Akasztó

Akasztó
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	46°41′29″ s. š., 19°12′18″ v. d.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Bács-Kiskun
Okres	Kiskőrös
Akasztó
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	64,88 km²
Počet obyvatel	3 333 (2015)
Hustota zalidnění	51,4 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Starosta	Suhajda Antal
Vznik	1278
Oficiální web	akaszto.hu
PSČ	6221
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akasztó (vyslovováno [akastó]) je obec v Maďarsku v župě Bács-Kiskun, spadající pod okres Kiskőrös. Nachází se asi 6 km severozápadně od Kiskőrösu. V roce 2015 zde žilo 3 333 obyvatel, z nichž jsou 89,8 % Maďaři, 0,8 % Romové, 0,4 % Němci a 0,2 % Slováci.

Sousedními vesnicemi jsou Csengőd, Dunatetétlen a město Kiskőrös.

Podle místní tradice pochází název z maďarského slova akasztani, což znamená viset, uvíznout. Oblast byla známá svými blátivými cestami, v nichž kola vozů často uvízla. Podle jiného výkladu byla obec pojmenována kvůli často uplatňovanému právu pověsit lidi.

Akasztó bylo poprvé písemně zmíněno v roce 1278 jako Akazthow. Bylo sídlem královských výběrčích daní. Během válek s osmanskými Turky byla vyvražděna většina populace. Na počátku 18. století se v regionu usadili slovenští zemědělci. V roce 1737 byla obec v majetku rodu Bosnyáků a od roku 1770 Batthyányů. V 19. století pocházeli zdejší statkáři z rodin Blaskovicsů, Benczů a z původem korutanské rodiny barona Kaase von Reventlow. Před druhou světovou válkou zdejší vinice a mlýny vlastnil průmyslník, hrabě Mihály Mátyás Cseszneky de Milvány (1910–1975), jeho majetek komunisté znárodnili.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Vinařský průmysl patří k hlavním oborům zdejší zemědělské produkce.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akasztó na maďarské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Akasztó na Wikimedia Commons