Kur

Kur
Kur bankivský (Gallus gallus)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	hrabaví (Galliformes)
Čeleď	bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď	koroptve (Perdicinae)
Rody se jménem kur
Bambusicola Galloperdix Gallus Ptilopachus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kur je společné pojmenování pro 4 rody hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součásti čeledě bažantovitých.

Kurové rodu Gallus žijí ve volné přírodě v jižní a jihovýchodní Asii včetně tamních ostrovů, kde obývají převážně lesnaté nebo křovinaté oblasti, mnozí dávají přednost jejím okrajům. Rod Bambusicola je rozšířen ve východní Asii, od Tchaj-wanu směrem na jih, nejraději má kopcovitý terén s hustým bambusovým porostem. Na indickém subkontinentu se od Srí Lanky na jihu až do podhůří Himálají vyskytuje rod Galloperdix. V Africe je doma rod Ptilopachus žijící na zalesněných skalnatých územích od Senegalu na západě až po Etiopii a Keňu na východě.^[1]

Jsou to ptáci poměrně velcí a těžcí, podle druhu jsou kohouti (samci) velcí od 30 až po 80 cm, včetně peří ocasu. Slepice (samice) jsou o poznání menší, dosahují velikosti od 20 do 50 cm. Velká rozdílnost pohlaví je dále podtržena pestřejším zbarvením kohoutů a délkou jejich peří. Jsou to těžkopádní letci, létají jen v případě nebezpečí nebo při hřadování, převážnou část života tráví na zemi. K chůzí a hrabání mají uzpůsobeny silné nohy s prsty zakončenými rovnými drápy.

Jejich potrava je typická pro všežravce, základem jsou semena a ostatní plody spadlé nebo dosažitelné ze země včetně výhonků rostlin. To vše bývá doplněno drobnými živočichy sesbíranými nebo vyhrabanými, uloví i drobnější obratlovce

Jednotlivé druhy kurů jsou monogamní nebo polygamní. V době mimo období rozmnožování žijí v různě velkých hejnech, před pářením se hejna rozdělují buď do převážně trvalých párů nebo si statnější kohouti vytvářejí skupinky svých slepic, dochází často k soubojům o teritorium i slepice. Slepice snese do mělkého hnízda na zemi až 10 vajec, na kterých sedí asi tři týdny. Po vylíhnutí se o kuřata, která jsou schopna sama se nazobat, ještě nějakou dobu stará, ochraňuje a zahřívá, po opeření jsou brzy schopna vzletu a hřadují se slepici. Kohouti polygamních druhů se po spáření dále o slepice nezajímají, monogamní střeží hnízdící slepice a pomáhají jim vodit kuřata.^[1]

Kurové jsou ve svých domovských oblastech tradičně místními obyvateli hojně loveni, jsou vítaným doplňkem jídelníčku stejně jako jejich vejce. Jeden z druhu kurů kur bankivský je ptákem, který má asi ze všech pro člověka největší význam. Za staletí se u něj podařilo asi nejdokonalejší zdomácnění, jeho domestikovaná forma kur domácí je téměř průmyslově množena a chována v milionových počtech téměř po celé Zemi. Byly vyšlechtěny desítky "masných" a "nosných" plemen, u malochovatelů jsou občas k vidění "okrasná" nebo "bojová".^[1][1][2]

• Bambusicola (Bambusicola) Gould, 1863
  • kur bambusový (Bambusicola thoracicus) (Temminck, 1815)
  • kur skvrnitoboký (Bambusicola fytchii) Anderson, 1871
• Galloperdix (Galloperdix) Blyth, 1845
  • kur dvouostruhý (Galloperdix bicalcarata) (J. R. Forster, 1781)
  • kur indický (Galloperdix lunulata) (Valenciennes, 1825)
  • kur křovinný (Galloperdix spadicea) (Gmelin, 1789)
• Gallus (Gallus) Brisson, 1760
  • kur bankivský (Gallus gallus) (Linnaeus, 1758)
  • kur Sonneratův (Gallus sonneratii) Temminck, 1813
  • kur srílanský (Gallus lafayetii) Lesson, 1831
  • kur zelený (Gallus varius) (Shaw, 1798)
• Ptilopachus Swainson, 1837
  • kur skalní (Ptilopachus petrosus) (Gmelin, 1789) ^[2][3]

• Slovníkové heslo kur ve Wikislovníku