osel
osel m
- IPA: /oːzəl/, /oːzlə/
- Afgeleid van het Angelsaksische ōsle
osel
- IPA: /ɔsɛl/
- osel
- Afgeleid van het Proto-Slavische *osьlъ
| enkelvoud | meervoud | ||
|---|---|---|---|
| nominatief | osel | osli / oslové | |
| genitief | osla | oslů | |
| datief | korte vorm | oslu | oslům |
| lange vorm | oslovi | ||
| accusatief | osla | osly | |
| vocatief | osle | osli / oslové | |
| locatief | korte vorm | oslu | oslech |
| lange vorm | oslovi | ||
| instrumentalis | oslem | osly | |
- osel hýká / osel zahýká – de ezel balkt
- Zie Wikipedia voor meer informatie.
- Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Slovník spisovného jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Příruční slovník jazyka českého - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch)
- Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta - Ústav pro jazyk český AV ČR (Tsjechisch / Duits)
osel