[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Adam Bittner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adam Bittner
Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky .
Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky .
Narození19. října 1777
Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)
nebo Suchdol (Křimov)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. září 1844 (ve věku 66 let)
Litoměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
BydlištěPraha
Národnostčeská
VzděláníUniverzita Karlo-Ferdinandova
Povolánímatematik
astronom, ředitel hvězdárny
ZaměstnavateléPolytechnika, Praha
Univerzita Karlo-Ferdinandova
PředchůdceAlois Martin David
PříbuzníAlexandr Bittner prasynovec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Bittner (19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)[1] nebo Suchdol (Křimov)[2]3. září 1844 Litoměřice[3]) byl český matematik a astronom, profesor matematiky na pražské Polytechnice a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, děkan její filozofické fakulty a ředitel pražské hvězdárny v Klementinu.

Vystudoval jezuitské gymnázium v Chomutově, po té filozofii a matematiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, krátce tam studoval také práva. Po smrti Františka Antonína Hergeta v závěru roku 1800 byl jmenován adjunktem pražské hvězdárny v Klementinu. Teprve po smrti jejího ředitele Aloise Martina Davida nastoupil na místo ředitele. Po rozšíření a povýšení Pražské inženýrské školy na polytechniku roku 1806, za jejího prvního ředitele F.A.Gerstnera] se stal pedagogem, který na škole již od roku 1802 působil jako suplent matematiky, později v několika jejích disciplínách. V nejstarší budově školy v Karlově ulici čp. 153/I také získal byt. V roce 1805 obhájil doktorskou disertaci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal i tam přednášet matematiku. Roku 1825 byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1837 tam jmenován profesorem.

Roku 1816 byl přijat za řádného člena Královské české společnosti nauk; v letech 1819, 1826 a 1830 byl opakovaně zvolen jejím direktorem.[4]

Jeho manželství s Dorotheou Voigtovou z Frýdlantu (1788-1863) bylo bezdětné.[5][6] Český geolog a paleontolog Alexandr Bittner (1850–1902) byl jeho prasynovcem.

Napsal dvě učebnice matematiky, věnoval se mimo jiné diferenciálnímu počtu. Svá astronomická pozorování komet publikoval v odborném časopise v Berlíně.

  • Handbuch der Mathematik mit Rücksicht auf leichte Faßlichkeit und praktische Anwendung... Praha : Kronberger 1821, 2 svazky, 1.: Arithmetik und Algebra, 1. vydání 1814, 3. vydání 1821; 2.: Theoretische Geometrie, 1. vydání 1815, 3. vydání 1821)
  • Abhandlungen über die Differenzialrechnung (1833)
  • Kurze geschichtliche Darstellung der Cometenastronomie (1825)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Nekrolog: Nekrolog einiger Zeitgenossen von 1840–50, in: Libussa X., 1851, s. 461–468 (463-464)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]