Berengar I.
| Berengar I. Italský | |
|---|---|
 Berengar I. s mnichy (iluminace z 12. století) | |
| Narození | Desetiletí od 840 Cividale del Friuli |
| Úmrtí | 7. dubna 924 Verona |
| Povolání | politik |
| Choť | Bertila Spoletská[1] Anne de Provence |
| Děti | Gizela Friaulská Bertha, Abbess of Santa Giulia in Brescia |
| Rodiče | Eberhard Friaulský a Gisela Franská |
| Rod | Unruochovci |
| Příbuzní | Ingeltrud Friaulská, Adelhard, Unruoch III. Friaulský a Helvis Friaulská (sourozenci) Berengar II. Italský (vnuk) |
| Funkce | císař Svaté říše římské (915–924) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berengar I., též Berengar I. Furlanský (kolem 850–924), po matce Gisele vnuk císaře Ludvíka I. Zbožného, byl italským králem (888–924) a furlanským markrabětem (894–924). Byl posledním panovníkem říše Karla Velikého, který byl, papežem Janem X., korunován na římského císaře.
Italským králem se stal po abdikaci Karlovce Karla III. Tlustého. Musel však bojovat s mnoha dalšími pretendenty trůnu, Widem ze Spoleta a jeho synem Lambertem, východofranským králem Arnulfem Korutanským a nakonec Ludvíkem Provensálským, kterého zajal a oslepil. Zaměstnán těmito konflikty, nezvládl bránit Itálii před nájezdy Maďarů (např. bitva u Brenty – 899) a Arabů. S Maďary následně uzavřel mír a využíval je k boji proti svým odpůrcům.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Timothy Reuter; Rosamond McKitterick (2005). The New Cambridge Medieval History. Cambridge University Press. ISBN 0-521-36447-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Berengar I. Italský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel III. Tlustý |
|
Italský král 888–924 |
|
Nástupce: Hugo z Arlés |
