Antonín Mrkos
RNDr. Antonín Mrkos, CSc. | |
---|---|
Narození | 27. ledna 1918 Střemchoví Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. května 1996 (ve věku 78 let) Praha Česko |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
Povolání | astronom |
Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Observatoř Skalnaté pleso Hvězdárna Kleť |
Choť | Ľudmila Pajdušáková |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Mrkos (27. ledna 1918 Střemchoví – 29. května 1996 Praha) byl moravský astronom, polárník a učitel. Objevil množství planetek a komet, z nichž nejznámější je kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rolnické rodině. Absolvoval obecnou školu v Dolních Loučkách, čtyři roky gymnázia v Tišnově a pak učitelský ústav ve Svatém Janu Pod Skalou. Učit začal v Novém Městě na Moravě, pokračoval ve Skryjích a ve Žďárci.[1]
Po válce již neučil, v letech 1945–1950 pracoval na astronomické observatoři na Skalnatém plese, později 1950–1961 na hvězdárně na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách. V té době dálkově studoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[2]
V letech 1957–1959 a 1961–1963 se zúčastnil dvou sovětských expedic v Antarktidě (třetí a sedmé). Třetí výprava vedená Jevgenijem Ivanovičem Tolstikovem měla čtyři hlavní úkoly: 1. Vystřídat posádky kontinentálních stanic Mirnyj, Vostok, Pioněrskaja, Komsomolskaja a Oáza a pokračovat v pracích podle programu Mezinárodního geofyzikálního roku. 2. Zřídit stanici na antarktickém pólu relativní nedostupnosti. 3. Podle možnosti pokračovat v pozemních výzkumech směrem do vnitrozemí s cílem zjistit tloušťku ledového příkrovu v centrálních oblastech Antarktidy. 4. Uskutečnit na ledoborci Ob komplexní oceánografické výzkumy v antarktických mořích a mapovat některé úseky pobřeží na východ od Mirného.
Hlavním úkolem Antonína Mrkose na třetí výpravě bylo fotoelektrické měření světla noční oblohy a polárních září. V letním období se podílel, jako navigátor a astronom, na programu sovětské expedice, na výzkumných pochodech, stanovení astronomických bodů aj. Stal se druhým českým polárníkem v Antarktidě po Václavu Vojtěchovi.
Na sedmou sovětskou expedici vyslala Československá akademie věd samostatnou čtyřčlennou skupinu vědců. Vedoucím skupiny byl Antonín Mrkos, dalšími členy byli geofyzik Ing. Alois Kočí a dva fyzikové Dr. Pavel Chaloupka a Ing. Jaroslav Petrovský. Úkolem čsl. expedice bylo pokračovat v dřívějších pracích a navíc měřit intenzitu kosmického záření čsl. přístrojem a zkoumat jihopolární zemské magnetické pole.
Po návratu z Antarktidy se na Slovensko nevrátil, od roku 1965 pracoval ve funkci vedoucího na hvězdárně na Kleti u Českých Budějovic. Svoji odbornou práci zaměřil především na pozorování malých těles sluneční soustavy, planetek a komet. Během svého života objevil, nebo byl spoluobjevitelem celkem 273 planetek a 13 komet. Vyučoval astronomii na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.[2]
Oženil se se slovenskou astronomkou Ľudmilou Pajdušákovou; manželství však nevydrželo a rozpadlo se.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Na jeho počest je pojmenována planetka (1832) Mrkos.
V dubnu 2010 na 13. jednání Rady hl. m. Prahy 6 bylo rozhodnuto, že jeho jméno ponese nově budovaná ulice v Praze 5-Velké Chuchli.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Spisy
[editovat | editovat zdroj]- Svět hvězd – Pavel Petrovič Parenago; z ruského originálu přeložil Jaromír Široký; předmluva k českému vydání Josef Mikuláš Mohr; fotografie Antonín Mrkos. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1953
- Naši v Antarktidě: vyprávění a snímky československých účastníků třetí, čtvrté a páté sovětské výpravy do Antarktidy – Antonín Mrkos [Veliký pochod], Stanislav Bártl, Oldřich Praus, Oldřich Kostka; mapy Pavel Semrád, uspořádal Josef Vávra; předmluva Josef Novák. Praha: Práce, 1963
- Fotoelektrické, visuální a spektroskopické pozorování polárních září v Antarktidě v r. 1962 – B. m.: b. t.,1963
- V zajetí ledu a hvězd – Antonín Jakeš; fotografie Antonín Mrkos, Ota Sep a Julius Janeba. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1983
Objevené planetky
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Doc. RNDr. Antonín Mrkos, CSc., Blanský les-Netolicko, čertovsky hezké místo. www.blanet.cz [online]. [cit. 2021-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-04.
- ↑ a b Mrkos Antonín: Hvězdárna Františka Pešty – Sezimovo Ústí. www.hvezdarna-fp.eu [online]. [cit. 2021-12-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BÁRTL, Stanislav; PRAUS, Oldřich; KOSTKA, Oldřich. Naši v Antarktidě: vyprávění a snímky československých účastníků třetí, čtvrté a páté sovětské výpravy do Antarktidy. Praha: Práce, 1963. 160 s. Předmluva: Josef Novák.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Mrkos na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Mrkos
- Český astronom na pět aneb Mrkos – kritický článek Jany Tiché k 100. výročí narození A. Mrkose
- První český vědec na Antarktidě: Výzkum v nejdrsnějších podmínkách na Zemi