Aigeus
| Aigeus | |
|---|---|
 | |
| Choť | Meta Chalciope Médeia[1] |
| Partner(ka) | Aithra[2] |
| Děti | Théseus[2][3] Medus |
| Rodiče | Pandión II.[2] a Pylia[3] |
| Příbuzní | Lykos[3] a Nisos[3][4] (sourozenci) Hippolytos[5], Melanippus[6][7], Akamás, Démofón a Ífigeneia[8] (vnoučata) |
| Funkce | athénský král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aigeus (latinsky Aegeus) je v řecké mytologii athénský král. Jeho rodiči byli Pandíón, athénský král a jeho manželka Pélla.
V době vlády krále Mínóa na Krétě byly vztahy s Athénami velmi dobré obchodně i politicky, takže nebylo divu, že krétší borci soutěžili na athénských hrách. Jedněch her se zúčastnil také Mínóův syn Androgeós a zvítězil. Aigeus nesnesl porážku domácích závodníků a Androgea zabil. Jeho otec vyplul se silným vojskem proti Athénám a aby se zabránilo válce, byla dohodnuta krutá daň: Athény budou každých devět let posílat sedm panen a sedm paniců na Krétu, kde budou obětování obludě Mínotaurovi, dokud bude živ.
Když nastal čas potřetí opakované oběti, nechal se mezi ně zařadit nevlastní králův syn Théseus. V labyrintu bojoval s Mínotaurem a zabil ho. S pomocí Ariadny, dcery krétského krále, se také šťastně dostal ven z bludiště.
Cestou na Krétu plula Théseova loď pod černými plachtami, na znamení smutku, že veze oběti. S králem Aigeem bylo domluveno, že bude-li se Théseus vítězně živ a zdráv vracet, vytáhne plachty bílé, aby otec radostnou zprávu zdaleka viděl. Jenže Théseus to neudělal a tak král, vida zdáli černé plachty, ze zoufalství se vrhl ze skály do moře. Moře bylo pojmenováno jeho jménem - Egejské moře.
Za zmínku stojí, že u krále Aigea se nakrátko objevila také jiná postava řeckých bájí - Médeia. Když byli s Iásónem vyhnání z Iólku, kde zabila krále Pelia a poté ještě Glauku i jejího otce Kreonta. Toto vražedné dílo zakončila ještě zabitím svých dvou synů Mermera a Feréta. S tímto rejstříkem se uchýlila do Athén k Aigeovi, i tady se však pokusila zabít, tentokrát Thésea. Byla vyhnána potřetí a zmizela prý někde na východě za řekou Tigridem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pseudo-Apollodóros Pseudo-Apollodóros: Βιβλιοθήκη.
- ↑ a b c Timothy Gantz: Mythes de la Grèce archaïque. Paříž: Éditions Belin. 2004. ISBN 978-2-7011-3067-5.
- ↑ a b c d Эгей. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XL.
- ↑ Nikolaj Petrovič Obnorskij: Нис. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXI.
- ↑ Антіопа. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
- ↑ Theseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Melanippus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Iphigenia. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Aigeus na Wikimedia Commons
