělanec a mecenáš umění
- Jan Sedlák (* 1963), kastelán hradu Grabštejn v letech 1992–2013, za jeho působení se hrad pozdvihl z ruiny na evropsky uznávaný příklad citlivě rekonstruované památky
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 440. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c SEELIGER, Ernst Alwin. Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1. 1. vyd. Reichenberg: [s.n.], 1936. S. 65.
- ↑ RYANTOVÁ, Marie; CHALUPA, Aleš; ČECHURA, Jaroslav (ed.). Berní Rula 8–9, Kraj Boleslavský. 1. vyd. Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. S. 232–249 (Panství Krabštejnský pana pana hraběte z Trauttmonsdorfu).
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 440.
- ↑ WINZELER, Marius a kol. Grabštejn zapomenutý a objevený / Grafenstein - vergessen und wiederentdeckt / Grabštejn zapomniany i odkryty. Redakce Jan Sedlák; překlad Romana Cermanová, Karin Kurek. 1. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a oživení státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s., XVI stran fotografických příloh. ISBN 978-80-260-4698-1. Kapitola MATOUŠEK, Jan, Historie hradu a zámku Grabštejn do r. 1945, s. 8–14, zde s. 12–13. (česky, německy, polsky (zkrácená verze)) Vydání podpořeno z evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa.
- ↑ NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku, poplužní dvůr a další vrchnostenské stavby - Archivní rešerše. nevydáno, interní tiskovina. vyd. Ústí nad Labem: [s.n.], 2009. 127 s. S. 91.
- ↑ NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku.... [s.l.]: [s.n.] S. 93–94.
- ↑ a b Genealogisches Handbuch der gräflichen Häuser, Gräfliche Häuser. 1. vyd. Svazek X. Limburg an der Lahn: Justus Perthes, 1981. Heslo Clam-Gallas.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Soupis nemovitých kulturních památek okres Liberec, a-le. Příprava vydání Petra Šternová. 1. vyd. Liberec: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Liberci, 2010. 268 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903934-2-4. Heslo Obec Grabštejn, s. 120–128.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Grabštejn na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Grabštejn na webu ČÚZK
