Bernské Alpy

Bernské Alpy; Berner Alpen
	Eiger (3 970 m, severozápadní strana), pohled od Kleine Scheidegg)
Nejvyšší bod	4 274 m n. m. (Finsteraarhorn)
Nadřazená jednotka	Západní Alpy
Sousední; jednotky	Walliské Alpy, Urnské Alpy, Freiburské Alpy, Masiv Mont Blanc, Gotthard
Podřazené; jednotky	Diablerets - Muveran, - Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau - Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn, Finsteraarhorn
Světadíl	Evropa
Stát	Švýcarsko
Horniny	žula, rula, svor, amfibolit, vápenec
Povodí	Rhôna, Lonza, Kander
Souřadnice	46°25′30″ s. š., 7°41′37″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernské Alpy patří spolu s Walliskými k největším a nejvýznamnějším celkům nejen na území Švýcarska, ale v Evropě vůbec. Pohoří se vyznačuje mohutným zaledněním. Hlavní hřeben Bernských Alp je zároveň rozvodím mezi Severním a Středozemním mořem.

Poloha

Bernské Alpy patří do Švýcarských Alp. Hranici masivu lze vytyčit na severu osou dvou velkých jezer – Brienzským a Thunerským a od Freiburských Alp je dělí údolí Niedersimmental, středisko Gstaad a přes sedlo Col du Pillon vede tato hranice až do údolí Rhôny. Východní ohraničení pohoří tvoří údolí Aary po sedlo Grimselpass a končí opět u Brienzského jezera.

Geologie

Horopisně Bernské Alpy náleží k vnějším krystalickým Alpám. Hlavními stavebními horninami jsou žuly, ruly, svory, ale také amfibolity. Na západě území leží jedna z nejvýše položených krasových oblastí Evropy - Diablerets (3220 m), tvořená šedivým vápencem. Tento stavební prvek se však také nachází přímo v centrální části pohoří - Diablerets, Eiger, Wildhorn a další vrcholy.

Členění

Pohoří Bernské Alpy dělíme na několik samostatných skupin. Viděno ve směru západ – východ to jsou skupiny : Diablerets - Muveran, masiv Wildhorn – Wildstrubel, Balmhorn, Jungfrau – Eiger Blümlisalp, Bietschhorn, Aletschhorn a Finsteraarhorn. Na tyto dominantní celky navazuje na severozápadě nižší oblast zvaná Berner Oberland s vrcholy od 2000–2900 metrů.

Zalednění

V místě zvaném Konkordiaplatz se stýkají hned čtyři velké ledovce pohoří. Jedná se o Grosser Aletschfirn, Jungfraufirn, Ewigschneefeld a Grünegfirn. Je to zároveň místo, z něhož se vydává na svou takřka 26 km dlouhou pouť největší alpský ledovec vůbec – Grosser Aletschgletscher. Také ostatní bernské ledovce – Kanderfirn, Fieschergletscher či Unteraargletscher snesou takřka "himálajská" měřítka.

Vrcholy

Snad nejznámějšími vrcholy Bernských Alp je trojlístek hor Mönch, Jungfrau a Eiger. Především posledně jmenovaný štít si našel své pevné místo v historii dobývání evropských velehor. Jeho proslulá severní stěna patří dodnes mezi největší výzvy. Celkem 9 vrcholů přesahuje hranici 4000 metrů. Jsou to :

Finsteraarhorn (4274 m)
Aletschhorn (4195 m)
Jungfrau (4158 m)
Mönch (4107 m)
Schreckhorn (4078 m)
Lauteraarhorn (4042 m)
Gross Fiescherhorn (4049 m)
Gross Grünhorn (4043 m)
Hinter Fiescherhorn (4025 m)

Infrastruktura

Pohoří je dobře zpřístupněno. Do četných bočních údolí, jak již od severu (Kiental, Obersimmental), tak od jihu (Lötschental), zabíhá několik lokálních silnic, množství lanovek a pozemních drah. Snad nejznámější je ozubená železnice Jungfraubahn na sedlo Jungfraujoch vybudovaná v létech 1896–1912 a vedená nitrem hory Eiger a Mönch. Svou maximální výškou 3454 m se pyšní nejvýše položeným nádražím v Evropě.

Nejvýznamnější střediska oblasti jsou :

Odkazy

Literatura

Průvodce po Švýcarských horách (vydavatelství Mirago)

Související články

doprava: Jungfraubahnen: seskupení železničních drah, které zajišťují kolejovou dopravu v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern.
region: Jungfrauregion: oblast kolem vrcholů Jungfrau.; Švýcarské Alpy Jungfrau-Aletsch – území o rozloze 824 km² chráněné UNESCEM jako světové přírodní dědictví

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernské Alpy na Wikimedia Commons