Štemplovec (zámek)
Štemplovec | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | empír |
Poloha | |
Adresa | Štemplovec 1, Štemplovec, Česko |
Souřadnice | 49°58′51,66″ s. š., 17°47′18,05″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 19884/8-1396 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Štemplovec se nachází na návrší uprostřed parku na katastrálním území obce Štemplovec v části obce Holasovice v okrese Opava. Zámek s parkem, ohradní zdí a sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána byla zapsána v roce 1964 do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1] Součástí parku je špýchar přenesený z krnovského zaniklého statku.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě původní tvrze, která byla v roce 1564 v majetku Bruntálských z Vrbna, byl v druhé polovině 17. století postaven rodem Neuhausenů barokní zámek. Na začátku 19. století Karel Traugott Skrbenský z Hříště nechal barokní zámek přestavět na nový empírový. V roce 1911 zámek koupila akciová společnost opavského cukrovaru (Rafinerie cukru) a v roce 1930 prodala Dr. Arnoštovi Janottovi, generálnímu řediteli cukrovarů a rafinerií. V roce 1929 byl zámek upraven architektem Leopoldem Bauerem. V roce 1945 se stal majetkem dobročinného ústavu Ludmila z Ostravy a sloužil jako sirotčinec, starobinec, šicí škola a dívčí letní zotavovna. Vedly je školské sestry de Notre Dame. V roce 1950 byl v zámku umístěn Charitní domov sester, které byly násilně vyvezeny ze svých domovů v Horažďovicích v Čechách.[3][4][5][6] Školské sestry byly v červnu 2006 přestěhovány do Prahy a Kardašovy Řečice. Důvodem odchodu byl nedostatek finančních prostředků na zajištění chodu zámku.[4] Zámek byl koupen akciovou společností DLD Garden.[7]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Zámek je patrová jednokřídlá omítaná zděná budova postavena na půdorysu obdélníku. Sedlová střecha je zvalbená krytá břidlicí. Fasáda je členěna kordonovou římsou, průběžnou podokenní římsou a v prvním patře nad okny návojovou římsou. Zahradní průčelí je členěno obdobně. Ze vstupního i zahradního průčelí vystupuje střední dvoupatrový rizalit o třech okenních osách. V přízemí rizalitu je portikus nesený čtyřmi pilíři a je přístupný z prvního patra. Rizalit je členěný patrovými pilastry s ionskými hlavicemi zdobenými vejcovodem a zakončený trojúhelníkovým štítem, ve kterém je půlkruhové okno.[8][9]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Vstupní hala je zaklenuta pruskými plackami na pásech s oválnými vpadlinami, klenbu nesou hranolové pilíře. Přízemí má valené klenby s výsečemi nebo pruskou klenbu, z nichž jsou některé rámovány. Stropy v patře jsou ploché. Přízemní místnosti mají dřevěné obložení stěn.
Erb
[editovat | editovat zdroj]V zámku je umístěna obdélná deska s erbem Václava Haugwicze. Na desce ve vavřínovém věnci je erbovní štítek s hlavou berana. Z helmu vyrůstá akant. Dole je nápis:
WACZLAW.SSTARRSSI.HA / VGWICZ.Z.BISKVP1CZ.NA / LINHARTOWECH
Park
[editovat | editovat zdroj]Přírodně krajinářský park byl založen kolem roku 1820 Annou Marií baronkou Sedlnickou, dobově byl uváděn jako divoký anglický park.[10] Park byl rozdělen na část jižní se zámkem, severní část a užitkovou zahradu. Na severní straně parku byl skleník. Na rozloze 5,65 ha v nadmořské výšce 295 m se nachází dendrologicky hodnotný park, na jehož prostorném parteru jsou platany západní, jinan dvoudomý, dále cypřišky, liliovník tulipánokvětý a buk lesní červenolistý.[11]
Park a areál zámku vymezuje částečně na východní, jižní, západní a z části na severní straně kamenná ohradní zeď vysoká jeden až tři metry. V ose zámku je vstupní brána. Zeď je krytá betonovými deskami, na některých místech narušena cihelnými úseky a brankami. Na jihozápadní straně ke zdi přiléhají hospodářské budovy.[9]
Socha svatého Jana Nepomuckého
[editovat | editovat zdroj]Barokní socha z druhé poloviny 18. století je umístěna mimo zámek naproti domu čp.11 a soše svatého Floriána.[12]
Kamenná socha v podživotní velikosti je umístěna na jednoduchém hranolovém podstavci, který je vestavěn do ohradní zdi zahrady. Světec stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oblečen je v obvyklém rouchu a kanonickém plášti s biretem na hlavě. V náručí drží krucifix.[8]
Socha svatého Floriána
[editovat | editovat zdroj]Barokní kamenná socha z poloviny 18. století je umístěna mimo zámek u domu čp. 11.[13]
Na jednoduchém hladkém hranolovém soklu je socha světce v podživotní velikosti, která stojí v kontrapostu s postavou mírně esovitě prohnutou. Oděv tvoří šaty římského vojáka a plášť padající k patám. Na hlavě má přilbu s pštrosími péry. Levou rukou přidržuje svinutý praporec, v pravé ruce přidržuje džber s vytékající vodou na hořící dům.[9]
Špýchar
[editovat | editovat zdroj]Špýchar z konce 18. století původně stál v dnes již neexistujícím statku v Kravařích Koutech čp. 154/49. Byl umístěn ve dvoře mezi přístavky. V osmdesátých letech 20. století byl přemístěn do zámeckého parku v Štemplovci a byl umístěn v jeho severovýchodní části.[14]
Špýchar je jednopatrová roubená stavba postavena na zděné podezdívce na přibližně čtvercovém půdorysu, je krytá šindelovou sedlovou střechou. V ose štítové stěny je prolomen vstup. V dřevěné zárubni jsou osazeny jednokřídlové svlakové dveře. Stěny špýcharu jsou pomazány silnou vrstvou mazaniny. Strop je klenutý.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-01]. Identifikátor záznamu 130676 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-02]. Identifikátor záznamu 135949 : Špýchar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ MUSIL, František, et all. Hrady a zámky na Moravě. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987. 239 s. S. 92.
- ↑ a b Štemplovec - Oficiální stránky Obce Holasovice. www.obec-holasovice.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-05.
- ↑ Zámek Štemplovec. www.stemplovec.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Štemplovec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ SCHINDLEROVÁ, Veronika. Bude ze štemplovského zámku plastická chirurgie?. Opavský a hlučínský deník. 2008-04-29. Dostupné online [cit. 2021-02-01].
- ↑ a b Evidenční list 1. iispp.npu.cz [online]. 1974 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c Evidenční list 2. iispp.npu.cz [online]. 1987 [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0355491. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Zámek ve Štemplovci. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-07.
- ↑ Socha svatého Jana Nepomuckého ve Štemplovci | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Socha svatého Floriána ve Štemplovci | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Průvodní zpráva. S. 18. www.op4u.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. S. 18. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: špýchar. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-01]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štemplovec na Wikimedia Commons