Perga
| Perga | |
|---|---|
 Fermentovaný včelí pyl | |
| Základní informace | |
| Kategorie | včelí produkt |
| Tvar | hrudky ve tvaru včelí buňky |
| Tvůrce | včela medonosná |
| Nutriční hodnoty (100 g) | |
| Bílkoviny | 20-50 g |
| Tuky | 3-14 g |
| Sacharidy | 25-48 g |
| Složení | |
| Rouskový pyl | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perga (známá také jako – včelí chléb, fermentovaný pyl, plástový pyl, plástečkový pyl, ambrosia) je včelí produkt, který vzniká zpracováním rousek květového pylu včelami. Je to jedna ze dvou forem pylu, druhou je rouskový pyl, který včely přinášejí do úlu.
Proces vzniku
Perga je produkt včel složený zejména z cca 25 % medu nebo nektaru, 70 % rouskového pylu a z včelích slin, které mají společně s širokým spektrem přírodních probiotických bakterií a kvasinek, vše potřebné pro nastartování základního procesu fermentace a kultivace. V úlu včely pevně balí rousky pylu do buněk a míchají ho s ostatními složkami, nakonec buňku zalepí voskem a začne proces fermentace. Po několika týdnech pak dochází k transformaci a vzniká perga.
Získávání pergy
Nejjednodušší způsob je použití tzv. vypichovače pergy, kdy se získává každá jednotlivá kulička ručně, tento způsob je ale pracný a zdlouhavý. Nejefektivnější metoda je zmrazení (-18°C) části plástve a následné rozdrcení, ručně anebo strojově. Zmrazením se dosáhne toho, že vosková plástev zkřehne a dobře se drolí, naopak kuličky pergy zmrazením ztuhnou a drží svůj tvar. Finálně se musí perga vysušit (teplota max. 45°C) a vyčistit od zbytků včelího vosku. Trvanlivost vysušené pergy je jeden rok.
Význam pro včelstvo
Perga je pro včelstvo kriticky důležitá surovina, protože ji používají ke krmení anebo k tvorbě výživných směsí (mateři kašičky) svých larev. Kromě krmení starších larev je perga nezbytná i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl.[1] Z tohoto důvodu je perga označována jako včelí chléb. Včelstvu se může odebrat nejvýše 30 % pylových zásob, jinak by příliš zesláblo. Při akutním nedostatku pylu v přírodě, anebo neodborným zásahem včelaře, může včelstvo uhynout. Délka života včely létavky je 6 týdnů a nastane-li situace, že včelstvo nemá dostatek pylových zásob, pak neplodí, postupně slábne až uhyne stářím. Za příznivých podmínek včelí královna může naklást denně i 2000 vajíček.
Význam pro člověka
Perga má tisíciletou tradicí v čínské medicíně a v egyptské mytologii je označována jako "mana bohů". V moderní medicíně ale většina včelích produktů (med, pyl, propolis, mateří kašička) naráží na své limity a nelze je označit jako léčiva. Neexistují totiž klinické testy, které nelze provést z důvodů, že složení včelích produktů není konstantní, ale závisí na lokalitě, ročním období, počasí, kondici včelstva a mnoha dalších faktorech. Obecně zdravotní účinky jsou definovány následovně: "Perga podporuje organizmus k rychlé obnově duševní a fyzické síly, zvláště v rekonvalescenci po vyčerpávajících chorobách a po operacích. Oceňují ji také sportovci. Preventivně ji lze užívat jako doplněk stravy v době zvýšené psychické nebo fyzické zátěže, působí příznivě na vývoj dětského organismu, přispívá k regeneraci vlasů a nehtů. Perga je bohatým zdrojem vitaminů a enzymů, antioxidantů, posiluje organismus a imunitu. Má blahodárné účinky na hormonální aktivitu, je využívána také při menopauze, podporuje životní vitalitu a energii, je příznivá pro činnost zažívací soustavy, pomáhá proti únavě, má pozitivní vliv na duševní stav. Pyl perga je možné užívat přímo. Doporučuje se 1-2 kávové lžičky denně". [2][3]
Složení
Včelí pyl perga obsahuje 20–49 % bílkovin (včetně všech esenciálních aminokyselin), 25–48 % jednoduchých i složených cukrů, 3–14 % tuků, dále hormony, enzymy a minerální látky. Z nejdůležitějších se uvádí vitamíny skupiny B, vitamín C, D, E a karoteny. Významný je obsah vitamínu B12. Zastoupené jsou i důležité stopové prvky – železo, zinek, měď i další. Z minerálů je zajímavý ideální poměr fosforu s vápníkem, ale i ostatní minerály – hořčík, draslík nebo síra.
Odkazy
Reference
- ↑ Pyl. www.vcelky.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ. Perga – včelí zlato - Český svaz včelařů. www.vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ SAMLEKOVÁ, Zuzana. Přírodní síla včelích produktů - I. časopis Včelařství. 2019, roč. 2019.
Litaratura
- SCHROEDER, Annette. Síla včelích produktů - Med, pyl a propolis. 1. vyd. [s.l.]: Brázda, 2023. 144 s. ISBN 978-80-209-0475-1.
- TAUTZ, Jürgen. Fenomen Pszczół miodnych. 1. vyd. Łódź: Galaktyka Sp. z o.o, 2008. ISBN 978-83-7579-040-5. (polsky)
- DEMIANOVICZ, A. Hodowla pszczół. 1. vyd: Pańswowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 1957. (polsky)
- BERÁNEK, Vladimír. Včelářská encyklopedie. 2. vyd: Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1953.
- TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Brázda, 2017; ISBN 978-80-209-0424-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu včelí pyl na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pyl ve Wikislovníku
