Franz Clam-Gallas

Franz Clam-Gallas
Franz Clam-Gallas v závěru svého života
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1895 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Narození	26. července 1854 Liberec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. ledna 1930 (ve věku 75 let) Frýdlant Československo Československo
Místo pohřbení	Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
Choť	(1882) Marie z Hoyos-Sprinzensteinu (1858–1938)
Rodiče	Eduard Clam-Gallas (1805–1891) a Klotylda z Dietrichsteinu (1828–1899)
Děti	1. Christiane (1886–1947) 2. Eleonore (1887–1967) 3. Eduardine (1889–1970) 4. Gabrielle (1890–1979) 5. Marie (1893–1959) 6. Clothilde (1898–1975) 7. Sophie (1900–1980)
Příbuzní	sestra: Eduardine, provd. Khevenhüller-Metsch (1851–1925) vnuk: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) vnuk: František Schwarzenberg (1913–1992) vnuk: Radslav Kinský (1928–2008) vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008) vnuk: Franz Karl Auersperg (1935–2008) pravnuk: Karel VII. Schwarzenberg (* 1937)
Alma mater	Vídeňská univerzita (právnická fakulta)
Profese	politik a velkostatkář
Commons	Franz Clam-Gallas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František hrabě z Clam-Gallasu (německy Franz Joseph Christian Maria Graf von Clam-Gallas, 26. července 1854, Liberec^[1] – 20. ledna 1930, Frýdlant) byl český šlechtic a velkostatkář. V rodové tradici byl majitelem velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn a Lemberk, dále Clam-gallasovského paláce v Praze a ve Vídni. Byl posledním mužským příslušníkem rodu Clam-Gallasů.

František z Clam-Gallasu byl syn hraběte Eduarda z Clam-Gallasu, rakouského generála pěchoty, a vnuk hraběte Kristiána Kryštofa z Clam-Gallasu, pozemkového vlastníka v severních Čechách, matka Klotylda byla jednou z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.

Absolvoval gymnázium na Malé Straně v Praze, poté dva roky studoval práva na univerzitě ve Vídni, další vzdělání si doplnil na zemědělské vysoké škole. Krátce sloužil v armádě, později mimo aktivní službu dosáhl hodnosti rytmistra. Od mládí se částečně podílel na správě rodového majetku, jako samostatné bydlení byl pro něj vyčleněn zámek Grabštejn.

V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1901 se stal tajným radou. Od roku 1895 byl též doživotním členem rakouské panské sněmovny. V letech 1901–1913 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se angažoval ve Svazu německých velkostatkářů.

Po celý život se věnoval charitě a podpoře různých oblastí veřejného života v severních Čechách, kde byl čestným členem řady spolků. Podle účetnictví správy velkostatků věnoval na darech různým organizacím, institucím a spolkům téměř tři milióny korun.

Za své zásluhy byl v roce 1898 odměněn řádem císaře Leopolda, za aktivity v rámci Červeného kříže za první světové války na Balkáně obdržel bulharský Řád sv. Alexandra (1917), byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Také města Liberec a Hrádek nad Nisou mu udělila čestné občanství.

Přes všechny aktivity v různých sférách veřejného života byl František z Clam-Gallasu především správcem rodového majetku, který převzal po otci v roce 1891. Jednalo se o čtyři velkostatky (Liberec, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk), palác v Praze a ve Vídni. Severočeské velkostatky měly rozlohu 31 690 hektarů půdy a Clam-Gallasovi patřilo šesté místo mezi největšími vlastníky půdy v Čechách. Hodnota statků byla počátkem 20. století vyčíslena na více než tři milióny korun s čistým výnosem téměř 400 000 korun ročně. Vzhledem k lokalizaci statků v oblasti Jizerských hor bylo stěžejním předmětem podnikání lesní hospodářství. Kromě toho Clam-Gallas provozoval četné průmyslové podniky jako cihelny, pivovary nebo mlýny. Menší význam mělo zemědělství, kromě toho do výnosu velkostatků spadaly i zisky z podílů na provozování lázní Libverda. Do struktury clam-gallasovských statků významně zasáhla pozemková reforma, jejíž dopady se František z Clam-Gallasu snažil snížit jednáním s četnými úřady prakticky až do své smrti. Po vzniku Československa poskytl svůj pražský palác pro potřeby ministerstva financí, později prodal státu liberecký zámek.

Hrabě František z Clam-Gallasu zemřel 20. ledna 1930 ve věku 75 let na zámku Frýdlant jako poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů. Pohřben byl o týden později za široké účasti veřejnosti v rodové hrobce v Hejnicích.

20. dubna 1882 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií z Hoyos-Sprinzensteinu (12. srpen 1858, Horn – 5. leden 1938, Vídeň), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Idy Marie hraběnky Paarové. Z manželství se narodilo sedm dcer:

• 1. Kristýna (Christiane, 1886–1947)
  • ∞ Maria Josef z Arco-Zinnebergu (1881–1924)
• 2. Eleonora (Eleanore, 1887–1967)
  • 1. ∞ Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914)
  • 2. ∞ Zdenko Kinský z Vchynic a Tetova (1896–1975)
• 3. Eduardina (Eduardine, 1889–1970)
  • ∞ Prof. MUDr. Adolf Winkelbauer (1890–1965), morganatický sňatek
• 4. Gabriela (Gabrielle, 1890–1979) – dědička zámku Lemberk
  • ∞ (28. duben 1914) Adolf Karel z Auerspergu (1886–1923)
• 5. Marie (1893–1959) – dědička hradu Grabštejn
  • ∞ Karel Podstatský-Lichtenštejn (1874–1946)
• 6. Klotylda (Clothilde, 1898–1975) – dědička zámku Frýdlant – zůstala svobodná, starala se o ovdovělou matku
• 7. Žofie (Sophie, 1900–1980)
  • ∞ Eduard Rupert z Auerspergu (1893–1948)

Manželka Marie byla poslední, jejíž ostatky byly uloženy v roce 1938 do rodinné hrobky v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

• 
  Franz Clam Gallas vpravo kolem roku 1903
• 
  Hrabě František Clam-Gallas (v uniformě) svatbě jedné ze svých sedmi dcer, hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s Adolfem Karlem princem z Auerspergu. Svatba se konala ve Vídni 28. dubna 1914, krátce před vypuknutím první světové války.

• BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15, 33–34. 
• Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Poslední svého rodu. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), Liberec 2007, s. 261–293 (ISBN 978-80-7372-214-2)
• SVOBODA, Milan; HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0. 
• SVOBODA, Milan. Franz hrabě Clam-Gallas: Obrysy portrétu. Hejnice, Liberec 2019. 167 s. ISBN 978-80-85874-91-4.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František z Clam-Gallasu na Wikimedia Commons
• Franz Clam-Gallas na webu rakouského parlamentu
• https://web.archive.org/web/20140523145140/http://clam-gallas.webnode.cz/
• Jan Heinzl - Franz hrabě Clam-Gallas vzpomínka na frýdlantského pána

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.