Šťovík kadeřavý

Šťovík kadeřavý
Šťovík kadeřavý (Rumex crispus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď	rdesnovité (Polygonaceae)
Rod	šťovík (Rumex)
Binomické jméno
Rumex crispus L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťovík kadeřavý (Rumex crispus) je vytrvalá, silně rozšířená plevelná bylina, druh rodu šťovík. Je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě, jeho původní areál nelze s určitosti stanovit. Roste v Evropě až po 65 ° severní zeměpisné šířky a dále, vyjma Antarktidy, se vyskytuje na všech kontinentech. V České republice je rozšířen hojně od nížin až do podhůří, v horách se objevuje jen roztroušeně.

Je hojně zastoupen ve sníženinách okolo vodních toků, na vlhkých loukách, polích a pastvinách, na úhorech, rumištích, neudržovaných plochách, po okrajích cest, v okolí silážních jam, hnojišť a kalových jímek. Snáší vysokou půdní vlhkost, vyhledává narušené a na dusík a draslík bohaté půdy, nevyskytuje se na kyselých půdách. Na výživných půdách se vyvíjí v mohutnou rostlinu s vysokou konkurenční schopností a silně utlačuje jedince ostatních druhů. Vzhledem k silné rozmnožovací schopností a malé náročnosti na teplo brzy zjara na stanovištích převládnou a vytvoří husté porosty. V tropických oblastech roste málo, nejčastěji jen ve vysokých polohách.

Šťovík kadeřavý je dlouhodenní rostlinou a nejvyšší reprodukční schopnost vykazuje v červnu a červenci. Semena vyklíčí často již na podzim a do zimy vyrostou jen listová růžice a vytvoří se dlouhý kořen, teprve druhým rokem vyrostou lodyhy s květy. Po dozrání semen některé rostliny odumřou, část jich však vytvoří nové listové růžice které přežijí zimu a v dalším roce na jaře z nich opět vyrazí květné lodyhy. Životnost rostlin bývá jeden až pět let.

Vytrvalá rostlina s 50 až 100 cm vysokou lodyhou vyrůstající z krátké, chudě větvené kořenové hlavy. Hrubý hlavní kořen bývá v suchých půdách dlouhý až 1 m a má četné rozvětvené postranní kořeny zasahující hluboko do podorniční vrstvy; ve vlhkých a nevzdušných půdách se kořen rozprostírá vodorovně nehluboko pod povrchem. Lysá, hranatá lodyha je v dolní části zhusta nahnědlá nebo načervenalá, přímá a nahoře rozvětvená v několik úžlabních, přímo odstálých, květonosných, v horní části bezlistých větví. Přízemní listy s řapíky bývají až 35 cm dlouhé a 8 cm široké, čepele mají okrouhle nebo kopinaté, na bázi klínovité, po obvodě zvlněné (kadeřavé) a na konci zašpičatělé. Lodyžní listy jsou podobného tvaru, ale menší a míň zvlněné, postupně přecházejí v úzce kopinaté listeny.

Drobné, pravidelné květy jsou sestaveny v počtu 10 až 25 v lichopřesleny prodloužených koncových nebo úžlabních květenství se šikmými nebo přitisklými větvemi. Oboupohlavné květy, asi 3 mm velké, mají za plodu dolu sehnuté stopky. Jejich okvětí má 6 lístků ve 2 kruzích, menší vnější lístky brzy opadají. Větší, vnitřní lístky, z nichž jeden (nebo všechny) je opatřen tlustým červeným mozolkem, vytrvávají a vytvářejí krovky. V květu je šest tyčinek, semeník s jedním vajíčkem je složen ze tři plodolistů a má tři štětičkovité blizny. Květy rozkvétají od června do srpna, opylovány jsou hlavně větrem. Ploidie druhu je 2n = 60.

Plody jsou trojboké, hnědé až rezavé, podlouhlé, vejčité nažky asi 2 mm dlouhé, které jsou uzavřeny v křídlatých, srdčitě okrouhlých, celokrajných, trojbokých krovkách. Na jedné nebo všech třech krovkách je kulovitý mozolek vyplnění vzduchem. Nažky jsou rozdílné co do velikosti a hmotnosti, nažky z konce květenství bývají menší a lehčí.

Šťovík kadeřavý se často úspěšně kříží s jinými druhy podrodu Rumex, jen v české přírodě byly zjištěny tyto jeho hybridy:

• Rumex ×conspersus (R. aquaticus × R. crispus)
• Rumex ×fallacinus (R. crispus × R. maritimus)
• Rumex ×intercedens (R. crispus × R. stenophyllus)
• Rumex ×pratensis (R. crispus × R. obtusifolius)
• Rumex ×propinquus (R. crispus × R. longifolius)
• Rumex ×sagorskii (R. crispus × R. sanguineus)
• Rumex ×schreberi (R. crispus × R. hydrolapathum)
• Rumex ×schulzei (R. conglometatus × R. crispus)

Hlavní způsob rozšiřování šťovíku kadeřavého je generativní, semeny. Na jedné rostlině se utvoří až 5 tisíců semen, která často zůstávají dlouho na rostlině. Semena dobří klíčí, nejlépe z hloubky do 1 cm, v hloubce nad 5 cm již nevyklíčí, dokáží však zůstat životaschopné po dobu až deseti let. Nažky jsou, za pomoci krovek a mozolků, intenzivně šířeny i do vzdáleného okolí větrem či odplavovány vodou. Na čistá pole se dostávají např. s osivem jetelovin, statkovými hnojivy i komposty. Semena bez poškození projdou zažívacím traktem býložravců i ptáků.

Méně častější způsob rozšiřování po poli je roznesení drobných části dlouhého, tuhého kůlovitého kořene při orbě. Dobrou regenerační schopnost má pouze vrcholová část hlavního kořene a segmenty delší než 4 cm. Rostliny vzešlé z kořenových úlomků jsou však velmi citlivé k herbicidům a náchylné na zmrznutí.

Šťovík kadeřavý je morfologicky velmi podobný šťovíku tupolistému (Rumex obtusifolius). Šťovík kadeřavý se odlišuje slabším větvením lodyhy i kořene, užšími a zkadeřenými listy a má nažky uzavřené v krovkách, jež jsou po obvodě celokrajné bez zoubků. Oba druhy často vyrůstají na stejném stanovišti a vzájemně se kříží, dochází i k problémům při jejich určování.

Tato rostlina bezesporu patří mezi velmi nebezpečné plevelné druhy na lukách, pastvinách a polích s víceletými pícninami, jeho příměs snižuje krmnou hodnotu píce. Zapleveluje také okopaniny a jednoleté obilniny, je často šířen s nečištěným osivem. V minulosti byla jeho nať využívána k výrobě homeopatických léků. Je jednou ze živných rostlin pro housenky motýla ohniváčka černočárného.^{[1][2][3][4][5][6][7][8]}

• 
  Porost šťovíku kadeřavého
• 
  Přízemní listy
• 
  Květenství
• 
  Nezralé plodenství
• 
  Křídlaté nažky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šťovík kadeřavý na Wikimedia Commons
• Taxon Rumex crispus ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření šťovíku kadeřavého v ČR