Anchísés

Anchísés
Povolání	politik
Choť	Eriopis
Partner(ka)	Afrodíté
Děti	Aineiás Hippodamia Elymus Lirnos
Rodiče	Kapys
Příbuzní	Askanios, Etiás[1], Silvius, Anthemone a Aemilia[2] (vnoučata)
Funkce	trójský král
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anchísés (řecky Αγχίσης, latinsky Anchises) je v řecké mytologii syn dardanského krále Kapya.

Jeho matkou byla Kapyova manželka Hieromnéma.

Pocházel z rodu Dardanů, zakladatel rodu Dardanos byl synem nejvyššího boha Dia a Plejády Élektry. Jejich království Dardanie je součástí Malé Asie, které se v době vlády jeho děda Assaraka rozdělilo na Dardanii a Tróju.

Anchísés je zobrazován jako velmi starý muž, tím však byl až v době trojské války. Jako mladý či zralý muž byl však urostlý a krásný muž, což potvrzuje mimo jiné to, že se do něj zamilovala sama bohyně Afrodíté a porodila mu syna Aineia.

Když začala trojská válka, zachoval Anchísés neutralitu, přestože byl s Trójskými v příbuzenském poměru. Neutralita však trvala jenom do doby, kdy mu Achájci vyplenili město Lyrnéssos. Po tomto činu poslal svá vojska do Tróje a sám se do ní přestěhoval.

Když v desátém roce války Řekové lstí vnikli do města a během noci ho vyplenili a vypálili, byl Anchísés slabý starý muž. On i jeho rodina však měli štěstí a ničení a vraždění se jim vyhnulo.

Jeho syn Aineiás ho sám vynesl na zádech z hořícího města a se skupinou přeživších a vystěhovalců se vydali na západ a dopluli po mnoha útrapách do nové vlasti — Itálie.

To už však bylo bez Anchísa. Zemřel během plavby a byl pochován na Sicílii.

• sousoší Aineiás zachraňuje Anchísa a Askania z hořící Tróje vytvořil patnáctiletý Bernini v r. 1613, sousoší je nyní ve Ville Borghese
• Anchísova podoba je zachycena v rukopisu Vergiliovy Aeneis (asi ze 4. - 5. stol.)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anchísés na Wikimedia Commons

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky