Kravaře
Souřadnice: 49°55′55″ s. š., 18°0′17″ v. d.
| Kravaře | |
|---|---|
 barokní zámek Kravaře | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kravaře |
| Obec s rozšířenou působností | Kravaře (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′55″ s. š., 18°0′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 655 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,37 km²[2] |
| Katastrální území | Kravaře ve Slezsku |
| Nadmořská výška | 233 m n. m. |
| PSČ | 747 21 |
| Počet domů | 1 878 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 405/43 Kravaře 747 21 Kravaře u Hlučína mesto@kravare.cz |
| Starostka | Monika Brzesková (KDU-ČSL) |
| Oficiální web: www | |
  Kravaře | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 507580 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn[4] či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 700[1] obyvatel.
Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- barokní zámek Kravaře,[6][7] [8]ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
- Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje[9] a fara[10] (vše v cihlové neogotice[11] typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
- Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.[12]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karl Düsterberg (1917–2014),[13] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin[14]
- Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
- prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (1937–2023), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
- Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
- šlechtický rod pánů z Kravař
- Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
- Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
- Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
- Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
- Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií[15]
- PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
- doc. PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
- Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
- Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
- Monika Brzesková (* 1977), rozená Žídková, Miss ČR, Miss Europe 1995, starostka Kravař (od 2014 dosud)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Radnice
-
Zámek
-
Kostel sv. Bartoloměje
-
Památník obětem první světové války
-
Zámecký park
-
Autobusová zastávka
-
Vlaková zastávka Kravaře-Kouty
-
Ulice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 835.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 448.
- ↑ barokní zámek Kravaře. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23.
- ↑ zámek Kravaře a www.hrady.cz
- ↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie; KOUŘILOVÁ, Danuška; NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zámek Kravaře / Barokní klenot Horního Slezska. Kravaře: Město Kravaře, 2019. 157 s. ISBN 978-80-270-5396-4.
- ↑ novogotický kostel sv. Bartoloměje. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06.
- ↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Fara v Kravařích - jeden ze stavebních monumentů po Josefu Seyfriedovi. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 2020, roč. 2019 a 2020, s. 52–64.
- ↑ KOUŘILOVÁ, Danuška. Pálená hlína v historických stavbách Moravy. Příprava vydání SLABOTÍNSKÝ, Radek. Brno: Technické muzeum v Brně, 2021. ISBN 978-80-87896-18-1. Kapitola Chvála cihle, s. 14–23.
- ↑ Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Düsterberg, Karl: Im Innersten Kaufmann. www.apetito.de [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12.
- ↑ Tiefkühl-Pionier Karl Düsterberg wird 96. www.tk-report.de [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.
- ↑ Do tří let budou naše zboží rozvážet drony, věří podnikatelé z Kravař
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kravaře na Wikimedia Commons
- Kravaře v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
